Janov nad Nisou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1597.

Pamětihodnosti
* Náhrobek Johanna Friedricha Hütmanna
* Kostel svatého Jana Křtitele
* Socha svatého Jana Nepomuckého před kostelem
* Pamětní deska a místo dělnických srazů na vrchu Královka, kamenná rozhledna tamtéž
* Železná rozhledna Slovanka
* Sklárna Janov nad Nisou



Historie v datech
1630
Prvním usedlíkem podle pátera Antonína Feixe byl zběhlý rekrut Johan Wolfgang Reckziegel z Jistebska, který měl své obydlí na kopci, kde se nyní nachází dům č.p. 52. Lidé mu říkali "Hans vom Berge" Jan z kopce- z toho honsberg, později Johannesberg. Prvními osadníky byli: 1. Johann Wolfgang Reckziegel, 2. Hubner, 3. Pilz, 4. Hüttmann, 5. Fischer, 6. Jantsch, 7. Reckziegel II. A Zenkner. Kolonizace okolí, které pokrýval hustý les, byla zřejmě velice těžkým úkolem. Vzhledem k tomu, že živobytí prvních osídlenců bylo nanejvýše nuzné, počet obyvatelstva se zvětšoval pravděpodobně velice pomalu, protože teprve o 100 let později se setkáváme s malou obcí.

1645
První písemná zmínka o Janově se objevuje v liberecké matrice.

1650
Rohozecká pamětní kniha z roku 1687 udává rok založení obce jako 1650.

1661
Arcibiskup pražský povolil založení hřbitova v Janově. Lze předpokládat, že v tuto dobu měla obec vlastního rychtáře.

1680
Uprostřed místního hřbitova byla postavena dřevěná kaple.

1701
Janov patřil k farnosti Bzí, teprve v roce 1701 byl přidělen farnosti ve Smržovce.

1728
Jako první učitel působil v obci v letech 1728- 1742 Christian Grohmann.

1734
Spolehlivé údaje o počtu obyvatelstva existují teprve od tohoto roku- obyvatelstvo celé farnosti čítá 500 duší.

1736
Kolem roku 1700 byl postaven Rýnovický kostel z kamene, tamnější dřevěný kostel byl stržen a obec Janov jej koupila za 20 rýnských zlatých. První pastor se ujal svého úřadu 1.4.1736 a jmenoval se Phillip Fetter ( Fatter?). Prvním doloženým rychtářem pře rokem 1740 je Gottfried Reckziegel. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 11 úmrtí, 15 narození a 4 sňatky.

1740
Dle pamětní listiny nalezené v kopuli kostelní věže, byl v roce 1740 rychtářem Christian Reckziegel. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 10 úmrtí, 9 narození a 2 sňatky.

1743
Do roku 1743 byl pravděpodobně na krátkou dobu rychtářem Johann Friedrich Hüttmann.

1744
Od roku 1744 do r. 1773 se objevuje Hans Michael Reckziegel jako rychtář obce. Lidé jej nazvali jednoduše “ Balzermichel” čp. 16.

1750
Okolo roku 1750 v obci zprovozněna první tzv. “Feixova” brusírna v č.p. 143, která v důsledku špatného odbytu brzy zaniká, další brusírny vznikají téměř současně v roce 1785 v č.p. 128 a č.p. 140. V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 12 úmrtí, 21 narození a 7 sňatků.

1758
První sklářská huť v okrese- Karlova- byla postavena na levém břehu Blatného potoka 1758 Antonínem Weberem.

1760
V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 4 úmrtí, 18 narození a 5 sňatky.

1770
V tomto roce bylo v Janově zaznamenáno 8 úmrtí, 21 narození a 3 sňatky.

1771
Janov měl v roce 1771 právě 100 domů, které byly poprvé očíslovány. V letech 1771-1772 řádil v obci hladový tyfus (mor) tak, že původní hřbitov nestačil a pohřbívalo se i v místech č.p. 40 – odtud název “morový hřbitov”. V “morovém roce” 1772 bylo v Janově zaznamenáno 111 úmrtí, 11 narození a nebyl zaznamenán žádný sňatek.

1773
Od 1773 do 1801 byl rychtářem Johann Friedrich Hüttmann, který se narodil 3. února 1737 a jako 37ti letý byl obcí zvolen rychtářem. . Byl tkalcem lnu, sám tkal na stavech (1760). Jeho poměry (životní úroveň) se zlepšily natolik, že mohl obchodovat s lněným zbožím a cestoval na tehdejší trhy v Praze a Plzni. Posuzován dle tehdejších poměrů byl nejbohatším mužem okolí a měl tolik prostředků, že byl schopen koupit tehdejší statek Malá Skála, aniž musel prodat některou ze svých realit. Ve stáří byl téměř slepý. Díky velkým obchodním ztrátám u libereckých firem se podstatně zmenšila jeho hotovost, takže po jeho smrti neexistovaly téměř žádné hotové peníze. Zemřel 5. dubna 1823- 86 let stár.

1773
Existovaly zde podle tehdejších robotnických seznamů dva mlýny v čp. 36 a čp. 64. O pivních výčepech nejsou zmínky.

1784
Roku 1784 byla tak krutá zima, že o Velikonocích zamrzla Nisa a na Boží tělo (červen) se děti koulovaly.

1785
Vznikla první brusírna a sice v domě čp. 128-140.

1789
15.6.1789 se strhlo velké krupobití, kdy kroupy velké jako slepičí vejce rozbily mnoho střech.

1790
V květnu nastaly takové mrazy, že zamrzla okna a sněhové závěje byly vysoké až dva lokty (tedy cca 1,20 m).

1801
Od roku 1801 do roku 1808 byl rychtářem Josef Reckziegel z čp.16. Zanechal při likvidaci značné nedoplatky na daních a dluhy důchodové, které obec musela ještě jednou zaplatit. Tísnivé životní poměry způsobily jeho úpadek. Během jeho úřednického období nastalo velké zdražování roku 1805.

1808
Jako 6. rychtář obce roku 1808-1843 byl Franz Hüttmann z čp. 101, syn již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmanna. Během jeho úředního období byl postaven nový kostel. 35 let svého života věnoval obci. Životem unavený složil ve věku 78 let svůj úřad a zemřel v následujícím roce. Po něm následoval Anton Pilz, obchodník se střížním zbožím z čp. 223. Tento rychtář musel během svého úřadování bojovat s mnoha nepříjemnostmi. V době, kdy předsedal obci, došlo za přispění Josefa Lucke z čp. 32 k zajištění a potrestání celé zlodějské bandy. Násilné vloupání, spojené s mučením lidí nebylo v tehdejších dobách vzácností. Nová ústava státu se zákonem o obcích ho konečně zbavila těžkého břemene

1809
Celkový stav původního dřevěného kostela se čím dál zhoršoval a v roce 1809 bylo přikročeno ke stavbě nového masivnějšího kostela.

1811
Kostel svatého Jana křtitele byl dokončen 10. listopadu 1811.

1813
Wenzel Klamt, lesník v Hraničné staví kapli, základní kámen je položen 21.6.1813, kaple je vysvěcena janovským farářem v říjnu 1814.

1816
V důsledku dlouhé zimy je v listopadu sklízen ještě zelený, neuzrálý ječmen.

1817
Dlouhá a krutá zima, ještě 25.4. leží přes 4 lokty sněhu (cca 2,40 m) a sněhové závěje jsou místy až 10 loktů (6 m) vysoké.

1828
V domě čp. 156 byl zřízen první krám.

1829
Janov měl 174 domů.

1834
Janov má 177 domů a 1162 obyvatel.

1849
1849-1850 postavena textilní továrna (přádelna bavlny a ovčí vlny) v dolním Janově, po částečném vyhoření přestavena St. Priebschem na brusírnu dřeva a výrobnu knoflíků ze skořápek ořechů, aby ji v roce 1886 znovu přestavěl, tentokráte na papírnu pro výrobu balícího papíru a lepenky. Janov měl 247 domů.

1850
Sníh ležel až do 3.6. V roce 1850 vzniká nejstarší janovský spolek “Rozsévačů” a Hrabětice se stávají součástí Janova. V letech 1850 – 1861 byl představitelem obce Johann Hüttmann. Byl vnukem již zmíněného Johanna Friedricha Hüttmana. Janov měl 260 domů.

1853
První rodina – F. Jantsch, 33 let, 5 dětí se stěhuje do Ameriky.

1855
Janov měl 275 domů.

1860
Začátkem šedesátých let se nacházelo v obci 11 brusíren. Následoval úpadek, ale nikdy nepřestaly obchody úplně. Janov měl 282 domů.

1861
Od 1861 – 1886 Franz Zacke z čp. 106.

1864
Od tohoto roku se situace v obchodě se skleněnými výrobky zlepšila natolik, že rodina Hüttmann dokázala zvýšit výrobu knoflíků.

1866
Léta 1866 a 1867 vynesla výrobu skleněných knoflíků na nejvyšší vrchol.

1867
1867-1869 postavena silnice z Rýnovic přes Loučnou do Janova, roku 1875 prodloužena přes Bedřichov do Liberce. Započata stavba silnic Malý a Velký Semerink.

1868
Existovalo již 12 oprávněných kupců. V Janově pracuje již 23 brusíren. Po roce 1868 nastal velký zvrat k horšímu, takže veškerá výroba klesla na polovinu. Následující léta výroba kolísala- někdy to bylo lepší, někdy zase horší, až do roku 1878.

1869
První sčítání lidu vykázalo pro Janov- Hrabětice 2 357 duší.

1871
V domě čp. 156 je zřízen první poštovní úřad. Prvním poštmistrem byl obecní radní a kupec Anton Priebsch. Josef Pilz z Janova postavil v roce 1871/72 továrnu- čp. 374 a zařídil zde přádelnu odpadů. ( pozn. : jedná se pravděpodobně o továrnu na výrobu dřevoviny).

1873
Hraničná patřila od roku 1873 nějaký čas pod libereckou správu.

1874
Ze dvou továren Janova byla jedna vybudována tehdejším představitelem obce Johannem Hüttmannem, přešla pak do majetku Adolfa Schwaba a shořela 19. října 1874 odpoledne ve 3 hodiny do základů a tak více než 300 dělníků ztratilo výhodné zaměstnání

1875
Koncem roku 1875 koupil spáleniště Stanislaus Priebsch a postavil zde brusírnu dřeva. ( pila?). Od osmdesátých let se tu vyráběl strojový balící papír a tvrdý papír.

1876
Obyvatelé se převážně věnovali řemeslům a sklářství. V roce 1876 však byly obchody tak špatné, že jen z Janova se vystěhovalo do Brazílie 250osob.

1878
V roce 1778 byli na Nové louce zastřeleni tři, sklárnu drancující, pruští vojáci. Josef Klamt buduje křížovou cestu na Trništi. Poštovní úřad byl přemístěn do domu čp. 406/408. Janov měl 350 domů.

1879
Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 389 duší.

1885
26. ledna 1885 byl položen základní kámen pro novou budovu školy čp. 374, která mohla být 26. ledna 1886 předána veřejnosti. Školy byly ve všech částech obce.

1886
Od roku 1886 do roku 1892 byl představitelem obce Wenzel Hüttmann.

1887
Zřízen obecní lékař. Telefonická linka byla zřizena 23. července 1887.

1890
Janov má již 402 domů. Sčítání lidu vykázalo pro Janov- Hrabětice 2 533 duší. Škola v Janově je jedinou národní školou v okrese, která má 6 tříd.

1892
Narodilo se v Janově skoro stejný počet dětí manželských jako nemanželských. Představitelem obce je v letech 1892- 1900 Anton Priebsch.

1899
Byla zřízena veřejná telefonní stanice.
Na počátku 20. Století

Na počátku 20. století je v záznamech 47 mačkáren skla, 40 brusíren skla a je postaveno 45 vodních děl, která pohánějí 11 turbin a 34 vodních kol.

1900
Od roku 1900 do roku 1919 byl představitelem obce Gustav Preissler. Janov měl 435 domů.

1903
Zřízena četnická stanice. Janov byl předsunutou vesnicí s celní stráží k zamezení pašeráctví.

1906
K 1.5.1906 zřízeno policejní ředitelství

1909
Spolek pro pěstování těla” v tzv. “Wormlochu” buduje koupaliště. Posléze vybudovány i sluneční lázně. Nicméně kvůli církvi se ještě dlouhou dobu museli odděleně koupat muži a ženy. Koupaliště v zimě využíváno jako kluziště. 19.6.1909 - Janov povýšen na městys - od této doby využívá svůj znak.

1910
Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 888 duší. Telefonní centrála s abonentními přípojkami byla otevřena 1. srpna 1910. Zřízení lékárny. Janov měl 465 domů.

1911
Od kostela v Janově zřízena kanalizace.

1912
Johan Echorm nechal vybudovat sklářskou huť. Janov povýšen na městys. Gustav Preissler se stal prvním starostou. Během jeho působení byla vybudována elektrická dráha do Janova, jakož i jiná blahodárná zařízení. Kronika obsahuje podrobná ocenění jeho zásluh. Z nich nutno zmínit zřízení lékárny v roce 1910, povýšení Janova na městys, rovněž jako rozmanité práce při vyřizování žádosti o povýšení Janova na město, což se uskutečnilo již v roce 1922. Do této periody spadá též celé období války, kdy správa obce byla zatížena zcela novými a nesmírně obtížnými úkoly.

1916
13.10.1916 - odvezen velký zvon, takzvaný “Josef”, a umíráček na přetavení pro válečné účely.

1917
27.11.1917 - tentýž osud potkává zvon “Ave” a malý ozdobný zvon.

1919
V roce 1919 se uskutečnily obecní volby poprvé podle nového volebního práva. Jako starosta působil v letech 1919 a 1923 Anton Schmidt, výrobce skleněného zboží z čp. 346. Právě tak, jako jeho předchůdce v úřadě, Sebald Preussler, musel řešit obtížné úkoly poválečné doby. O tom se rovněž můžeme dočíst v kronice. Za první republiky byla v místní škole jedna česká třída.

1920
Janov je povýšen na město. Má 3 200 obyvatel v 566 domech, jednoho lékárníka, pilu, fotoateliér, jednoho výrobce likérů a lihovin, 7 formařů, 2 výrobce perel, 6 průmyslových malířů, 3 obchody se dřevem a uhlím, 17 brusíren, 23 hostinských, 3 řezníky, 16 mačkářů, 7 exportérů, 5 pekařů, 4 dámské krejčové a 2 lékaře. Došlo k demolici Mieslerova hospodářství čp. 44 a přebudování tohoto pozemku na nynější náměstí. Sčítání lidu vykázalo pro Janov - Hrabětice 2 406 duší.

1923
Starosta města je Josef Weiss z Janova čp. 299.

1924
24.5.1924 - vyhořel dům J. Reckziegla č.p. 244 a při zásahu selhala motorová stříkačka dobrovolných hasičů.

1925
23.8.1925 - slavnostně odhalen pomník obětem 1.světové války.

1927
11.7.1927 - položen základní kámen ke stavbě radnice. 3.11.1927 - v 16.15 hodin dochází ke zřícení radniční věže. 7.12.1927 - slavnostně zahájen provoz městského biografu.

1928
V radnici byly zřízeny lázně.

1929
18.8.1929 - slavnostní předání kompletní radnice veřejnosti a v 10.00 hodin slavnostní zasedání městské rady. Janov měl 252 domů.

1930
Pro snížení nezaměstnanosti se staví silnice,které směřují odvážně vzhůru pod Severák. Po výstavbě silnic, byly tyto části pojmenovány Velký a malý Semerink. Dále byly postaveny silnice od kostela Trojdomky a promenádní kolonáda od hostince Hasler (dnes Topgum) ke kostelu.

1932
15.2.1932 - zřízena měšťanka, postaveno hřiště na fotbal a v místě vyhořelé sokolovny postavena nová s pohostinstvím. Staví se hasičárna a márnice.

1933
Stavba silnice z Bedřichova do Hrabětic.

1938
1.5.1938 - krátce před svými 71 narozeninami umírá zakladatel janovské sklárny J. Schorm.

1957
1957/58 - postaven skokanský můstek v Loučné. Jeho rekord je 56 metrů.

1972
Obec vlastnila též jednu papírnu na balicí papír. Tato továrna spadla pod váhou mokrého sněhu v roce 1972.

Počet obyvatel byl koncem 19. století značný. V roce 1873 se narodilo 187 dětí. Tolik je dnes stěží v celé janovské osmitřídní škole. Teprve v roce 1991 je po mnoha letech přírůstek 3 lidí. Janov má v roce 1992 1050 obyvatel. To neplatí, vezmeme-li do počtu až 18 tisíc návštěvníků Jizerských hor a příznivců lyžování, kteří jsou dočasnými obyvateli.

Nyní patří pod obec Janov nad Nisou též Hraničná, Hrabětice a Loučná. V Hraničné se dosud vyrábí skleněné knoflíky. Velice kvalitní bloky žuly se těží v lomu v Hraničné. Zemědělská výroba je nepatrná. Na Velkém Semerinku zůstala jediná brusírna na lustruvé ověsky, kde se pracuje dodnes.