Benátky nad Jizerou

Středověké město Nové Benátky bylo založeno v letech 1343 až 1346. Zámecký kostel se zaniklým klášterem pochází z roku 1349. Nejstarší renesanční část zámku vznikla mezi lety 1527 a 1572 a je ozdobena psaníčkovými a velmi cennými figurálními sgrafity. Po několika dalších stavebních fázích byla výstavba zámku do dnešní podoby ukončena v polovině 18. století.

Mezi nejznámější obyvatele zámku patřili - purkrabí z Donína, dánský hvězdář Tycho Brahe, generál jízdy z třicetileté války Jan z Werthu, hrabě Ignác z Klenové, pražský arcibiskup Petr Příchovský z Příchovic a rodina hraběte Thun-Hohensteina a skladatel Bedřich Smetana. Pobyt těchto osobností i dalších významných rodáků společně s dalšími informacemi o městě a regionu jsou připomenuty v expozicích muzea ve druhém patře zámku. Zachovalý půdorys a dispozice středověkých Nových Benátek společně s areálem zámku s parkem, vinicí a dalšími památkami včetně sochařské výzdoby byly důvodem k vyhlášení městské památkové zóny.

Město vzniklo v dnešní podobě až v r. 1944 sloučením do té doby samostatných obcí Staré Benátky, Nové Benátky a vsi Obodř. Prvotní osada Benátky – neznámo proč – skutečně převzala jméno podle známých italských Benátek. Byla založena již kolem poloviny 13. století v údolí, při brodu na levém břehu Jizery. Rozrostla se na město na přelomu 13. a 14. století. Vzhledem k otevřené poloze však město často trpělo válečnými událostmi a loupežemi. Kolem roku 1343 se proto rozhodl kralevic Karel IV přenést městečko na žádost Jana mladšího z Dražic na sousední ostroh zvaný Hradiště a opevnit ho. Tak vznikly Nové Benátky, a původní obci, která nezanikla, ale jen poklesla na ves se začalo říkat Staré Benátky. Ani ve výhodnější poloze a opevnění se Nové Benátky neubránily válce a jejím škodám. V r. 1420 je vypálili husité, v třicetileté válce pak Sasové a celkem třikrát Švédové

Průmysl se začal rozvíjet koncem 19. a začátkem 20. století. Továrna na výrobu karborundu a elektritu získala na největší proslulosti.
Významnou dominantou je zámek v jádru pozdně gotický renesančně přestavěný a na začátku 18. století rozšířený o barokní křídlo. Známý je též pobytem astronoma a astrologa Tychona Brahe, v roce 1599 zde vybudoval observatoř. Zámek je nyní sídlem muzea. Předzámčí s hospodářskými objekty zámek obklopuje a spojuje se sousedním kostelem Narození P. Marie gotickou, renesančně a barokně upravenou svatyní. Další církevní památkou je pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny z r. 1950. Ve Starých Benátkách stojí kostel ze 17. století Nanebevzetí P. Marie.

Z městského opevnění se dochoval zbytek severovýchodní brány s hranolovou hradební věží. Z obdélného náměstí odbočují krátké uličky k bývalým branám a hradbám. Empírová budova staré školy z počátku 19. století stojí v blízkosti barokní fary. Jádro Benátek je městskou památkovou zónou.

Nejbližší okolí města je vhodné k vycházkám v lesích, v nivě Jizery nebo k projížďkám na kole, loďkou či na koni, kdy můžete navštívit některá rekreačně a turisticky atraktivní místa. Zajímavostí je určitě golfový areál.