Fulnek

Hezké město Fulnek na severovýchodní Moravě v Nízkém Jeseníku, spojované se jménem Jana Amose Komenského.
Město o kterém je první písemná zmínka v roce 1293 bylo založeno pány z Lichtemburka. Husité jej vypálili v roce 1428, hrad však odolal. Z kroniky se můžeme dočíst, že tu řádily požáry i v letech 1429, 1503, 1559, 1621, 1660, 1676, 1695, 1795, 1801, 1945 ( 70 procent zástavby lehlo popelem ). Ani morové epidemie se městu nevyhýbaly (1885-86), tyfus (přes 230 obětí v letech 1805-06) a také povodně či ničivé vichřice.
Panství držel v letech 1584-1621 českobratrský rod Skrbenských z Hřiště – tehdy sem přišel Komenský. Na panství se těžilo olovo kolem roku 1540, v 16. století tady působil soukenický cech, pak přibylo plátenictví a v roce 1789 byla založena továrna na sukno. První mechanickou továrnu na hedvábné šátky otevřel v roce 1824 belgičan Regnier, nazývaný „orel průmyslové revoluce“ a v roce 1875 začal fungovat největší fulnecký podnik soukenka Friedricha Pollaka. Vznikaly další továrny, z nichž velkého věhlasu dosáhla výroba praček. Zahájena byla také stavba železnice Opava-Fulnek-Trenčín, bylo to v 70. letech 19. století. Dílo ale bylo kvůli hospodářské krizi přerušeno a později již nebylo realizováno. Do provozu byla uvedena až v roce 1891 trať Suchdol nad Odrou – Fulnek.

Z pěkného náměstí vidíme většinu významných památek. V roce 1503 původní stará radnice vyhořela, kromě věže byla zničena i nová renesanční z roku 1610 v roce 1945. Odklizená zřícenina byla v letech 1947-48 nahrazena novostavbou jejíž průčelí navazuje na původní zaniklou fasádu a věž byla zvýšena o ochoz. Z roku 1749 pochází kašna se sochou Jana Sarkandera. Z náměstí můžeme vystoupit po barokním schodišti k Černé věži – městské zvonici. Původně to byla renesanční hradební věž upravená v 17. století. Městské hradby zanikly prakticky beze stop v roce 1840. Zámek na místě gotického hradu ze 13. století je významnou dominantou města. Skládá se ze dvou částí – renesanční Horní zámek pochází ze 16. století, dolní zámek byl od poloviny 18. století postupně budován. Na protějším vrchu můžeme vidět barokní klášter kapucínů z let 1670-83 a barokní kostel sv. Josefa z roku 1674, pod ním najdeme barokní hřbitov ze 17. století s barokní kaplí sv. Rocha z roku 1632. Empírová vila Loreta stojí od 19. století na místě loretánského poutního kostela. Starší svatyni vystřídal barokní kostel Nejsv. Trojice z let 1750-60, jeho součástí je i fara jako pozůstatek původního augustiniánského kláštera. Gotický ambit z 15. století s křížovou žebrovou klenbou je také cenný. Pozdně gotický bratrský sbor, který se připomíná v roce 1407 byl postupně přestavovaný až na dnešní Památník J.A.Komenského. Knurrův dům byl dokončen asi v roce 1742, rozšířený v 19. století – po roce 1850 sloužil jako okresní soud. Na náměstí uvidíme sloup sv. Trojice s datumem 1718.

Do Fulneku přišel ve svých 26 letech J.A.Komenský. Jako kazatel Jednoty bratrské byl pověřen správou bratrského sboru a staré bratrské školy. Jako pedagogovi se mu dařilo, dokazoval v praxi myšlenku, že škola by měla být hrou. Než aby žáky unavoval biflováním, raději je vodil do přírody. Jeho výuku dodnes připomíná žákovský háj. Komenský údajně zavedl i Majáles, květnové slavnosti květů. Oženil se s Magdalénou Vizovskou a první dva roky pobytu ve Fulneku byly podle životopisců jeho nejšťastnějším obdobím v životě. Po vpádu vojsk generála Buquoye, která vtrhla na Moravu a pustošila zemi nebyl ušetřen ani Fulnek. Komenský se ukrýval v okolí hradu Vikštejna, pak na žerotínských panstvích kolem Velkých Losin a nakonec se uchýlil pod ochranu Žerotínů do Brandýsa nad Orlicí. Tehdy už prožíval těžkou životní krizi – v roce 1622 mu zemřela manželka brzy poté i oba synové. V Brandýse se pak podruhé oženil , ale musel v roce 1626 i odtud odejít. Odešel do Bílé Třemešné a nakonec v roce 1628 navždy opustil svoji vlast.

Ve Fulneku můžeme navštívit celoročně otevřený Památník J.A.Komenského. V roce 1992 se stalo historické jádro města městskou památkovou zónou.