Borač

Borač je malá podhorská obec ležící v Jihomoravském kraji v okrese Brno - venkov , pod jihovýchodními vrcholky Českomoravské vysočiny, v nadmořské výšce 279 metrů nad mořem a žije zde asi 330 obyvatel. V obci jsou evidovány 2 části, Borač a Podolí. Není evidována žádná ulice, adres je 177. 

První písemná zmínka o obci je z roku 1368. Obec však existovala zřejmě již dříve a náležela k panství pernštejnskému. Poté, v od poloviny 19. století patřila do okresu Tišnov a nyní náleží i s obcí Podolí do okresu Brno - venkov .

V obci stojí kaple s obrazem Panny Marie Růžencové, jíž je také zasvěceny, z roku 1856. Borač spadá do působnosti římskokatolické farnosti Doubravník. Kříž před kaplí nese letopočet 1863, vedle je i pomník padlých. Na strmém břehu před lesem Kamenná hora u silnice mezi obcemi Borač a Šlapanovice stával smírčí kámen. Na kameni byl, vytesám reliéf latinského kříže.

Borač se rozkládá podél toku řeky Svratky a v jihozápadní části přírodního parku Svratecká hornatina a podél silnice č. 387 spojující Tišnov s Bystřicí pod Pernštejnem. Prochází jím železniční trať na trase Nové Město na Moravě - Tišnov . Od okrajových částí obce se zvedají zalesněné stráně okolních vrcholků. Kříží se zde zelená a červená turistická značka. Po červená prochází severním směrem údolím proti toku řeky Svratky přes obec Doubravník do Nedvědice a odtud žlutá pokračuje dále k hradu Pernštejn. Opačným směrem vede červená značka údolím řeky do města Tišnova. Východním směrem od Borače šplhá zelená značka do strání a kolem vrcholku Veselský Chlum s výškou 578 m.n.m. , pak klesá do Lomnice. Opačným směrem vystoupí zelená značka na Pláňavu a přes Dobravník a Sejřek klesne do Nedvědice.

Obec je jedním z osmi členů Mikroregionu Porta sdružující obce na Tišnovsku v okrese Brno-venkov. Mikroregion Tišnovsko, jehož je Borač také členem, sdružuje obce severozápadně od Brna okolo Tišnova, v okrese Brno-venkov a částečně v okrese Blansko. Obce jsou v údolí řeky Svratky a okolí, část obcí byla převedena z kraje Vysočina do Jihomoravského Kraje. Svazek sdružuje 43 obcí.

Občané jsou sportovně sdruženi v T. J. Sokol Borač .

V roce 2001 se stala hostitelskou obcí Vánočních koncertů, jež se stávají hezkou vánoční tradicí regionu Porta obec Borač. Kulturní dům v Borači byl zaplněn takřka do posledního místečka a více než dvacetičlenná kapela Dambořanka připravila všem zúčastněným pěkný kulturní zážitek. Garantem této akce byl OÚ v Borači .

Tišnovská dřevovýroba s.r.o. - Provoz Borač se zabývá výrobou a prodejem kuchyní. Kuchyně dodává včetně veškerého příslušenství a spotřebičů. Kuchyně vyrábí z laminátové dřevotřísky a masívu. Dále se zabývá výrobou postelí, vestavěných skříní, dveří, zahradního nábytku, altánů a pergol. Tento nábytek vyrábí převážně z masivu a to ze smrku, borovice, budu, dubu či modřínu. Dále také vyrábí z laminátové dřevotřísky.

Příhradový ocelový obloukový most s dolní mostovkou, vynášený kamennými břežními opěrami, převádí místní komunikaci přes Svratku z obce Borač na Podolí. Na ocelové konstrukci mostu jsou umístěny čtyři litinové tabulky s nápisy: "Postaven nákladem silničního výboru okresu Tišnovského za předsedy F. Životského mostárnou Mor. Slezské železářské společnosti v Přívoze roku 1910" a "Dovolené zatížení mostu vozem o váze 800 kg, parním válcem 14000 kg, tlačenici lidí 400 kg pro m2, rychlá jízda zakázána, postaven za úřadování starosty P. Uhra". Most v Borači je dnes již ojedinělým a velmi zajímavým dokladem historického vývoje mostního stavitelství, životního způsobu a prostředí společnosti počátku 20. století a je projevem tvůrčích schopností člověka

Asi 400 m severovýchodně od kostela v Borači se nachází lokalita metamorfované horniny bítešské skupiny svratecké klenby moravika . Přístup se má po zelené turistické značce. Lokalitu tvoří výchozy a defilé u cesty vedle železniční trati.

Nad Podolím směrem na veselí lemují lesní cestu po obou stranách podivné haldy, které nevypadají, že by byly přirozeného původu. Na pernštejnském panství mezi Boračí a Doubravníkem na areálu papíren v Prudké stávala již před rokem 1740 železářská huť s hamrem. Potřebný limonit (železitá ruda) se těžil ve starých dolech v sousedním Podolí. Žádné z těžených ložisek limonitu zde v okolí nedosahovalo do větších hloubek. Šachty byly nehluboké a do dnešní doby se po nich zachovaly jen nepatrné zbytky anebo zmizely beze stopy.

Peřejnatý přirozený tok řeky lemuje kopcovitý terén, hustě zalesněné sevřené údolí řeky Svratky, které je součástí přírodního parku Svratecká hornatina. Na suchých skalách v okolí rostou teplomilné rostliny. V osadě Podolí se nachází rodný domek romanopisce Josefa Uhra (1880 - 1908).

Místní jméno Borač je odvozeno od osobního jména Borák. Přivlastňovací příponou se koncové k měkčí na č a vzniká Borač. Význam jména byl asi Borač dvůr, tj. Borákův dvůr.

Znakem obce Borač je v modrém štítě zlatý vykračující kůň.

Informace o obci nám zaslal Ivo Gracias