Čáslav

Byla založena kolem roku 1260 v úrodné čáslavské kotlině na rušné Haberské stezce králem Přemyslem Otakarem II. Bylo to poblíž prastarého sídliště Hrádek, který byl osídlen téměř od konce neolitu až do středověku. Hrádek byl významným panstvím Slavníkovců, později to bylo správní centrum přemyslovské čáslavské provincie.

Město je úzce spojené s husitstvím, ale nejdříve si muselo Žižkovo vojsko v r. 1421 přízeň zdejších měšťanů vynutit se zbraní v ruce. V tom samém roce se tu sešel Čáslavský sněm, který se stav kolektivním vrcholným orgánem státu – poprvé v dějinách. Jeho účastníci volbu Zikmunda za českého krále neuznali a ustanovili prozatímní českou vládu. Jako ideovou základnu husitského hnutí vyhlásili čtyři pražské artikuly. Žižka sem často jezdil a vrátil se sem i po smrti, byl prý pohřben v čáslavském kostele. Údajně je dnes jeho lebka uložena na radnici, nalezena prý byla v kostelním výklenku, její pravost nevyloučili ani odborníci.

Byly zde tak, jako v jiných středověkých městech časté požáry, snad největší byl v r. 1522, tehdy shořela většina domů. V r. 1547 dolehla na Čáslavské těžká rána; městu byl zkonfiskován majetek za účast na protihabsburském povstání. Třicetiletá válka tu zanechala zlé stopy, když v letech 1639 a 1643 vyplenili Čáslav Švédové.

Krátce po založení, obemknuly město pevné hradby, které byly zpevněny půlválcovými věžemi a měly tři brány. Tento vnitřní okruh byl doplněn ještě vnější hradbou pravděpodobně ve 13. století. V 18. století byly městské brány zbořeny, hradební pás existoval ještě v r. 1838. Dnes se z hradeb dochovaly hradební zdi s baštami a válcovou věží.

Půdorys z doby založení si město uchovalo i s rozlehlým obdélným náměstím, dnes Jana Žižky z Trocnova. Dnešní vzhled domů po pozdějších přestavbách je ve stylu baroka, rokoka a empíru, dříve byly gotického a renesančního původu.

Na náměstí stojí pozdně barokní radnice z r. 1776 od J.J. Wircha s věží a rozčleněným průčelím. Stojí na něm také mariánský sloup z pol. 18. století, klasicistní kašna z konce 18. století a Žižkův pomník od návrháře J.V. Myslbeka z let 1879-81. Další historické domy najdeme i v přilehlých ulicích.
Výraznou dominantou města je architektonicky cenný gotický kostel sv. Petra a Pavla. Jeho sakristii tvoří původní románský kostelík z 11. století.

Městské muzeum najdeme v Husově ulici. Historická část města je městskou památkovou zónou.

Významní zdejší rodáci:
hudební skladatel Jan Ladislav Dusík (1761-1812)
novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882-1928)
 a spisovatel a dramatik Jiří Mahen (1882-1939).

Části města:
Čáslav-Staré Město
Čáslav-Nové Město
Filipov