Čejč

Čejč (německy Czejtsch, Tscheitsch) je obcí starobylého rázu a poprvé se připomíná v roce 1222. V roce 1335 se poprvé jmenuje městečkem s právem konat týdenní trhy, vařit a prodávat pivo. V roce 1459 byla obec podle písemných záznamů již pustá, neboť utrpěla těžké ztráty za husitských válek.

Obec Čejč leží na dně velké kotliny uzavřené posledními výběžky Maršovských hor 185 metrů nad mořem. Zeměpisná poloha místní kaple je 48° 57‘ severní šířky a 34° 38‘ východní délky. Dolina v podobě chobotu se vytvořila na jihovýchodním svahu starších třetihor. Obec stojí na písčitých jílech, šedých vápenatých slínech a plavených modrých křemičitých píscích bezprostředně u velké vrstevné poruchy, kterou vystupují sirovodíkové vzestupné prameny.

V žluticových hlínách se velmi daří vinohradům, které jsou právě pro tyto příznivé půdní podmínky vysazovány po stráních kolem Čejče.

Z rostlinných druhů tvoří zvláštní společenství slanomilné rostliny – slanorožec, merlík pomořský, slanobýl, bytel, pelyněk pontický, starček velkolistý, lnice křemičinkolistá.

Znovuzaložení Čejče
V roce 1769 nařídila císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče, aby byly na takto získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce císařských statků , svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche – Comté francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny pocházely z kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers.

První polovina 19. století přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl podnikavý čejčský občan Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil zde lázně s léčivým sirným pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v následujících letech i rychlý rozvoj Čejče.

Kulturní památky
Nejvýznamnější památkou je barokní socha Sv.Kajetána, zbudovaná v roce 1722 nákladem hraběnky Liechtensteinové . Socha je dnes umístěna v ulici Nádražní řádek. Z roku 1866 se v místním parku dochoval náhrobek pruského podmaršálka Friedricha von Clausevitz.

Významné osobnosti

T. G. Masaryk

Jako hoch prožil významnou dobu svého života v Čejči. Rodina Masarykova se do Čejče přistěhovala v dubnu roku 1864 a nejprve bydlela na panském dvoře v domě č.3, kde byl zaměstnán otec. Druhým bytem Masaryků byla panská myslivna na č. 56, naposledy Masarykovi bydleli v domě č. 27 u Fabiána Slabého.

V obci Čejč jsou dvě pamětní desky, připomínající prvního prezidenta Československé republiky. PrvníPamětní deska byla odhalena 28.10.1920 místním Sokolem na budově č. 56, kde je doposud. DruhouPamětní deska pamětní desku se symbolem kovářského řemesla – podkovou – zhotovila podle návrhu ing. Sochora z Brna Mistrovská škola zámečnická v Hradci Králové. Tato pamětní deska byla slavnostně odhalena 7.3.1930 na budově kovárny ve statku. Nyní je umístěna na správní budově v objektu Rodinné farmy Čejč, s.r.o.

Účastníci bojů druhé světové války

K významným čejčským osobnostem bezesporu patří účastníci bojů druhé světové války. Piloti bojových letadel československé zahraniční armády František Masařík a František Vindiš odešliPamětní deska na začátku války do Anglie, kde absolvovali výcvik a zúčastnili se bitvy o Anglii. Jaroslav Vyhňák volil jinou cestu. Dostal se až do Afriky, kde působil jako voják čsl. vojenské jednotky na Blízkém východě. Zemřel v Sýrii při transportu do Tobruku. Smutný osud měl i Ladislav Štok, který tajně opustil protektorát, aby pomohl Slovenskému národnímu povstání. Domů se již nevrátil, pravděpodobně zahynul. Rostislav Kolář a Karel Skalský se stali oběťmi udavačů a po zatčení se nevrátili ze žalářů gestapa.

Informace o obci a fotografie zveřejněny se souhlasem starostky obce JUDr. Marty Výmolové