Bruntál

Město v Moravskoslezském kraji je jedním z nejstarších v českém Slezsku. Původní německý název Freudenthal - radostné údolí vyjadřuje zřejmě naději zakladatelů tohoto hornického města, že důlní podnikání bude úspěšné. Město vzniklo v ideální poloze na tehdejší obchodní cestě z Olomouce do Nisy na zelené louce. V r. 1213 to bylo zeměpanské hornické město, těžilo se zde zlato a stříbro a od poloviny 16. století se začala těžit a zpracovávat také železná ruda. Prosperovala tu již tehdy řada cechů, hlavně tkalcovských. Město má znak horníka v údolích mezi kopci. 

Bruntálské panství náleželo v 15. století ke krnovskému knížectví a od 16. století k Opavsku. Z Opavska pak bylo vyjmuto a povýšeno na status minor, což znamená, že bylo podřízeno přímo ústřední vládě ve Vratislavi.
Tehdejší majitelé panství páni z Vrbna po bitvě na Bílé hoře o majetek přišli, protože se účastnili protihabsburského povstání. Král Ferdinand II pak v r. 1621 předal Bruntál svému bratru Karlovi, který tehdy byl vratislavským biskupem a velmistrem řádu německých rytířů. V Bruntálu pak působil tento řád od r. 1622 do r. 1939.

Ani tomuto městu se nevyhnula třicetiletá válka. Město získalo v r. 1672 privilegium na uvolnění poddanství a těžbu dříví na opravy domů. Také tu v letech 1748 a 1764 řádily požáry, pak v letech 1714 a 1739 propukla epidemie, která si také vybírala svou daň.
Průmysl nastupuje v 19. století a domácí tkalcovství nahrazují první továrny. V tehdejším rakouském Slezsku v r. 1854, byl Bruntál hlavním střediskem lnářství. V r. 1872 sem přijel první vlak a v r. 1885 byl zaznamenán další primát, když se zde otevřela první veřejná nemocnice ve Slezsku.

Čtvercové náměstí ze 13. století a celý střed města je městskou památkovou zónou. Ulice vedoucí z koutů náměstí původně směřovaly k městským branám a také k zámku, který stojí na místě tvrze a ve kterém jsou cenné původní interiéry. V jeho areálu je dnes muzeum. K zámku přiléhá malebný park se sala terrenou ze zač. 20. století a řadou plastik.
Někdejší středověký charakter zástavby dokumentují svými úzkými průčelími domy na náměstí, jeden z nejznámějších je tzv. Gabrielův dům s typickým štítem slezské renesance 16. stol. Vedle něj stojí novější stavba, na jejímž místě stál dům herečky vídeňského divadla Terezy Kronesové ( 1801-30 ) a klasicistní fasádou se může pochlubit také dům čp. 33. V r. 1907 byl novorenesančně upraven také Dělnický dům a v 19. století byla empírově upravena i zdejší radnice. Nepřehlédnutelný je také morový sloup z r. 1715.

Při prohlídce města najdeme také renesančně a barokně upravený kostel Nanebevzetí P. Marie ze 13. století. Zbytky hradeb ze začátku 16. století se dochovaly v místech staršího opevnění, jsou z hrubého lomového kamene a dosahují až čtyřmetrové výšky.
Barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z r. 1715 je u Černého potoka, poblíž železniční trati, ve vilové čtvrti stojí pozdně renesanční Klippelův sloup, regotizovaný kolem r. 1880, postavený na památku třicetileté války. Další z církevních památek je také piaristický klášter s kostelem P. Marie Těšitelky z let 1731-52 a hřbitovní kaple sv. Michala.
K pozoruhodnému okolí Bruntálu patří typické sopky z rozhraní třetihor a čtvrtohor – Uhlířský vrch, 672 m. Město je dobré turistické východisko do Hrubého Jeseníku. Daří se zde textilnímu průmyslu, strojírenskému a stavebních hmot.