Čakov

Obec Čakov je zmiňována již v roce 1262 , tedy tři roky před založením města České Budějovice. V té době se uvádí v místě Velkého a Malého Čakova (neb Čékova) tři osady z nichž dvě spojením vytvořily Velký Čakov a jedna Malý Čakov, který je uváděn v roce 1407 jako Czakowez, zahrnující osadu Vráž, která vymřela morem a zanikla. Název Čakov je dokládán v roce 1254. Čakovec měl společný název označovaný jako Schecow. V roce 1407 se objevuje jako Malý Čakovec v německé podobě jako Czakowez.

Čakov náležel k panství Krumlovskému, ale Čakovec vladykům erbu Harachovského. Po odstoupení Jana Rožmberka v roce 1468 ze služeb krále Jiříka, zmocnil se Netolic a také Čakova Jindřich Roubík z Hlavatec.

Kulturní památkou Čakova je farní kostel sv. Linharta s farou zmiňovaný v roce 1343. V Čakovci má historickou hodnotu dvůr č.p.6 , který byl vybudován cisterciáky z kláštera ve Vyšším Brodě a dále dům č.p.18 se štítem selského baroka a mlýn Podevráž.

V roce 1600 měla rychta Čakovská 6 vesnic a to Čakov, Jankov, Holubovské Bašty, Dehtáře, Kaliště a Habří se dvěma samotami.

Kostel sv. Linharta zmiňovaný v Čakově roku 1343 má na hlavním oltáři řezbářské sochy pozdní gotiky rok 1520 a to sv. Linharta, sv. Korbiliána a sv. Prokopa. Na bočním oltáři je madona Čakovská. Tyto plastiky jsou v současné době umístěny v Alšově galerii v Hluboké nad Vltavou. Na druhém bočním oltáři je obraz Máří Magdaleny, taktéž socha sv. Máří Magdaleny ze 16.století. pocházející ze zdejšího kostela je umístěna v diecézním muzeu v Českých Budějovicích. V lodi kostelní je zazděný náhrobní kámen s nápisem :“Léta páně 1529 zemřel urozený pán Jiří Čákovec z Bohušic a na Čákovci tu středu před svatým Prokopem ve tři hodiny na noc a tuto tělo jeho pochováno jest a jeho duši Pán bůh rač milostiv býti a je do království nebeského přijati. Amen.“

Věž kostela byla v roce 1930 nadezděna o 2,20 m a instalovány věžní hodiny se skleněnými ciferníky elektricky osvětlenými.

Tři zvony byly ulity v roce 1536 firmou Perner z Českých Budějovic, avšak dva byly odebrány pro válečné účely v roce 1917. Nově byly pořízeny v roce 1925 a znovu odebrány v roce 1943 německými úřady pro účely druhé světové války.

Varhany byly pořízeny v roce 1889 za 1246,- zlotých.

Původní hřbitov býval v místech umístění domu č.p.42 a byl obezděn kamennou zdí. V období roku 1883 byl zřízen hřbitov u jižní strany kostela. Farářem Kočerem byla po roce 1884 přistavěna zeď na západní straně se dvířky od fary. Válka v roce 1914 přerušila snahu vybudovat hřbitov mimo obec a k postavení a uvedení do užívání současného hřbitova došlo v letech 1961 až 1962. Náhrobky kolem kostela byly likvidovány v prosinci 1974 a lednu 1975.

Škola byla postavena v oce 1856 a vyučování zahájeno v roce 1857. Od roku 1874 byla škola rozšířena na dvoutřídní. V této době měla škola 130 až 144 žáků.

Samospádový vodovod v dřevěných rourách byl vybudován v roce 1869 a kamenný taras návesního parku v březnu roku 1882. Po obou stranách kamenné kašny na návsi v Čakově byly zasazeny lípy v roce 1902. Lípa ve dvoře fary a dvě lípy u křížku v chalupách byly zasazeny v roce 1897.

Po 1. světové válce měla obec Čakov 39 domů s 220 obyvateli.

V roce 1968 byl svépomocí vybudován objekt obchodu z montovaných dílů, provozovaný družstvem Jednota až do devadesátých let.

V roce 1964 bylo provedeno násilné sloučení obecních úřadů Čakov a Jankov i s osadami Čakovec, Holubovská Bašta a Holašovice do společné střediskové obce se sídlem v Jankově, do které byla směrována bytová výstavba, kultura i vedení JZD.

V této době dochází k vylidňování osad, zrušení četnické stanice, zdravotního střediska a školy v Čakově.

Po revoluci v roce 1989 a změně režimu se obec znovu osamostatnila.

 Fotografie nám zaslal Miroslav Pikous, selske.baroko@seznam.cz