Obec Bozkov leží stulená na soutoku divoké řeky Kamenice a poklidného, ale velmi čistého toku potoka Vošmenda. O době založení a vzniku obce nejsou žádné písemné památky. Je tu souvislost s kolonizací horního Pojizeří, které expandovalo ve 12. století z tehdejšího centra cisterciánů, Mnichova Hradiště. První historický doklad o existenci Bozkova je až v konfirmačních knihách (zápisy o jmenování farářů) z let 1354 až 1433. Tehdy Bozkov patřil cisterciáckému klášteru u Mnichova Hradiště.
Naše oblast přitahovala pro častý výskyt železné rudy. Tato se vyskytovala při Kamenici v tehdejším Engentále – dnešní Bohuňovsko (obec Jesenný) , dále byly ložiska rudy v Sytové při řece Jizeře a konečně se ruda nacházela při toku Potoka Gockrušného (Vošmenda) a tak zřejmě vznikla hornická osada Bedkovice, nyní zvaná Dolní Bozkov, lidově Podbozkov. Na ostrohu nad ohbím Vošmendy v místech zvaných "V Prutu" se traduje Hrádek, kde snad sídlili horní úředníci. V Bedkovicích se ruda v hutích a hamrech zpracovávala na surové železo, které se odváželo do Brodců - nyní Železný Brod. V roce 1832 zde vypukla cholera, která si vzala dost lidských obětí a tak byl na dolením konci obce Příkrý postaven kříž, který vyhotovil příkerský mistr kamenický Antonín Valha.
Ke vzniku osady Bozkov se vztahuje legenda mariánská:
„Přáním Boha bylo postavit v Bozkově svatostánek. Protož dopustil Bůh nejdobrotivější, že objeven byl nad Bedkovicemi, zvláštní pramen vody, která záhy od lidu zvána byla "vodou Boží“, protože zbožným užíváním vody této docházeli přemnozí i zázračného uzdravení. Zvěst o tom rozšířila se po horách zdejších a počali sem lidé s důvěrou putovati. Lid putoval "k Boží vodě" k Božskému, zázračnému pramenu" na Božskou (Bozkov, Boskov) u Bedkovic", až konečně jméno Boskov později Bozkov „zdomácnělo“.
Dominantní stavbou Bozkova je kostel Navštívení Panny Marie, o jehož stavbě má největší zásluhy kollatorka (patronka) kostela Marie Polyxena hraběnka Des Fours rozená ze Schönfeldu, vdova po generálu Albrechtu Maxmiliánu Des Fours. Do tehdejšího dřevěného kostela dala hraběnka zhotovit pro sochu Madony dřevěnou skříňku, „tabernákulum mariánské" a rozhodla se postavit nový kamenný chrám. Roku 1688 se počalo s lámáním kamene pro stavbu a její přípravou. Listinou arcibiskupského ordinariátu z roku 1690 bylo hraběnce dáno povolení ke stavbě nového kostela z kamene. Nový kostel v Bozkově byl r. 1693 benedikován (nikoli vysvěcen) a zařízen byl inventářem ze starého dřevěného kostela. Roku 1746 byla přistavěna fara, takže kostel přestal být filiálním k faře semilské. Ve čtyřicátých letech 19. století došlo k důkladné opravě kostela a postavila se nová farní budova z kamene.
Dnes je kostel po celkové rekonstrukci opatřen novou fasádou, věž byla pokryta měděným plechem a byl na ní zřízen vyhlídkový ochoz s dalekým výhledem do okolí. V sezoně je věž otevřena denně mimo pondělí. Dále v Bozkově v sakrální oblasti najdeme několik odborně zrestaurovaných křížů a krásnou mariánskou pietu, památku rodu Jiřičových, kterou dal pan Kousal, pokračovatel rodu Jičičů, přemístit z nedalekého lesa k rodnému gruntu.
Z přírodních zajímavostí mají prioritu místní dolomitové jeskyně. Tento krasový útvar ročně navštíví přes 80 tisíc návštěvníků z domova i ciziny. Oblast kolem jeskyní byla v minulosti zákonem vyhlášena za chráněnou oblast.
Text a foto: Karel Čermák