Častolovice

Soutok horských říček Kněžny a Bělé utvořil zákoutí, na kterém si kol. r. 1280 založili Půtovci vodní tvrz s opevněním. Během dalších století se na ní vystřídali majitelé: od pánů z Častolovic přes pány z Kunštátu k moravským velmožům Pernštejnům. Tito majitelé spíše tvrzi ublížili, než ji zvelebili. R. 1576 koupili tvrz i městečko Častolovice bratři Oppersdorfové z Dubí. Starou a zpustlou tvrz dal Bedřich přestavět na rozsáhlý renesanční zámek. Nákladnou přestavbu umožnil novým majitelům rozvoj hospodářského podnikání na vlastních statcích v okolí panského sídla. Také na častolovický zámek navázaly hospodářské budovy, zahrady a rybník. Bohatství majitelů se projevovalo zejména ve vnitřním zařízení zámku. Samotná stavba má jednoduchý a pravidelný půdorys. Čtvercové nádvoří obklopují ze všech čtyř stran křídla zámku, otevřená na straně panského sídla dvěma patry arkád do nádvoří. Renesanční stavby nemívaly obvykle žádnou dominantu, hlavní schodiště bylo umístěno mimo středovou osu celé stavby. Rovněž hlavní sály zámku se nacházejí stranou v západním nároží stavby. Kratší křídla panského sídla oživila barevná renesanční freska s výjevy z římské historie.

Reprezentační místnosti zámku, zejména tři sály s kazetovými stropy s malovanými výplněmi, jsou hodnotnými ukázkami práce vrcholné české renesance. První sál je nazván Tobiáška podle cyklu obrazů ze starozákonní historie o Tobiášovi. Jako předlohy bylo použito Coockových rytin podle kreseb Martina Heemskerka z r. 1556. Vedle kazetového stropu skrývá Tobiáška soubor podobizen českých králů ze 16. a 17. stol., začínající Ladislavem Pohrobkem a končící Leopoldem I. Soubor portrétů českých králů vznikl jako projev odporu proti Habsburkům a nespokojenosti s postavením českých zemí za jejich vlády.
Druhý sál, tzv. rytířský, uzavírá renesanční kazetový strop s výjevy ze Starého zákona podle rytin vlámského rytce Jana Sadelera. Na velký rytířský sál navazují dva menší pokoje; brokátový s nástropními kazetovými výjevy, čerpajícími z Ovidiových Proměn podle rytin Virgila Solise.

 R. 1694 koupili častolovické panství Šternberkové, nejvyšší purkrabí pražský Adolf Vratislav ze Šternberka, který patřil k té části české šlechty, jež dokázala využít pobělohorské doby ve svůj prospěch. Adolf Vratislav dal upravit rytířský sál, do renesanční kartuše nad krbem umístil alianční znak Šternberků a Slavatů. Stěny sálu byly pokryty velkými portréty obou rodů, rámovanými ve spodní části loveckými výjevy.
František ze Šternberka sehrál významnou roli v českém národním obrození. R. 1796 byl členem Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie a Akademie výtvarných umění a Národního muzea. Udržoval styky s českými obrozenci J. Dobrovským a F. Palackým. V letech 1858-1874 prováděl Jaroslav ze Šternberka přestavbu zámku v duchu romantické gotiky. Gotizující prvky změnily architektonikcý ráz stavby, do jejího interiéru však naštěstí nepronikly. Poslední přestavba na počátku 20.století byla uskutečněna pod vedením vídeňského architekta H. Walchera z Moltheimu. V bývalém hospodářském křídle vznikly nové obytné prostory, nad hlavním  vchodem byla přistavěna osmiboká věž, krytá helmicí, takže se stala zámeckou dominantou.

 V zámku najdete také dětský koutek, malou zoologickou zahradu a rozsáhlou oboru.

V budově obecního úřadu, je zpřístupněna Galerie významného českého malíře, krajináře Antonína Hudečka a jeho syna Jiřího Hudečka.

Obecní úřad Častolovice:
Masarykova 10
517 50, Častolovice
IČ: 274 780
Telefon: +420 494 323 911
mobil: 736 761 998
Email: e-podatelna@ou-castolovice.cz
Web: http://www.ou-castolovice.cz