Hodonín

Hodonín (německy Göding) je okresní město v Jihomoravském kraji, sídlo okresu Hodonín.

Historie
Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

Historie města v datech

* 1046 – první zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
* 1196 – nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako “castellanus de Godonin”
* 1174 – stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha
* 1228 – Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
* 1301 – král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
* 1323 – na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
* 1350 – mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
* 1375 – po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
* 1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
* 1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
* 1411 – král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
* 1419 – markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
* 1422 – císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let
* 1437 – vévoda rakouský Albrecht potvrzuje Hodonínu městská privilegia
* 1460 – český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia
* 1464 – český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství
* 1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století
* 1470 – ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
* 1497 – král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
* 1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem
* 1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích
* 1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina
* 1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
* 1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu
* 1600 – neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu
* 1604 - nejstarší dochovaná hodonínská městská pečeť
*  1604 - vojska sedmihradského magnáta Štěpána Bočkaje vypálila mnoho vsí hodonínského panství
*  1605 - Hodonín byl vypálen vojsky Štěpána Bočkaje
*  1609 - po smrti Štěpána Illyesházyho bylo 5. května vloženo panství hodonínské do desek zemských ve prospěch Kateřiny Pálffy z Erdöru
* 1610 - 13. května dovoluje Kateřina Pálffy z Erdöru hodonínským měšťanům dosadit na faru faráře augšpurského vyznání a dovoluje jim konat bohoslužby podle augšpurského ritu v kostele na náměstí, bez všech jiných poplatků, kromě obvyklého desátku faráři
* 1612 - 24. února získal Hodonín od krále Matyáše další dva výroční trhy - jeden před sv. Šimonem a druhý v první neděli postní: počet trhů se tak zvýšil na čtyři
* 1613 - obce Hodonín, Ratiškovice, Dubňany, Mutěnice, Hovorany, Dolní Bojanovice, Lužice a Těšice se usnesly, že budou přispívat penězi na náklad spojený s popravou zločinců
* 1614 - Kateřina z Pálffy prodává hodonínské panství Zdeňku Žampachovi z Potštýna, manželovi své sestry Barbory
*  1620 - po bělohorské bitvě nastalo období stálých bojů na moravsko-uherské hranici; císařská vojska vedla neustále boj s vojsky Gábora Bethlena, který byl spojencem Čechů; v prosinci se Bethlen zmocnil hodonínského hradu
* 1621 - Hodonín byl dvakrát dobyt, vydrancován a vypálen - v srpnu a v říjnu
* 1623 - Hodonín byl v prosinci opět obležen vojsky sedmihradského knížete Gábora Bethlena a částečně vypálen; rovněž tak i následující rok
*  1645 - byl Hodonín vypálen švédskými vojsky generála Linharta Torrstemsona, když po vítězné bitvě nad císařskými 6.března 1645 u Janova, táhla Moravou k Vídni
*  1649 - vdova po Janu Burianovi, synovci hraběte Žampacha, AnnaHelena Žampachová se provdala 21. listopadu za Bedřicha z Oppersdorfu
*  1651 - 28. září Bedřich z Oppersdorfu a Annna Helena Kateřina z Oppersdorfu, rozená Jakartovská ze Sudic, zamítájí žádost hodonínské obce o potvrzení privilegií pánů u Lipé, ale uznávajíce zkázu a zpustošení města, dávají mu nové svobody - právo nalévat od sv. Martina do sv. Valentina víno i cizí a povolují pást ovce i vepře v Doubravě
*  1692 - 29. září prodal hrabě Oppersdorf Hodonín pro stálé hraniční spory s Holíčskými, hraběti Janu Adamovi z Lichtenštejna
*  1695 - 16. června kníže Jan Adam z Lichtenštejna potvrzuje privilegia oppersdorfská z let 1651 a 1679 udělující konšelům úlevy v robotě a z roku 1670 upravující nálev vína mezi křesťanskou a židovskou obcí v Hodoníně

* 1705 - vtrhli do města Kuruci a částečně ho vypálili
* 1712 - po smrti knížete Jana Adama se stala majitelkou Hodonína hraběnka Marie Antonie Czoborová, která půlku panství zdědila po otci a druhou odkoupila od své sestry za 400 000 zlatých
*  1742 - byl Hodonín vydrancován pruskými vojsky za válek o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Bedřichem
* 1748 - 1. dubna císařovna Marie Terezie potvrzuje opperdsdorfské privilegium z 28. září 1651
*  1751 - 22. února hrabě Josef Czobor potvrzuje privilegia oppersdorská z konfirmace Jana Adama z Lichtenštejna z 16.července 1695 a privilegium Kateřiny Pálffy o úžívání lesů za řekou Moravou z února 1612
1762 - 25. července koupil hodonínské panství císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie za 1 005 500 zlatých
* 1774 - bylo zrušeno židovské ghetto
*  1783 - rozšířil císař Josef II. hodonínské panství o Čejkovice
*  1783 - přestal hodonínský zámek existovat jako feudální sídlo a byl prodán hodonínskému eráru; v jeho prostorách byla později zřízena továrna na tabák
*  1786 - 8. července povoluje císař Josef II. dva trhy na vlnu
*  1787 - 13. září císař Josef II. potvrzuje privilegium Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612 a privilegium Marie Terezie z roku 1748
* 1790 - 28. července Leopold II. uděluje Hodonínu týdenní trh každou středu
* 1792 - 6. prosince František II. potvrzuje privilegium krále Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612, privilegium hraběte Oppersdorfa z roku 1651, privilegium Marie Terezie z roku 1748 a privilegium císaře josefa II. z roku 1786
*  1792 - 1795 - byla rozkopána obecní pastviska (Roztrhánky) a každý soused dostal z nich kus pole
*  1805 - navštívil Hodonín ruský car Alexandr I.
*  1827 - byla v Hodoníně zřízena lékárna
* 1840 - byla v Hodoníně zřízena pošta
*  1841 - 1. května projel městem první vlak Severní Ferdinandovy dráhy
*  1850 - 7. března se v Hodoníně narodil T. G. Masaryk, filozof, vědec a politik, zakladatel Československé republiky a její první prezident
*  1850 - zahájila v Hodoníně činnost četnická stanice
* 1851 - byla zbudována Mauthnerova sladovna
*  1859 - ve městě bylo instalováno první osvětlení petrolejovými lampami
*  1860 - založeny Slovenské akciové cihelny; 1870 koupila cihelny rodina redlichů; cihelny jsou modernizovány a rozšiřovány tak, že v roce 1911 jsou největší ve střední Evropě
*  1863 - 23. května byla zřízena v Hodoníně první městská nemocnice
*  1866 - byl K. Stummerem zbudován první cukrovar
*  1871 - dán do provozu velký parní mlýn
*  1872 - založen v Hodoníně Sokol
*  1880 - 1. listopadu byly úředně předány všechny kasárenské budovy i s byty pro důstojníky; tyto kasárny sloužily jezdectvu, tzv. dragounům až do roku 1936, které pak vystřídalo dělostřelectvo
*  1886 - byl zbudován velký cukrovar Redlich a Berger
*  1892 - byl založen ochotnický klub
*  1893 - byla založena Dělnická beseda
* 1893 - byla založena Matice Hodonská
*  1894 - bylo v Hodoníně otevřeno české reálné gymnázium; na jeho vzniku měla největší podíl Matice Hodonská
*  1895 - byla založena Řemeslnická beseda
*  1904 - byla slavnostně otevřena nová radniční budova na Masarykově náměstí
*  1904 - vznikl v Hodoníně akademický klub Podlužan
* 1905 - byla ve městě založena Společnost Slovenského muzea
*  1907 - 22. července bylo založena Společnost výtvarných umělců moravských
* 1913 - otevření Domu umělců, jehož autorem je architekt Antonín Blažek
* 1939 - 15. března mezi 7 - 8 hodinou ranní vstoupila okupační armáda do Hodonína
* 1944 - 20. listopadu zahynulo při náletu na Hodonín 179 lidí a 292 jich bylo zraněno; poškozeno bylo 1035 domů, z toho 163 zcela zničeno
* 1945 - 12. dubna byl Hodonín osvobozen jako první město v českých zemích
* 1950 - bylo rozhodnuto o vybudování velké tepelné elektrárny
*  1952 - bylo započato s výstavbou sídliště Bažantnice
*  1952 - byla předána do užívání hodonínským občanům nemocnice
* 1953 - byl zahájen provoz elektrárny
*  1958 - byl zbudován a předán do provozu nový most přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem
*  1959 - byla dokončena úplná výstavba elektrárny
*  1960 -bylo započato s výstavbou sídliště “U cihelen” s obchodním domem Marina
*  1972 - byla zahájena výstavba sídliště u nemocnice
*  1978 - městu Hodonínu byl přiznán lázeňský statut
*  1981 - bylo započato s výstavbou největšího hodonínského sídliště Jihovýchod
*  1991 - byla slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka na budově SOU potravinářského učiliště v ulici Dobrovolského
*  1992 - byla uspořádána jubilejní výstava 1882 - 1992
* 1993 - od 1. ledna se stal Hodonín hraničním městem vznikem samostatné České republiky a Slovenska
*  1994 - se konaly oslavy 100. výročí hodonínského gymnázia

Památky

* zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, nyní budova Masarykova muzea
* Dům umělců (1911-13), sídlo Galerie výtvarného umění
* Kostel sv. Vavřince (1780-86) na Masarykově náměstí
* morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
* Kaple sv. Kříže (1714)
* Pomník T. G. Masaryka na Náměstí 17.listopadu
* Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
* Pomník generální stávky r. 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
* Památník obětem fašismu na novém hřbitově
* Židovský hřbitov ze 17. století

použito z knihy:
HODONÍN
MĚSTSKÁ PRIVILEGIA
PhDr. Jiří Mráka a PhDr. Ivan Štarha
vydáno v roce 1995