Frenštát pod Radhoštěm

Město na severovýchodní Moravě v Podbezkydské pahorkatině.
Město založil v r. 1300 zřejmě některý z příslušníků rodu Hückenswagenů, majitelů hradu Hukvaldy na křižovatce obchodních cest. Bylo pojmenované podle lokátora Franka z Choryně Frankenstat. Město bylo ve výhodné poloze, ale válečné pohromy se mu nevyhýbaly. Nejdříve sem v r. 1479 vpadla uherská vojska, pak tudy prošla třicetiletá válka a v r. 1680 kuruci město vypálili. Hořelo pak ještě v r. 1661 a pak v r. 1945 po velkém bombardování. Ani valašská povstání se městu nevyhnula.
V 16. století se začala rozvíjet řemesla, především plátenictví, město získalo v r. 1556 právo výročního a týdenního trhu. Také se tu v hamru zpracovávala železná ruda. Frenštát byl povýšen na město v r. 1781. V 19. století odcházeli lidé za prací do Ameriky a to nejen odtud, ale z celé bezkydské oblasti. Přesto se ve zdejších drsných podmínkách začal rozvíjet průmysl. Rozjely se mechanické tkalcovny, punčochářství, barvířství a výroba ohýbaného nábytku. Rozvíjela se tu spolková činnost, v r. 1884 byla založena Pohorská jednota Radhošť a ta byla základem organizované české turistice. Značila cesty a budovala ubytovací zařízení. První vlak sem přijel v r. 1888.

Historické jádro města se podařilo dochovat i přes některé zásahy, které proběhly v 70. – 80. letech, kdy nastaly demolice staré zástavby a budovaly se byty pro sovětské důstojníky. Po obvodu historického centra zůstala panelová výstavba. Nová sídliště vznikala hlavně kvůli přípravě superhlubinné těžby černého uhlí ( v r. 1995 byla otevřena první šachta).
Zbytky hradeb tu nenajdeme, protože město nebylo nikdy opevněné. Náměstí Míru je obklopené domy ze 17. a 19. století, které mají na dvou stranách podloubí. Původní radnice byla zbořena a v r. 1889 nově postavena ve stylu italizující novorenesance z let 1890-91. Dnes je v tomto objektu muzeum. Na náměstí stojí mariánský sloup z r. 1692 a zdobí ho také kašna se sochou Neptuna z r. 1840. Novorenesanční škola stojí na Palackého náměstí a je z r. 1875. V místní části Horečky je zajímavý areál staveb jako např. z r. 1946 hotel Vlčina, zdobený freskami od A. Strnadela a rázovitá hospoda Stará Vlčina, přestavěná v r. 1905 ze zemědělské usedlosti.
Nejvýznamnější kostely tu jsou kostel sv. Martina z r. 1661 s monstrancí z r. 1630 a triptychem Valašské madony od A. Liebschera a kostel sv. Jana Křtitele z r. 1634.
Zdejší známí rodáci jsou básník Josef Kalus (1855-1934), malíř Břetislav Bartoš (1893-1926), sochař Albín Polášek (1879-1965). Dalšího slavného rodáka lyžaře Jiřího Rašku připomíná pamětní deska v podloubí u radnice (olympijský vítěz ve skoku na lyžích v r. 1968), pochází odtud i mistr světa ve skocích Jiří Parma a další vynikající lyžaři.
V r. 2003 byl Frenštát pod Radhoštěm vyhlášen za městskou památkovou zónu.

Významní rodáci:
Osobnosti města

Jiří Raška (* 4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm) je olympijský vítěz ve skocích na lyžích
Břetislav Bartoš (7. května 1893 Frenštát pod Radhoštěm – 28. června 1926 Dolní Mokropsy u Prahy) byl český malíř a grafik
Ing. Karel Buzek (2. května 1904 Frenštát pod Radhoštěm) byl zakladatelem Československého sdružení v Kanadě
Albín Polášek (14. února 1879 Frenštát pod Radhoštěm – 19. května 1965 Winner Park, USA) byl český sochař
Strnadel Antonín *10.5.1910 +31.10.1975 malíř a grafik - Narodil se v Trojanovicích a zemřel v Praze
František Horečka (25. březen 1894 Frenštát pod Radhoštěm – 25. únor 1976 Nový Jičín) byl kulturní pracovník a spisovatel
Josef Kalus *.6.2.1855 +11.12.1934 básník - Narodil se a zemřel ve Frenštátě p. R.
Knebl Bohuslav *10.10.1905 +3.5.2000 výtvarný teoretik - Narodil se a zemřel ve Frenštátě p. R.
Knebl Jan *31.12.1866 +22.11.1962 sochař a malíř - Narodil se v Trojanovicích a zamřel ve Frenštátě
Strnadel Bohumír - Četyna *29.10.1906 +11.1.1974 spisovatel - Narodil se v Trojanovicích a zemřel v Čeladné.
Josef Strnadel *23.2.1912 +4.3.1986 prozaik a literární vědec
 

Aktuální počasí ve Frenštátě pod Radhoštěm