Divišov

Historie
 

Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešov a Vlašim, v blízkosti dálnice D1 v Posázaví. Divišov je bývalé poddanské město.
 
Jeho založení spadá do období před r. 1130, do doby vlády Břetislava I. Zakladatelem byl Diviš, člen Břetislavovy družiny. V místech, kde se nachází starobylá budova děkanství, stávala tvrz. Kolem této tvrze se začala tvořit osada. Před r. 1242 založil syn Diviše z Divišova - Zdislav, hrad Šternberk. Jméno mu dal po svém erbu, zlaté osmicípé hvězdě v modrém poli.
 
Teprve tehdy se stali z Divišovců Šternberkové. V r. 1545 byl Divišov povýšen na město s právem tržním a hrdelním (privilegium krále Ferdinanda I. na žádost Jana Holického ze Šternberka). Město zároveň dostalo pečeť a znak. Zlatá hvězda ve znaku připomínápány ze Šternberka.
 
O poměrech v Divišově hodně vypovídá Smolná kniha z let 1617 - 1751, která přetrvala i hrozný požár v r. 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem.
Divišovský kostel (písemná zmínka z r. 1350) byl původně gotickou stavbou. V r. 1742 rovněž vyhořel, požárem byly zničeny i kostelní zvony. V letech 1745 - 1746 byl kostel přestavěn v barokním slohu a byl ulit nový zvon nazvaný Bartoloměj. V kostele se nachází kostelní hrobka, která sloužila jako rodinná hrobka Šternberků.
 
Je zde pochována dcera krále Jiřího z Poděbrad - Eliška. Vedle křesťanského obyvatelstva žili v Divišově i Židé. Měli zde svoji modlitebnu - synagogu a své mrtvé pochovávali na židovském hřbitově za městem. V r. 1870 zde vznikla sametárna V r. 1900 na světové výstavě ve Francii byly tyto plyše a samety vysoko oceněny.
 
V r. 1948 založil Jaroslav Simandl továrnu na závodní motocykly značky ESO, později Jawa.
 
10.10.2006 obdržela obec z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dekret o udělení titulu Městys.

 Informace zprostředkoval pan Robert Kyselka (kyselka@mujbox.cz)