Benešov

Město Benešov leží ve středočeském kraji, v bývalém okrese Benešov. Zakladatelem města byl muž, jménem Beneš, či Benedikt. Už ve 2. polovině 11. století měl již svůj opevněný dvorec na žulovém ostrohu, dnes zvaném Na Karlově. V polovině 13. století vznikl v jeho blízkosti minoritský klášter. Blízko něho byla vystavěna osada s tržištěm, která v roce 1294 byla vypálená. Znovu obnovená byla Milotou z Dědic.
Benešov, získali v roce 1327 Šternbergové a poprvé se tehdy uvádí jako městečko. Jeho znak byl odvozen od šternberského erbu – zlatá osmicípá hvězda v modrém poli. Od počátku 16. století bylo z městečka město a bylo součástí konopišťského panství. Husité, vedeni Janem Žižkou jej v roce 1420 vypálili, což byla pro město katastrofa.
Konaly se tu zemské sněmy v 15. a 16. století, jednal tady v roce 1451 Jiří z Poděbrad s papežským legátem Eneášem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II.
Zdárně se rozvíjela řemesla v předbělohorské době. Město těžilo z výhodné polohy při silnici vedoucí z Prahy do jižních Čech. Bylo proslulé svými trhy hlavně na koně a dobytek. Třicetiletá válka a morové epidemie zastavila slibný vývoj města. Poštovní spojení s Prahou a Českými Budějovicemi měl Benešov již v 1. polovině 18. století. Železnice zahájila provoz již v roce 1871.

Majitelem zdejšího panství, byl od konce 19. století následník trůnu František Ferdinand D’Este. V roce 1914 se stal obětí atentátu v Sarajevu. V celé oblasti Benešovska bylo za nacistické okupace zřízeno cvičiště SS, a část města byla vystěhována.
Benešov nemá mnoho historických památek. Moderní zástavba výrazně postihla jeho historické jádro v 80. letech 20. století. Na hlavním náměstí stojí Stará radnice z 18. století přestavěná do dnešní podoby v letech 1818-19, začátkem 20. století byla zvýšená a opravená. Jan Pleskot získal za obnovu Nové radnice Grand prix obce architektů za rok 1995.
Rondokubistický objekt zdravotní pojišťovny je pozoruhodnou moderní architekturou. 

Památky v Benešově
* Kostel sv. Mikuláše. Kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z r. 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z r. 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z r. 1603 od Jakuba Konváře.

* Zříceniny klášterního kostela minoritů. Klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V r. 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice. Na zvonici se nachází vzácný zvon z r. 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracech v sutinách bývalého Minoritského kláštera v r. 1799. A zvon z r. 1595 od Matouše Voříška.

* Piaristická kolej a kostel sv. Anny. Kolej byla založena r. 1703 Franiškem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve r.1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího králoství českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.

V Benešově se narodila řada významných osobností - mj. spisovatel Karel Nový (1890-1980), básník Jan Noha (1908-1966),topograf Jaroslav Schaller (1738-1809) a na zdejším gymnáziu studovali spisovatelé Vladislav Vančura a Michal Viewegh. Na Malém náměstí je Muzeum umění s expozicí grafického designu a městské muzeum s regionální expozicí.