Břeclav

První písemná zmínka o okresním městě Břeclav (německy Lundenburg) je už z roku 1056. Osídlení oblasti kde leží dnešní Břeclav, si pro svá obydlí vybrali už první Slované, kteří na toto území přišli pravděpodobně z východního Podunají již v 6. století. Jihovýchodně od dnešního města vzniklo na sklonku 8. století rozsáhlé sídliště s vyspělou řemeslnou výrobou, které se v době Velkomoravské říše v průběhu 9. století stalo jedním z hradisek centrálního velkomoravského území. Toto sídliště je známo pod jménem velkomoravské hradisko Pohansko u Břeclavi. Vedle knížecího dvorce zde byl prozkoumán i velkomoravský kostel se čtyřmi stovkami bohatě vybavených hrobů, ale i valové opevnění, řemeslnické objekty a mohutné předhradí.

Jméno Břeclav má město pravděpodobně po Knížeti Břetislavovi I. který zde nechal postavit pohraniční hrad pojmenovaný po něm, který patřil k nejvýznamnějším správním centrům velké Moravy. Hrad často měnil svého majitele a v letech 1426-1434 zde sídlila dokonce husitská posádka, která svými výpady ohrožovala jak sousední Rakousko, tak i Slovensko, které bylo v té době součástí uherského státu. V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové vlastnící sousední Valtice a Lednici. Za třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

V roce 1654 břeclavské panství přikoupili k svým moravským državám majitelé sousedního valtického a lednického panství Lichtenštejnové. Zámek postupně ztratil na své honosnosti, neboť sloužil pouze knížecím úředníkům jako centrum hospodářské správy panství a knížecích lesů.
V roce 1872 byla Břeclav císařským dekretem povýšena na město. Důvodem pro žádost obyvatel o toto povýšení byl nebývalý rozmach Břeclavi, který nastal po příjezdu prvního vlaku od Vídně dne 6. června 1839. Zakrátko se Břeclav stala prvním železničním uzlem v rakouské monarchii, neboť se zde trať dělila na větev směřující k Brnu a k Olomouci. Později přibyla i odbočka na Znojmo, Lednici a Bratislavu. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se začíná v Břeclavi rozvíjet průmysl spjatý se zemědělským prostředím Břeclavi a okolí a v roce 1884 byla založena lichtenštejnská pila zpracovávající ohromné bohatství dřevní hmoty z liechtenštejnských lužních lesů v okolí města.

Do rozvoje Břeclavi nepříznivě zasáhla první světová válka, na jejímž konci se převážně české obyvatelstvo přihlásilo k nově vzniklé Československé republice. Události po 28. říjnu byly ve městě velmi pohnuté, neboť německé úřednictvo železničního uzlu se pokoušelo odsunovat železniční vagony a lokomotivy do Rakouska a vznik ČSR odmítalo. Podobně musel být sveden i boj o městskou radnici, která byla až do listopadu v německých rukou.
Další rány byly uštědřeny Břeclavi v r. 1938, kdy do českého města s 11220 Čechy a 1582 Němci (podle sčítání lidu v r. 1930) vstoupila německá armáda. Také dnešní části města Poštorná a Charvátská Nová Ves se staly součástí tisícileté německé říše. České obyvatelstvo před okupací z valné části uteklo do vnitrozemí a v odpoledních hodinách 8. října ustupovaly poslední policejní a vojenské jednotky s finanční stráží za demarkační linii vedoucí za městem mezi Kosticemi a Ladnou. Po příchodu nacistů byli bezohledně z města vyhnáni i břeclavští Židé a Gestapo zahájilo rozsáhlé zatýkání nepohodlných osob.
V průběhu války byla na samém konci v listopadu 1944 Břeclav také bombardována. Při náletu byl zničen střed města s kostelem sv. Václava a čtvrť Dubič. Na sklonku války přes Břeclav projížděly rovněž transporty se zuboženými vězni z koncentračního tábora Osvětim. Dne 24. ledna 1945 bylo z transportu pohřbeno na městském hřbitově 35 vězňů, kteří útrapy nepřežili. Město bylo osvobozeno sovětskými jednotkami 15. - 17. dubna 1945. Při bojích na jeho území padlo na 80 sovětských vojáků a také asi 50 obyvatel města. Teprve od května se mohli začít vracet ti, které z jejich domovů vyhnali okupanti v říjnu 1938.

70. letech 20. století byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná.

Břeclavsko je dnes známo jako vinařská oblast. Vinařství se zde nevěnují pouze muži, ale i ženy, které patří k dobrým degustátorkám, často velmi kritickým. Rozhodně vám doporučujeme navštívit Břeclav nejen kvůli skvělému vínu a lidem s dobrosrdečnou povahou ale také pro zajímavé historické památky a nevšední půvab města.