Babice u Rosic

Babice u Rosic jsou středně velkou obcí, kterou najdeme v Jihomoravském kraji v okrese Brno - venkov a jak již název sám napovídá, nedaleko města Rosice, na sever od Oslavan. Obec se rozkládá na úpatí Českomoravské vysočiny v severní části bývalé kamenouhelné Rosicko-oslavanské pánve v nadmořské výšce 370 metrů nad mořem a zde žije asi 596 obyvatel. Od západního okraje obce se rozprostírá malebný Babický les.
První písemná zmínka pochází z roku 1104. Původní a nejstarší část obce leží v Padělky. V roce 1228 král Přemysl Otakar I. písemně ztvrzuje založení kláštera cisterciaček v Oslavanech. Do značného majetku kláštera patřila i osada Babice. Tato listina byla potvrzena i papežem Řehořem IX. Ke klášteru patřila osada do roku 1307, kdy ji koupil klášter v Sedleci u Kutné Hory. Později vlastnili Babice různí majitelé, až konečně připadly roku 1412 k Rosicím. Od roku 1560 byl vlastníkem celého rosického panství Jan Starší ze Žerotína. Po roce 1600 bylo v Babicích zaznamenáno celkem 15 usedlostí. Během 30. války jich pět úplně zpustlo. O válečných hrůzách tohoto období svědčí i to, že jen na Moravě bylo vypáleno a zničeno 22 měst, 63 hradů a 335 obcí a osad, které, převážně dřevěné byly snadno zničitelné. Počet obyvatelstva klesl v zemi o více než 40 %. Roku 1628 přechází panství koupí do majetku Albrechta z Valdštejna. Jako příslušenství rosického panství vlastnilo Babice celkem asi 20 různých majitelů. Od roku 1869 byly Babice již samostatnou obcí.
Na základě Josefínského katastru z roku 1780 je známo, že Babice tvořilo 23 domovních čísel, z toho bylo 21 gruntů. V roce 1840 má obec již 32 domů, v roce 1890 jich je 81 a na začátku 20. století v roce 1900 již 99 domů se 788 obyvately . Na vysokém přírůstku obyvatel se značnou měrou podílel velký odbyt zdejšího uhlí. Doly potřebovaly stále více dělníků a ti se do Babic a okolí přestěhovávali z různých míst. A tak se z čistě zemědělské vesnice do roku 1840 postupem doby stala obec, v níž žilo nejvíce horníků a zámečníků. Uhlí se na katastru obce začalo dobývat v malém množství již koncem 18. století a v první polovině století 19. Kopalo se ručně z povrchových vrstev do hloubek 25 - 45 metrů. Takzvaná Dědičná štola vedla jižním směrem až do lesa Skříňka. Do ní bylo zaraženo sedm šachtic a těžba byla prováděna ručním rumpálem. Tyto šachtice postupem doby zanikly, ale ještě dnes jsou vidět po nich prohlubně nebo náspy v lese. V roce 1856 byla otevřena šachta Ferdinandova s těžebním strojem, která dosáhla hloubky 432 metrů. Vesnice byla poddolována, některé domy poškozeny a ztrácela se i voda. Postupně se otvíraly nové šachty i v okolí. Ve Zbýšově v roce 1848 jáma Antonín a Simson, v roce 1857 ještě důl Jindřich I. a roku 1856 zde byla vybudována koksovna. V Zastávce byla otevřena v roce 1852 jáma Heringova a 1887 jáma Juliova, byla zde postavena v roce 1859 vysoká pec a válcovna.
Rozvoz uhlí koňskými potahy brzy nedostačoval rozvoji těžby a tak byla v roce 1855 vybudována železniční trať z Brna do Zastávky, v letech 1858 - 1860 odbočka na důl Ferdinand a v roce 1870 až na Anenskou. Prodloužení tratě ze Zastávky do Okříšek bylo uskutečněno až v roce 1886. Při velké koncentraci dělnictva docházelo ke stávkám. První velká stávka byla v roce 1900 a trvala skoro tři měsíce. Tuto stávku vedl Josef Hybeš. Horníci dosáhli snížení pracovní doby z 12 na 9 hodin denně, částečného zvýšení mezd, zproštění některých poplatků a dostali zdarma nářadí a dávku uhlí jako deputát. V roce 1918 proběhla stávka proti válce a za ustanovení republiky československé. V roce 1920 v prosinci proběhla generální stávka a mnoho jejich účastníků bylo žalářováno. Nejdelší stávka probíhala v letech 1932 - 1933 a trvala 16 týdnů.

Dominatnou Babic je památkově chráněná kaple sv. Antonína Paduánského, patrona obce, postavená v roce 1863. Do té doby stávala na návsi podle ústního podání malá zvonice. Lípy od zvoničky stojí na svém místě dodnes. Vybudovaná kaple dostala dva zvony, z nichž menší byl zrekvírován na válečné účely za I. světové války. V roce 1925 byla obnovena věž v nové podobě a byla oplechována. Poslední opravy byly provedeny po II. světové válce.
Do zdejšího kraje citelně zasáhly napoleonské války. První voje Francouzů se objevily v Babicích v listopadu 1805 a projel tudy sám císař se svojí gardou.
Na oslavu odchodu napoleonských vojsk nechali místní později postavit u cesty do Rosic pamětní kříž. Na pomníku jsou vytesána jména tehdejších babických konšelů. Roku 1882 byl kolem kříže vysázen švestkový sad na paměť zasnoubení korunního prince Rudolfa a podle usnesení obecního úřadu byl tento sad nazván "
Rudolfův sad „.
V roce 1879 bylo zahájeno školní vyučování v prozatímních prostorách. Do budovy školy se výuka přesunula na podzim 1880. Od roku 1882 měla obec vlastní dvoutřídní školu.
Těžba uhlí byla ukončena koncem 20. století a zůstalo po ní několik uzavřených dolů. Severozápadně od obce je bývalý důl Ferdinand, kde těžba zanikla již v roce 1955 a jenž je chráněn jako technická památka.
Babice jsou partnery Muzea průmyslových železnic, jenž má vybudovanou expozici v areálu dolu Jindřich, kde je možnost zhlédnout expozici lokomotiv, vozů a techniky MPŽ . Jízdy historických vlaků se konají podle uvedených termínů, které lze najít na internetových stránkách www.mpz.cz . Nadšenci z muzea se starají o trať, která v podobě vlečky sloužila a byla provozována až do roku 1993, kdy byl nejhlubší důl ve střední Evropě (1 550 metrů) Jindřich II.
uzavřen. Vlečka byla zprivatizována současně s areálem dolu a měla být likvidována a pozemky rozprodány. Vzhledem k vysokým nákladům na likvidaci a k nezájmu o pozemky dráha přežila " svou smrt " v kompletním stavu do roku 2005, kdy ji převzalo MPŽ Brno. Trať má neobvyklé parametry, stoupání u Babic až 30 promile a stísněné poměry ve středu Zbýšova. Dráhu čeká přestavba z normálního rozchodu 1435 mm na úzkokolejku o rozchodu 600 mm. Normální rozchod 1435 mm, tak zvaný Stephensonův (původně 4 stopy a 8 a 1/2 palce) je standardem asi 60 % světových železnic včetně České republiky.
V Babicích se koná tradiční vystoupení folkových skupin „ Babické písničky „, které se v letošním roce 2009 uskutečnily již jako 40. ročník.
V roce 2005 byl Parlamentem České republiky obci udělen znak a vlajka.
Znak obce : Ve stříbro - červeně zvýšeně šikmo děleném štítě nahoře uprostřed černá hornická kladívka, vpravo antonínský kříž provázený dole dvěma vztyčenými odkloněnými lipovými listy, vše zelené, dole vztyčená, doleva obrácená stříbrná radlice.

Zdroj :
expedice.rps.cz
cs.wikipedia.org                       www.firmy.cz
www.turistika.cz                      www.psp.cz
www.babiceurosic.cz                www.mpz.cz
www.mikroregionkahan.cz        spz.logout.cz
www.nasemorava.cz               www.sokolik.cz


Informace zprostředkoval Ivo Gracias