Beroun

Beroun (latinsky Werone, německy Beraun) se nachází ve středočeském kraji, v bývalém okrese Beroun.
Z katastru města jsou známy četné pravěké lokality počínaje starší dobou kamennou. Při stavbě dálnice na katastru města na soutoku Berounky a Litavky byly nalezeny nástroje z říčních valounů , jejich stáří je 1,7 – 1,8 milionů let. Jsou to nejstarší doklady přítomnosti člověka nejen u nás, ale i na světě.

V roce 1179 stávala na levém břehu řeky Berounky osada Brod. Jiná osada pak na protějším břehu , tu pak král Přemysl Otakar II kolem r. 1265 nově vysadil na trhovou ves. Říkalo se jí latinsky Verona a německy Bern. V r. 1295 dal na místě této vsi vystavět Václav II královské město a obklopil je pevnými hradbami. Klášter dominikánů byl založen v jihovýchodním cípu. Berounským Pražským předměstím se pak stala blízká ves Brod. Obyvatelé byli Češi i Němci. Město zůstalo věrné císaři Zikmundovi i v husitských válkách. Jan Žižka je však dobyl s pražany 1.4.1421, rozbořil klášter a 37 mnichů dal upálit.

Později se městu začlo dařit, vzkvétala řemesla i obchod. Dobývala se tu v okolí železná ruda. Války, požáry i povodně však brzdily rozvoj města. Železnice zahájila provoz v r. 1862, vedla z Prahy do Plzně.
Z historie města se dochovaly zbytky opevnění se dvěma branami Plzeňsko a Pražskou z let 1300-1320, které později byly upravovány. 37 hranolových bašt zesilovalo vnitřní hradební zeď s cimbuřím, vysokou 7-9m. Před ní byl ještě hradební prstenec s nárožními válcovými věžemi. Několik pěkných renesančních a barokních domů stojí na Husově náměstí. Asi nejcennější z nich je renesanční Jenštejnský čp. 87 z roku 1612. Dnes je sídlo Muzea Českého krasu a má portál z červeného mramoru. Další je renesanční hostinec U Červeného orla ze 16. století s arkýřem a barokní domy Český dvůr z r. 1715 a U Tří korun z let 1683-84. Pseudorenesanční stavba od A. Wiehla z r. 1890 – Duslova vila je také architektonicky zajímavá. Historické památky doplňují také kostely – gotický sv. Jakuba z konce 13. století, který byl přestavěn na pozdně gotický v 16. století, a pozdně gotický hřbitovní Zvěstování P. Marie.
Morovou epidemii v r. 1680 připomíná morový sloup z r. 1681, moru tehdy podlehlo 341 obyvatel. Rozhledna přístupná veřejnosti stojí na parkově upravené Městské hoře , nedaleko centra. Pod ní je velmi oblíbené medvědárium s trojicí medvědů z večerníčku V. Chaloupky.

Část života zde strávil i dirigent Václav Talich (1883-1961), také tu i zemřel. Beroun je i rodištěm básníka Františka Branislava (1900-1967) a studoval zde na piaristické škole i Josef Jungmann.

Dopravu z centra města vyřešila dálnice, což mělo význam v novodobé historii – zdejší dálniční most je nejdelší v Čechách, měří 721 metrů.

Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu. Svou průmyslovou zónu začal budovat už na počátku 90. let a zdejší podniky patří společně s akciovou společností mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě.

Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba. Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda, a nyní se může pochlubit i medvědy živými.