Klášterní Skalice

Klášterní Skalice
Skalice se poprvé připomíná v roce 1345, kdy zde měl majetek Adolf ze Skalice. Příbuzný pánů z Pardubic, biskup mindenský, probošt vyšehradský a kancléř císaře Karla IV., Dětřich (Theodorik) z Portic, zde v roce 1357 zakládá v Čechách nejmladší cisterciácký klášter s názvem "At Graciam beatae Virgins", jehož položení základního kamene se dne 13. října 1357 osobně zúčastnil císař Karel IV. a olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Fundaci nového kláštera kromě císaře a tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic potvrdil i papež Inocenc IV. Prvních 12 řeholníků, vedených opatem Mikulášem, přišlo do Skalice ze Sedlce a jejich počet se měl postupně rozrůst na 50. Dětřich z Portic současně založil i klášterní hrad Šember nad říčkou Šemberou mezi Českým Brodem a Kostelcem nad Černými lesy. Nadějný rozkvět kláštera, který církevní hodnostáři i panovníci obdařili mnoha privilegii, nenarušila ani příhoda z roku 1366, kdy tu byl přepaden a zardoušen opat Martin. Zvýšený stavební ruch vnesl na přelomu 14. a 15. století do Skalice opat Matěj, který pro klášter získal další velkou finanční podporu od krále Václava IV., což dokládá listina z 8. listopadu 1400. Díky ní se mohl především rozšířit konvent, aby se v něm mohlo usadit oněch padesát mnichů, pro jejichž uživení Václav IV. zvýšil královské nadání o tři sta kop grošů ročně. Neimpozantnější stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, na jehož stavbě se účastnila huť Matyáše z Arrasu, uvolněná z budování chrámu sv. Víta na Pražském hradě po příchodu Petra Parléře. Dne 18. dubna 1421 byl celý areál kláštera zničen husity a jeho majetek přebralo město Kouřim. V roce 1481 nechal Vilém Zub z Landštejna klášter obnovit a opat Jan, dosazený opět ze Sedlce, přebírá zpět původní klášterní majetek. Klášter však měl nadále hospodářské těžkosti a tak podruhé zaniká v roce 1533 a budovy i chrám jsou ponechány svému osudu. V roce 1690 byl klášter z iniciativy sedleckého opata Jindřicha Snopka podruhé obnoven. Původní klášterní budovy však byly již zcela zpustlé a proto byl vystavěn ze zbytků východního křídla klausury a přilehlé prostory (sakristie?) severního křídla prostý dvoukřídlý konvent, na který navázala při jižním rameni transpetu bývalého chrámu barokní kaple Zvěstování P. Marie, sklenutá kříži do pásů a vyzdobená ornamentální malbou. Kaple byla vystavěna v části bývalého chrámu s využitím původních zdí presbytáře. Existence kláštera však opět neměla dlouhého trvání, za josefínských reforem byl klášter v roce 1783 definitivně zrušen. Nevyužívané budovy koupil v roce 1819 měšťan Jiří Dörfel, který konvent upravil na zámek, bývalá klášterní kaple se stala kaplí zámeckou a její průčelí bylo pseudogoticky upraveno. Tímto zásahem byl stavební vývoj areálu ukončen.
Vzhledem k tomu, že v průběhu staletí byl klášter neustále devastován, nelze dnes původní podobu bezpečně rekonstruovat. Lze odvodit, že jádro kláštera tvořila rozlehlá čtyřkřídlá dispozice, obklopující ústřední rajsků dvůr. Severní část objektu zaujímal obrovský konventní chrám, který měl nebývale velkolepé proporce; jednalo se o síňové trojlodí (střední loď o výšce nejméně 30 metrů) s presbytářem a obvodovými kaplem a s příčnou lodí dlouhou 40 metrů. Vyloučit ani nelze hypotézu, že trojlodí mělo katedrální dispozici s vysokým síňovým chórem, který obíhal ochoz s bočními kaplemi.
Zříceniny chrámu (podle Pařízkovy kresby z roku 1807) existovaly až do roku 1840. Z chrámu se dodnes dochovalo pouze deset metrů vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného gotického pilíře z červeného pískovce, prokazatelně dílo huti Matyáše z Arrasu (v 19. století jich stálo ještě 12) a fragmenty západní zdi příčné lodi s výběhy arkád chóru. Z konventu se v budově zámku dochovala vysoká gotická místnost s žebrovou klenbou (vedle barokní kaple, původně spojovací prostor mezi chrámem a konventem) a zazděné veliké gotické okno s výběhy žeber klenby na budově stodoly (snad původní kapitulní síň). V kouřimském muzeu je uložen opukový svorník** (výška 42 cm, průměr 47 cm, vyobrazení anděla, zbytky původní polychromie), který pochází z nedochované chrámové klenby; jedná se o vynikající kamenickou práci z roku 1410. V kouřimském muzeu je také vystaven model kláštera ve 14. stol.
Skalický klášter byl vůbec poslední, který cisterciáci ve střední Evropě založili a odborníci tvrdí, že se jedná o nejvýznamnější počin české architektury lucemburského období ve venkovském prostředí.

Obecní úřad:
Klášterní Skalice 1
28163, Klášterní Skalice
IČ: 00665126
Telefon: +420 321 783 461
E-mail: oukl.skalice@volny.cz

Text i fotografie čerpány z webu www.cestyapamatky.cz