České Budějovice

Německy Budweis. Leží v Jihočeském kraji, jsou statutární a krajské město na soutoku Malše s Vltavou a patří k našim nejstarším a nejkrásnějším městům. Město bylo založeno v roce 1265 králem Přemyslem Otakarem II. Mělo sloužit k vytvoření hráze proti rozpínavosti Vítkovců. Jeho místo bylo dobře zvolené a poskytovalo dostatek prostoru pro jeho velkolepé řešení ve výstavbě. Současně s městem se budovaly i hradby, dokončené nejdéle v r. 1304. Vysoké byly 7 m a zpevněny půlkruhovými polygonálními věžemi, doplněné ve 14. století velkými hranolovými. Před těmito hradbami byla ještě 3m vysoká parkánová hradba. Tři věžovité brány střežily město – Svienská, Pražská a Rožnovská, také dvě branky. Po r. 1825 byly hradby zbořeny, Dochovaly se z nich delší úseky, hlavně na západní straně a také dvě věže. 

Rychlý rozvoj obchodu a řemesel umožnily četné panovnické výsady. Za husitských válek bylo město spojencem krále Zikmunda, protože patriciát byl většinou německý a katolický. Husitství však mělo vliv na české měšťanstvo, radní se počeštili a tak se poprvé stal v 15. století purkmistrem Čech – Ondřej Puklice ze Vztuh, který se postavil na stranu krále Jiřího z Poděbrad. V r. 1467 byl však zavražděn při spiknutí německé menšiny a město padlo do rukou Jiřího nepřátel. Město bylo obdařeno za věrnost králi v protihabsburském povstání dalšími výsadami v r. 1547 králem Ferdinandem I.
V 16. století začali měšťané bohatnout a to nejen řemesly, ale hlavně obchodem se solí. Objevila se také bohatá ložiska stříbra, a v r. 1569 tu byla zřízena mincovna.

Vojsko pasovského biskupa proniklo v r. 1611 lstí do města a zle tu drancovalo. Když vypuklo stavovské povstání v r. 1618, zůstalo město jako jedno z mála věrné habsburskému císaři a odolalo i stavovským vojskům. V letech 1631-32 zde našli azyl nejvyšší pražští úředníci (při vpádu Sasů do země) a ukryli se ve farním kostele, kde se ukrývaly i české korunovační klenoty. Pak město postihl požár v r. 1641, při němž shořelo přes 200 domů.
Za válek bylo město obsazeno nejdříve kurfiřtem Karlem Albrechtem, pak Prusy, které vyhnali až oddíly pandura Trencka.
Později byla vybudována koněspřežná dráha do Lince – zahájila provoz v r. 1832 a byla první železnicí na evropském kontinentu. Dodnes zůstaly zachovalé části drážního tělesa i některé budovy ve městě a jsou nyní národní kulturní památkou. Vídeňská továrna Hardtmuth v r. 1847 přenesla do Budějovic výrobu tužek a keramického nádobí.

Čtvercové historické náměstí Přemysla Otakara II patří k největším v Čechách. Obklopují ho domy s podloubím, které jsou gotické a renesanční. Uprostřed náměstí stojí barokní Samsonova kašna z let 1720-27 od návrháře F. Bauguta s postavou Samsona krotícího lva a s dalšími sochami od J. Dietricha. Renesanční radnice z r. 1555 je opravdu dominantou, upravená barokně byla v letech 1727-30 A.E. Martinellim. Další dominantou města je Černá věž 72 m vysoká, renesančně vystavěná v letech 1550-78 (přístupná), z které je nejhezčí pohled na náměstí, ovšem musíte při pro krásný výhled zdolat 225 schodů. Další gotické a renesanční domy se dochovaly i v blízkých ulicích. Na Piaristickém náměstí stojí budova Staré solnice, která kdysi byla pozdně gotická městská zbrojnice z r. 1531, později ji upravili na sklad soli.

Jihočeské divadlo je v jádru empírové z r. 1819, hrál tu své poslední představení již na smrt nemocný J. K. Tyl (v. r. 1856). Je zde i novorenesanční Jihočeské muzeum z let 1898-1901 s bohatými sbírkami.
Z církevních památek můžeme vidět dominikánský klášter s cihlovou bazilikou Obětování P. Marie z 13. stol., dále vyniká chrám sv. Mikuláše, původně raně gotický, přestavěný pozdně goticky a barokně, od r. 1785 biskupská katedrála, kapucínský klášter z let 1614-1786, dnes bohoslovecká fakulta, s renesančním kostelem sv. Anny, barokní biskupská rezidence, původně piaristická kolej z let 1763-69 a další.

Řadu zajímavých objektů můžeme vidět i mimo centrum města, například novorenesanční budova nádraží se secesními prvky, vodárenskou věž z let 1721-24, bývalý morový barokní špitál, empírovou Eggertovu vilu, empírový ústav hluchoněmých, řadu secesních domů, empírový hostinec U Slovanské lípy, empírovou Lannovu loděnici s vilou a barokním domem loďmistra V. Lanny a další. 

1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného Českobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1. července 1960 správním centrem Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

Mezi nejznámější a nejvýznamější podniky ve městě patří:
Budějovický Budvar – pivovar
Budějovický měšťanský pivovar – pivo Samson
Koh-i-Noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb
Madeta – mlékárny
Motor Jikov - strojírenská výroba, tlaková slévárna, slévárna litiny, nástrojárna
Robert Bosch – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily
Slévárna České Budějovice
 

Magistrát města České Budějovice:
Nám. Přemysla Otakara II. č. 1, 2
370 92, České Budějovice
Telefon:  +420 386 801 804,  +420 386 801 805
                 +420 386 801 807,  +420 386 801 111 (vrátnice)
Fax: +420 386 801 850
Email: posta@c-budejovice.cz
http://www.c-budejovice.cz

Fotografie čerpány z portálu České Budějovice a Jihočeský kraj  www.cb.apu.cz