Cheb

Cheb (německy: Eger). První historicky dochovaná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Město Cheb leží na řece Ohři (německy opět: Eger).  Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. První dochovaná písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi který zde kolem roku 1180 nechal postavit z části zachovaný středověký hrad (falc) a město bylo založeno v roce 1204.

Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Dne 25. února 1634 byl v Chebu, v domě na náměstí (za Špalíčkem, dnes Městské muzeum) zavražděn Albrecht z Valdštejna a na hradě jeho důstojníci. Přestože bylo Chebsko od roku 1322 součástí Čech, nespokojila se většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení. Po příchodu italských legionářů v roce 1919 se však jejich plány nepodařily zrealizovat. V období 1. republiky se v Chebu značně zvýšil počet českého obyvatelstva, kteří přicházeli do pohraničí za prací.

Protičeské nálady německého obyvatelstva se však od roku 1933 neustále zvyšovaly a vyvrcholily v roce 1938. Triumfální příjezd Adolfa Hitlera 3. října 1938 na zaplněné chebské náměstí korunoval podepsání Mnichovské dohody, odchod tisíců Čechoslováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k 3. říši.

Centrum Chebu je mimořádně dobře zachované, včetně půdorysu, náměstí a zbytků hradeb, a je tedy právem městskou památkovou rezervací. Z jednotlivých historických památek jsou nejcennější:
Chebský hrad, vystavěný v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou kolem roku 1180.
Gotický kostel sv. Mikuláše a Alžběty, z původní románské stavby kolem 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu, poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Nástěnné malby od mistra Lucase z Norimberku jsou z roku 1476.
Nejznámější historickou památkou v Chebu je Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto dvou bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.
Bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem a křížovou chodbou ze 13.-14. století.
Bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708 - 1711, patrně od K. Dienzenhofera.
Bývalý křižovnícký klášter u mostu přes Ohři s pozdně gotickým kostelem sv. Mikuláše, obdélnou stavbou s jediným středním pilířem a zajímavou klenbou z roku 1414.
Divadlo z roku 1874 podle plánů architekta V. Pröckla.
V místní části Hrozňatov je loretánská kaple

autor fotografií: Miloš Kotek, www.kotek.cz/foto