Chrudim

První doklady o osídlení území města jsou doloženy archeologickými materiály z přelomu 5. - 4. tisíciletí př. n. l. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel Břetislav I., Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. Hospodářský úpadek byl i odrazem jezuitského tmářství, ze kterého se město vymanilo až na rozhraní 18. a 19. století. Vzniká Wiesnerova strojírenská továrna (r. 1855) a v roce 1876 Popperova továrna na obuv. Po II. světové válce se ve městě utvářejí dva velké průmyslové závody Transporta a Evona v původních podnicích (Wiesnerově strojírně a Popperově továrně).

Středověké opevnění

První zmínka o opevnění pochází z roku 1349, je ale pravděpodobné, že bylo vystavěno dříve, patrně již po vzniku města. Do současnosti se dochovala hradební zeď, několik věžic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu a v současnosti opravovaný dům „Na Puši“ v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, která čerpala vodu z Vodárny do městských kašen a do konventu. Rekonstrukce hradeb probíhá od 70. let 20. století. V hradbách jsou také dvě fortny, tzv. Myší díra (Tmavá fortna) a Pardubická fortna (ve věži Ceregettiho domu). Původní brány – Horní v Břetislavově ulici a Dolní v Široké ulici – se nedochovaly, byly zbořeny během 19. století.


Kostely

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí

Na Resslově náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Doba postavení není známa, jeho východní část však pravděpodobně stála již kolem roku 1340. Novogotickou podobu získal úpravou stavitele Františka Schmoranze staršího v letech 1857-1879.

Na Kateřinském předměstí stojí kostel ze 14. století zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské. Od roku 1421 byl kostelem farním, od 16. století je kostelem filiálním. Při požáru v roce 1850 shořela střecha a 42 metrů vysoká věž. Po rekonstrukci byl vysvěcen v roce 1888.

V Zieglerových sadech stojí pozdně gotický kostel sv. Michaela. Jeho stavba byla zahájena roku 1519, vysvěcen byl o dva roky později. Dnes ho používá Řeckokatolická církev. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušený v roce 1881.

Klášterní kostel sv. Josefa, který byl postaven v letech 1662-1665, není v současné době používán.

Na hřbitově U Kříže stojí kostel Povýšení svatého Kříže. Pravděpodobně je nejstarší ze všech chrudimských kostelů. Byl postaven v osadě, která se zde rozkládala v 11. století.

Do současnosti se nedochoval kostel sv. Jana Křtitele založený pravděpodobně ve 14. století. Původně špitální kostel, kolem kterého se rozkládal i hřbitov, byl zrušen v druhé polovině 18. století. Budova pak byla upravena jako divadlo, v roce 1929 byla zbořena. Dnes na místě kostela stojí Komerční banka. Část výzdoby divadla byla přenesena do objektu Chrudimské Střelnice a po jejím zboření pak byly dochované fragmenty přeneseny do místního Umělecko-průmyslového muzea. Za zmínku stojí zejména umělecky velmi hodnotný lustr ze zlaceného vyřezávaného dřeva pravděpodobně z první poloviny 18. století.

Na Pardubické ulici stojí evangelický kostel z roku 1890, církvi husitské slouží Husův sbor z roku 1935 a Církev bratrská má svoji modlitebnu ve Filištínské ulici.

Drobné památky

* Morový sloup na Resselově náměstí
* Novoměstská kašna s barokními sochami původně umístěnými na parapetu schodiště před kostelem Nanebevzetí panny Marie na hlavním Chrudimském náměstí. Barokní schodiště bylo zrušeno při neogotizaci prováděné F. Schmoranzem. Jeho zbytky a zejména sochy pak byly použity při výzdobě Novoměstské kašny.

Významné osobnosti města

* Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 - 1520) - humanista, právník
* Josef Ressel (1793 - 1857) - vynálezce lodního šroubu
* Jan Nepomuk Štěpánek (1783 - 1844) - významný představitel českého venkovského divadla, pozdější dramaturg Tylova divadla
* Vilém Rittershain (1889 - 1963) - filmový architekt
* Miloš Vodička (1938) - básník
* Miroslav Hanuš (1907) - spisovatel
* Ladislav Pecháček (1940 - ?) - scénárista
* Jan Knap (1949) - malíř

Rekreační zázemí města

Oblasti Železných hor a Žďárských vrchů jsou velmi intenzivně využívány občany i návštěvníky Chrudimi.

* Sečská přehrada (18 km) - vodní sporty, koupání, jachting apod. - státní přírodní rezervace
* Trhová Kamenice (22 km) - botanické zajímavosti - vřesoviště
* Hlinsko (35 km) - skanzen lidové architektury „Veselý kopec“
* Slatiňany (4 km) - zámek, hipologické muzeum, zámecký park, chovná stanice koní - kladrubský vraník
* Rabštejnská Lhota (4 km) - jedinečný geologický útvar - pobřežní útes křídového moře
* Nasavrky (14 km) - rezervace „Kaštanka“ - největší sad kaštanu jedlého, letní výstavy obrazů

Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii