Karviná

Karviná (pol. Karwina, něm. Karwin) je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínska.

Historie a současnost
Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od r. 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska.

Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město.

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Pověsti
Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Českého Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak karvinští jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Karviné. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Karviné. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Karviné jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Památky
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. Svojí architektonickou krásou připomínají bohatou minulost i společenský a kulturní význam města.

V Karviné-Fryštátě to jsou: farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým jádrem z poč. 14. stol., s "moravskou kaplí" z r. 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z r. 1577. Kvalitní empírovou architekturu reprezentuje zámek z konce 18. stol. Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl v loňském roce rekonstruován a je přístupný veřejnosti. Fryštátské náměstí zdobí též empírová radnice s renesanční věží z konce 16. stol. s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504. Uprostřed náměstí se nachází litinová kašna s městským znakem - historizující práce vídeňské provenience z roku 1900, který je rovněž výraznou dominantou náměstí. V místě původního kostela z r. 1569 stojí filiální kostel sv. Marka - klasicistní stavba z roku 1774, s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století. Cennými technickými památkami jsou obloukový železobetonový most z r. 1925 v Karviné-Darkově a konstruktivistická stavba šestipodlažní vodárenské věže z 20. let v části Karviná-Hranice.

V Karviné-Dolech zůstal zachován kostel sv. Petra z Alkantary z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. stol., který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. K výjimečným přírodně-krajinářským pokladům města náleží zámecký park, jeho založení se datuje roku 1804 a který plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin a zdejší rekreační areál přispívá k oddechu a dobré pohodě všem návštěvníkům. Spolu s Lázeňským parkem a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.

Význam Karviné v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Prvkem, který významně ovlivnil další rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století.

Moderní Karviná vznikla roku 1948 sloučením Fryštátu (německy Freistadt; dnešní historické centrum), Karviné (dnes Karviná-Doly), Darkova, Ráje, a Starého Města. Později byly připojeny ještě Louky nad Olší.

Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro pěší) v městské části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

V minulosti patřila Karviná k oblastem s vysokým soustředěním průmyslu. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala vysokoškolským městem.

Slavní rodáci

* Dana Zátopková - oštěpařka, zlatá medaile na OH v Helsinkách
* Jaroslav Bába - skokan do výšky
* Radek Štěpánek - tenista
* Petra Němcová - modelka

Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii