Chlumec nad Cidlinou

Město dramatika Klicpery, město baroka, město v zahradách i město rybníků. To je Chlumec nad Cidlinou. Pro mnohé je Chlumec, ležící téměř na rozhraní Královehradeckého, Pardubického a Středočeského kraje, také symbolem povstání sedláků, jejichž porážku v roce 1775 připomíná památník na návrší zvaném Skalka, který naleznete východně od města.
Město ležící zhruba třicet kilometrů na západ od Hradce Králové má co nabídnout i bez poražených sedláků.

První zmínky o Chlumecku totiž najdeme již v Kosmově kronice, písemností je existence Chlumce doložena o století později v roce 1235. Z bohaté historie je třeba připomenout významné působení české větve Šternberků, kteří na Chlumecku vládli do chvíle, než v 1. polovině 15. století město dobyli husité. Částečné zničení města tehdy přineslo důležitý impuls do vývoje celé aglomerace. Především byl postaven vodní hrad a svůj název nedostal náhodou. V okolí Chlumce totiž začaly už od 15. století vznikat první rybníky a rybníkářství provázelo a provází historii Chlumecka dlouhá staletí. Několik rybníků je v okolí města dodnes. V místě vodního hradu bylo na počátku 18. století vybudováno nové šlechtické sídlo:
zámek Karlova Koruna Starý chlumecký zámek, který vznikl postupnými přestavbami středověké tvrze a hradu, obehnaného vodním příkopem napájeným z Cidliny, přestal v době kolem r. 1700 vyhovovat nárokům kladeným na panské sídlo, a proto se tehdejší majitel hrabě František Ferdinand Kinský rozhodl vybudovat si nový zámek.  Nový zámek byl vybudován v letech 1721 —1723 podle plánů, které dodal jeden z nejvýznačnějších architektů českého baroka Jan Santini-Aichel. Stavbu samotnou pak vedl jiný známý architekt František Maxmilián Kaňka. Název Karlova Koruna dostal zámek na počest Karla VI., který sem zavítal v r. 1723.
Stavba představuje vrcholné dílo české zámecké barokové architektury. Vztahy mezi střední hmotou hlavního sálu a bočními křídly byly zde řešeny způsobem velmi radikálním a umělecky nesmírně účinným. Základní kompoziční schéma stavby je dáno myšlenkou srůstu a proniku centrálního oválu se třemi radiálně připojenými křídly stavby. Jednotná tvůrčí myšlenka, podřizující zámecká křídla ústřednímu tělesu, ovládá všechny prvky až do posledního detailu. Abstraktní architektonický problém vrcholného baroka byl zde vyřešen sice se vší důsledností, ale současně s nepříznivými důsledky pro obytně účelovou funkci zámku. Záhy byly proto přistavě-ny vedlejší obytné budovy a zámek sám nebyl již od konce 18. stol. obýván a jeho sálů se používalo pouze k reprezentač¬ním účelům. Důsledná realizace architektonické tvůrčí myšlenky byla promítnuta i do širších urbanistických vztahů, k nimž kromě zmíněné dominantní polohy náleží rozbíhající se aleje vedené v osách úhlů, které svírají křídla zámku. K dokreslení společenských vztahů, které Santiniho dílo ztělesňovalo v tak dokonalé umělecké formě, je třeba připomenout historické události velkého selského povstání v r. 1775 právě u Chlumce nad Cidlinou, když největší houf vzbouřených sedláků, směřujících z náchodského panství ku Praze, byl zde obklíčena rozdrcen vojskem. Četní zajatci byli po několik týdnů vězněni a vyslýcháni v jízdárně chlumeckého zámku.  

Ve shodě se stavebním slohem a významem architektury zámku zde byla po skončení stavební obnovy zřízena expozice českého barokního umění, kterým naše země zvláště vynikly. V zámecké expozici jsou zastoupeni svými díly nejvýznamnější umělci českého baroka, jako Karel Škréta, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Václav Vavřinec Reiner a Jan Kupecký.
 
Za zmínku dále stojí goticko-renesanční farní kostel sv. Voršily z let 1536-1543 či barokní mariánský sloup z roku 1710. Městské muzeum dnes sídlí v objektu Lorety, která původně sloužila jako škola a kolej katolického církevního učení. Významnými místy Chlumce návštěvníky provede naučná stezka, příznačně nazvaná „Město v zahradách“.

Mezi významné rodáky města patří: Václav Kliment Klicpera - významný český dramatik, Berta Suttnerová rozená Kinská nositelka Nobelovy ceny za mír za rok 1905, Mistr Klaret - autor velkého česko-latinského slovníku, Jan Říha - pomolog evropského významu. Za zhlédnutí rozhodně stojí Zámek Karlova Koruna a Vlastivědné muzeum v Loretě.

Městský úřad Chlumec nad Cidlinou:
Klicperovo náměstí 64
Chlumec nad Cidlinou I
503 51, Chlumec nad Cidlinou
Telefon: +420 495 703 871
Email: mesto@chlumecnc.cz
Web: http://www.chlumec-n-cidlinou.cz