Frýdek-Místek

(polsky Frydek-Mistek, německy Friede(c)k-Mistek)
Město na pomezí severní Moravy a Slezska, řeka Ostravice tady dělí dvě historická sídla jednoho z nemnoha dvouměstí – Frýdek leží v historickém Slezsku.
Asi 2 km od současného Frýdku bylo městečko Jamnice s tvrzí, ležící patrně na území dnešního Starého města. V letech 1327-39 pak společně s hradem vzniklo město Frýdek, obehnané hradbami s obdélným náměstím a šachovnicovou sítí ulic. Bylo nejdůležitější pohraniční pevností společně se Slezskou Ostravou proti Moravě na řece Ostravici.
Ve městě se začalo dařit hlavně řemeslům a soukenictví. Několik katastrof však slibný rozvoj zabrzdilo. Způsobily to vpády Mansfeldových vojsk v letech 1607, 1624 a 1626, morové epidemie v letech 1607, 1623-24 ( 1000 obětí ) a 1645, a 1688 požáry.

První textilní manufaktury vznikaly od 18. století, v další době také továrny a v blízkém okolí železárny. Železnice zahájila provoz v r. 1871. I v období mezi světovými válkami město rozkvétalo – historické jádro se dařilo uchovat, vyrostly i reprezentativní novodobé městské čtvrti. Unikátní dřevěné podsíňové domy v Hluboké ulici, které byly poslední příklady maloměstské zástavby na Těšínsku padly za oběť destruktivním urbanistickým zásahům v 70. a 80. letech. Ale i tak byla větší část historického jádra ušetřena.
Jedno a dvoupatrové domy najdeme na Zámeckém náměstí, některé mají pozdně renesanční nebo raně barokní jádro se síňovou dispozicí, jako např. Wolfův dům z r. 1660. Klasicistní Langův dům z r. 1796 stojí na místě jedné z městských bran, dnes je upravený na galerii. Langův rod v minulosti proslul výzdobou betlémů. Naproti můžeme vidět soubor polodřevěných domů, které původně patřily frýdeckým soukeníkům, dům čp. 77 patřil rodině Janáčků, předků skladatele Leoše Janáčka. Jednu stranu domů na náměstí uzavírá renesanční zámek ze 16. století, rozšířený v 17. století, dnes je z něho Muzeum Beskyd. Litinová socha sv. Floriana stojí uprostřed náměstí, barokní plastiky z 18. století najdeme v zámeckém parku.

Vynikající církevní památkou je poutní chrám P. Marie Frýdecké z let 1740-77, dále kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., novogoticky upravený v r. 1876 a také novogotický cihlový evangelický kostel z let 1910-11. Nevelký zbytek zdi z lomového kamene poblíž svatyně sv. Jana Křtitele je jedinou připomínkou původního opevnění.
V roce 1992 se Frýdek stal městskou památkovou zónou.

Moravský Místek, součást dvojměstí Frýdek-Místek leží na levém břehu Ostravice.
V r. 1267 byla jeho předchůdcem ves Frýdberk, chráněná gotickým hrádkem Štandlem. Dnešní město vzniklo před r. 1389, původně to ale bylo městečko. Bylo asi zničeno ve válkách na konci 14. stol., protože v letech 1402-16 se uvádí jako Nové městečko. V roce 1708 se nazývalo poprvé Místek.
Nejdříve bylo důležité obchodní a řemeslnické středisko centrem panství olomouckých biskupů, pak ho spravoval Frýdek a od roku 1548 jej vlastnilo hukvaldské biskupské panství. Rychlejší rozvoj ovšem brzdily časté požáry, morové epidemie a vojenské vpády. V roce 1621 to byli Uhři, 1626 Dánové, 1646 Švédové a 1741 Prusové. Město nemělo nikdy hradby, pouze jen brány v ulicích , proto to měli místečtí velmi těžké.
V 18. století se začala rozvíjet řemesla, hlavně soukenictví a v 19. století již byly v provozu první továrny, vznikaly spolky a bylo založeno první české gymnázium.
Po válce bylo odděleno historické jádro od novodobé centrální části protažením příborsko-těšínské silnice v 80. letech 20. století. Ze starší doby se zachovalo jen historické náměstí, které se stalo v roce 1992 městskou památkovou zónou.

Čtvercové náměstí má šachovnicovou síť ulic, domy mají vesměs renesanční jádra a některé i podloubí. Na náměstí stojí Mariánský sloup, který pochází z roku 1730. Z let 1897-98 pochází nová historizující radnice. Za pozornost stojí i novorenesanční Národní dům z let 1896-1900 a dnešní základní škola, dříve gymnázium v Palackého ulici z roku 1899.
Z církevních památek se dochoval nepřehlédnutelný kostel sv. Jakuba Většího z konce 16. století, dále kostel sv. Jana a Pavla z let 1763-67 a také hřbitovní kostel Všech svatých z roku 1716.

Doba okupace a období II. světové války přinesly dvě události, které se významně zapsaly do historie města. V úterý 14. března 1939 německá armáda začala obsazovat Ostravsko. Také k Místku se řítili příslušníci wehrmachtu a členové polního četnictva. Když před bránou někdejší Czajankovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku, zastavili Němci, strážný několikrát vystřelil a zalarmoval ostatní vojáky. Kapitán Pavlík, zastupující velitel, dal pokyn k obraně. Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Česko-Slovenské republice.

Sloučení měst Frýdku a Místku

Dvě samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna 1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úředních orgánů ohledně pojmenování města po osvobození v roce 1945 byly definitivně uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955.

Změny průmyslového zázemí města

Průmysl reprezentovaný někdejšími státními podniky Slezan a Válcovny plechu v posledních letech doznal výrazných změn. Tito největší zaměstnavatelé ještě v roce 1990 zaměstnávali asi 8 000 zaměstnanců, kteří sem přijížděli z širokého regionu, i ze Slovenska. Začátkem roku 2004 zaměstnávala a. s. Slezan Frýdek-Místek ve všech svých provozech v ČR 1 699 zaměstnanců, z toho ve Frýdku-Místku 1 021 zaměstnanců. Ve stejné době měly Válcovny plechu, a. s., Frýdek-Místek celkem 963 zaměstnanců. Kromě těchto zmíněných firem jsou v posledních letech většími zaměstnavateli na území města např. Lesostavby, a. s., Hutní projekt, a. s., ČSAD, a. s, BLANCO CZ, s. r. o. V minulosti byly významnými zaměstnavateli okolní doly. Rozvoj hornictví přinášel s novými pracovními příležitostmi i růst počtu obyvatel našeho města. V roce 1970 zde žilo téměř 44 000 osob. O 10 let později to bylo již přes 56 000 a v roce 1991 přes 65 000 obyvatel. Poslední sčítání z roku 2001 zaznamenalo 61 400 bydlících osob ve Frýdku-Místku včetně jeho okrajových částí.

O městských částech

V současnosti tvoří město tyto městské části: Frýdek, Místek, Chlebovice, Lysůvky, Zelinkovice, Lískovec a Skalice. Chlebovice se připomínají poprvé v roce 1320 pod názvem Nemašchleb. K městu Frýdek-Místek byly připojeny v roce 1975 podobně jako další obce Lysůvky a Zelinkovice. Lysůvky byly založeny v 2. polovině 17. století. Zelinkovice vznikly asi v letech 1784 – 1786 za hukvaldského správce Zelinky, což odráží název obce. Písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1305. K Frýdku-Místku patří od roku 1980. Lískovec, jenž je písemně zmíněn v roce 1450, se stal součástí města v roce 1975.

Frýdek-Místek je významné průmyslové středisko na okraji ostravské aglomerace.