Františkovy Lázně

Západočeské lázeňské město Františkovy Lázně (německy Franzensbad) uprostřed zeleně, jedno ze tří v základním západočeském lázeňském trojúhelníku.
Zdejší studené minerální prameny znali lidé již v dávných dobách. Již v r. 1406 se píše v kupní smlouvě o Suché louce, ležící u „kyselkové pěšiny¨ . Patrně se jednalo o tzv. Tršnickou kyselku v lukách poblíž Ohře. Chebské ženy a mládež tu měli profesi nosičů vody, ta souvisela s využitím kyselek. V r. 1603 byl postaven u dnešního Františkova pramene odpočinkový dům. 

Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé - byla prodávána i po celém Německu. Je doloženo, že v roce 1700 v Německu prodej františkolázeňské vody převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě.
Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný.

Díky třicetileté válce nastal útlum, po ní ale všechno začalo nabírat obrátky. Jednoduchá stáčírna se objevila v r. 1661, další dva kyselkové domy pak v letech 1694 a 1704 a tím vznikl zárodek lázní. Dr. Bernard Vincenz Adler (1753-1810) dal vyčistit pramen, odvedl kyselku do jímky a dal postavit pavilon. Nosičky vody ale srovnaly pavilon se zemí. Do Chebu pak přijela odborná komise, vše prozkoumala a vyšetřila a pak připravila návrh na zřízení lázní. Císař František I dne 27. dubna 1793 pak svým dekretem všechno potvrdil. Tak vznikl datum založení „ Vsi císaře Františka ¨(Kaiser Franzensdorf, od r. 1807 Kaiser Franzesbad). U Františkova pramen byl postaven první pavilon, byla tady i první dřevěná kolonáda. Lázním kapacita brzy nestačila – Dr. Alder našel nový pramen, z kterého vyvěral plyn a tak se stala malá dřevěná budova prvními plynovými lázněmi. Seznam lázeňských hostů byl veden od r. 1797 – jsou v něm zaznamenána jména mnoha panovníků jako Goethe, Beethoven, Herder, J.Strauss, Schopenhauer, Neruda, Němcová atd. Františkovy Lázně byly v r. 1852 odtrženy od Chebu a staly se samostatnou obcí, která byla v r. 1865 povýšena na město.
Město si udrželo svůj lázeňský a rekreační charakter a ubránilo se nástupu průmyslu i po spojení železnicí s okolním světem.

Díky tomu, že byly Františkovy Lázně označeny za významné léčebné místo byly za 2. světové války na rozdíl od Chebu ušetřeny ničivých náletů.
Hlavní Národní třída nahrazuje chybějící náměstí. Domy pocházející z první etapy výstavby jsou např. hotel Tři lilie a lázeňský dům na Národní třídě. Lázeňský dům Sevilla byl postaven v r. 1800, nebo také lázeňský dům Beseda. Z r. 1831 pochází klasicistní pavilon Františkova pramene, je kruhový s dórskými sloupy a kopulí. Zajímavý je i novogotický lázeňský dům Windsor z let 1863-65 a novorenesanční budova Lázní II z let 1878-79. Hotel Kyjev (bývalý hotel Palace) vyniká mezi secesními objekty ze začátku 20. století.

Nejvýznamnější církevní památkou je empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1812-20. Pohled na rozlehlé parky v anglickém krajinářském slohu zpříjemňuje pobyt ve městě. Nepopulárnější plastická výzdoba je socha Františka-nahý chlapec s rybou, sedící na kouli, již mnohokrát byl odcizen, či poničen. Dnes jej můžeme vidět pouze v replice, která je již několikátá. Traduje se, že která žena se sochy dotkne, přijde do roka do jiného stavu.

Dříve druhá františkolázeňská rozhledna ležící na východním okraji města - zámeček, původně nesla název „Dankwarte“, což by se dalo volně přeložit jako „děkovná vyhlídka“. V letech první světové války ji postavil městský okrašlovací spolek. Vyhlídková věž byla postavena na památku zesnulého starosty Františkových Lázní a dlouholetého předsedy městského okrašlovacího spolku Gustava Wiedermanna.
Objekt slavnostně zpřístupněný 16 dubna 1916, plnil několik funkcí. V přízemí se nalézala skromná restaurace, v patře bydlel hlídač, který se zároveň staral o údržbu parku a umožňoval přístup na vyhlídkovou věž. Okolí bylo tehdy holé, takže z rozhledny bylo možné spatřit Cheb, za ním Dyleň a Zelený vrch s Bismarckovou rozhlednou, dále výběžky smrčin a Krušných hor i vršky Slavkovského lesa.
Takový rozhled patří dávno minulosti. Vyhlídku dnes přerůstají mnohem vyšší stromy a jen málokterý z návštěvníků nynější stylové kavárny tuší, jaký býval její původní účel. Zámeček je umístěn v chráněném lázeňském lesoparku „Sady míru“. V jeho nedalekém sousedství naleznete dva oblíbené pomníky. Roku 1975 je „Zámeček“ po částečné rekonstrukci a přístavbě plně přizpůsoben gastronomii.

Ve Františkových Lázních se především léčí ženské nemoci, oběhové a pohybové ústrojí.Minerální voda je využívána k pitným kúrám, ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů BJ2 Stanislav, A1 Nový Kostelní, Glauber III, LII Císařský, E1 Erika, HJ2 ČKD, Adler, XIVd, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.