Dubné

Obec Dubné (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Později, v r. 1354 se uvádí Vyšemír, po něm Nedamír a Beneš z Dubného (1390-1424). Ve 13. – 14. století byl v Dubném kostel a dvě tvrze, které však nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části:

První tvrz
stávala přibližně v místě dnešní fary a byla obehnána příkopem. V letech 1463-1468 ji obýval Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala; v roce 1526 obdržel Dubné za svůj díl Ctibor Roubík. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunaš z Machovic, který si vzal za ženu Polyxenu Ojířovou z Dubného. Jemu byl majetek zabaven a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. Za městské správy tvrz zchátrala, takže r. 1692 z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí a místo bylo posázeno planými hruškami. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary.

Druhá tvrz
Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze jakož i okolnosti, za kterých došlo ke spojení Dubného do jednoho celku, nelze z historických pramenů doložit.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Chrám Nanebevzetí Panny Marie je raně gotický, připomínán již ve 14. stol. (presbytář). Portál na severní straně lodi je z let 1340-50. V r. 1525 byl kostel upraven jako dvoulodní se síťovou klenbou nesenou třemi pilíři. Teprve v r. 1575 byla postavena věž. Kostel byl dále stavebně upravován v r. 1730 – rozšířena okna, přistavěna předsíň před západním průčelím a sakristie. V r. 1784 byl okolo kostela zřízen hřbitov, na němž se pohřbívalo až do r. [doplnit]. Hřbitovní zeď se zachovala a dnes je chráněna jako kulturní památka.
V r. 1897 musela být pro špatný stav zbourána věž, aby r. 1901 byla postavena nová.
Zajímavostí kostela jsou renesanční náhrobní kameny z 16. a zač. 17. stol z bývalé krypty. Do ní byly pohřbíváni členové místních rytířských rodů, jejichž jména jsou ještě dnes, i přes mechanické opotřebení kamenů, čitelná.
Dubné bývalo poutním místem – např. v r. 1759 sem o poutní slavnosti (15. srpna) putovala procesí z Pištína, Čakova, Brloha, Křemže, Zlaté Koruny, Boršova a Strýčic.

Zvony věže kostela
Věž kostela v Dubném měla čtyři zvony, z nichž nejstarší byl odlit r. 1518 v Praze. Váží cca 800 kg a díky svým rozměrům se dochoval do dnešní doby. Tři menší zvony byly zabaveny v r. 1916. K slavnostnímu svěcení nových dvou zvonů došlo v r. 1935, zanedlouho, r. 1942, je ovšem potkal stejný osud, jako tři předchozí. Od června 1996 se věž pyšní opět čtyřmi zvony, když tři nové byly pořízeny veřejnou sbírkou nákladem 850.000 Kč.

Fotografie nám zaslal Miroslav Pikous, selske.baroko@seznam.cz