Klatovy

Klatovy jsou západočeské okresní město ležící v Pošumaví, 41 km jižně od Plzně. Město je někdy také nazývané jako „brána Šumavy“. Protéká jím malý Drnový potok, který se vlévá za městem do Úhlavy.

Historie
Založení města se datuje rokem 1260, kdy město založil král Přemysl Otakar II. na obchodní stezce z Čech do Bavorska, ale první písemná zmínka je už z roku 1253. Před povýšením na město zde stála trhová osada, jejíž název pocházel nejspíš ze slova „kláty“ (= pařezy, špalky). Město mělo už tehdy velké čtvercové náměstí, pravidelný šachovnicový půdorys a hradby vybudované ve 13. a 14. století.

Velký rozkvět zažilo za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu na neděli. Zprvu zde obyvatelstvo bylo tvořeno převážně Němci, ale postupně se zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začíná také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.

Po bitvě na Bílé hoře začíná špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období končí roku 1636 s příchodem jezuitů, kteří ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začíná v roce 1685, kdy se Klatovy stávají díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 poctil svojí návštěvou Klatovy sám císař František II..

Od 1. poloviny 19. století se v Klatovech začíná rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1813 se podařilo místním pěstitelům vyšlechtit z drobných francouzských karafiátů klatovské karafiáty. Tyto květiny pak reprezentovaly Klatovy na mnoha světových výstavách a to i úspěšně. 6. října 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň - Klatovy (dnes trať 183). Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, 2 km severozápadně od centra města. Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců.

Počátkem 20. století byly vystavěny mnohé nové významné stavby jako např. Okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna. Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním - zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5.5.1945 americkou armádou.

Po druhé světové válce a nástupu komunismu dochází k masivní výstavbě nových průmyslových závodů i obytných celků. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého okresu, který nově zahrnuje také Sušici, Horažďovice a oblasti Šumavy od Nýrska až po Modravu. Postupně jsou do obvodu městského národního výboru integrovány okolní obce jako Luby, Štěpánovice nebo Střeziměř. Nová sídlištní výstavba proniká i do blízkosti centra města.
Klatovská hůrka (498 m) je dominantou západní části města.Velká vybagrovaná plocha v popředí snímku je prostor zbouraného závoda Škoda, na kterém vyroste nová městská čtvrť.

S návratem demokracie po roce 1989 se začíná věnovat větší pozornost městským památkám a dochází k jejich rekonstrukci, což se velmi kladně podepsalo na tváři města. Postupem času zanikají některé průmyslové podniky (např. Škoda Klatovy v roce 2002). Na okraji města se staví nové autosalony, čerpací stanice a hypermarket.


Památky a zajímavosti
* Černá věž – autorem věže vysoké 81 metrů je Antonius de Salla. Byla postavena v letech 1547 až 1557 za účelem vytvořit symbol bohatství a také jako místo, z něhož bylo možné přehlédnout celé město a zamezit tak požárům. Je z ní krásný výhled.
* barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce – stavba započala roku 1656 pod vedením architekta Carla Luraga, ale na dokončení se podílel i architekt Giovanni Domenico Orsi. Kostel se drží klasické koncepce jezuitů – má půdorys latinského kříže a kopuli nad křížením ramen. Vnějšek kostela reprezentují barokní portály Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Pod kostelem se nacházejí klatovské katakomby, podzemní prostory určené k pohřbívání jezuitů a významných osobností města. Pohřbívalo se v nich, dokud to patent císaře Josefa II. roku 1783 nezakázal. Katakomby mají důmyslný větrací systém, který umožňuje udržovat optimální teplotu pro konzervaci mumifikovaných těl. Dnes je jich zachovalých kolem 30.
Jihovýchodní pohled z radniční veže: Bílá věž a arciděkanský kostel Panny Marie.
* jezuitská Kolej – dnes sídlo nákupního centra a městské knihovny
* barokní lékárna „U Bílého jednorožce“ – muzeum dokumentující vývoj lékárnictví od roku 1776 do roku 1966, kdy lékárna ukončila svoji činnost
* radnice – je z roku 1557, ale prodělala mnoho stavebních úprav, naposled v letech 1923 až 1925 do novorenesančního slohu. Na přestavbě se podílel architekt Josef Fanta, sochaři Č. Vosmík a F. Rouse a malíři L. Novák a J. Čejka.
* arciděkanský kostel Panny Marie – za 13. století, několikrát přestavěn a rozšířen, je zde i obraz Panny Marie Klatovské, která chová v klíně malého Ježíše
* kaple Zjevení Panny Marie „Chaloupka“ – postavena v roce 1696 na místě chaloupky, ve které byl obraz Panny Marie uchováván
* Bílá věž – zvonice z roku 1581, v roce 1758 vyhořela, ale byla opravena a zvýšena. Výška věže je 60 metrů

* dominikánský kostel sv. Vavřince – postavený v letech 1694 až 1709 klatovským rodákem italského původu Marcem Antoniem Gilmettim
* galerie U Bílého Jednorožce
* vlastivědné muzeum dr. Hostaše – dokumentuje vývoj města už od pravěku
* židovský hřbitov a synagoga
* kamenné hradby – nejzachovalejší jsou dvě kruhové bašty na východní straně města

Secesní "okresní dům" z roku 1905.

Osobnosti
* Josef Dobrovský (1753-1829) - studoval na zdejším gymnáziu - český kněz, filolog a historik
* Václav Matěj Kramerius (1753-1808) - viz Dobrovský - český spisovatel a nakladatel
* Bohuslav Balbín( 1621-1688) - působil ve zdejší jezuitské koleji, sepsal zde dílo Obrana jazyka českého - Český literát, historik, kněz, zeměpisec a pedagog
* Pavel Kristián z Koldýna - místní rodák, působil na pražské univerzitě
* Jaroslav Vrchlický( 1853-1912) - studoval na zdejším gymnáziu - český spisovatel, básník, dramatik a překladatel
* Josef Thomayer (1853-1927) - studoval na zdejším gymnáziu - Český lékař – profesor vnitřního lékařství
* Jaroslav Kvapil (1868-1950) - český básník a divadelník
* Jan Krejčí (1825-1887) - místní rodák - český geolog a pedagog
* František Belfín (1923 - 1997) - místní rodák - český hudební skladatel a dirigent

Průmysl
Dnes je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Klatovech potravinářství - působí zde masokombinát, mlékárna, pekárny a cukrárny, drůbežářské závody, rybářství nebo pivovar a sodovkárna KLIMO.

Rozsáhlý strojírenský podnik Škoda Klatovy zanikl v roce 2002, jeho areál byl asanován a připraven k výstavbě obchodního centra.

Zastoupen je průmysl dřevozpracující (pila a výrobna nábytku TVAR) a optika (fa Rodenstock - výroba brýlových obrub a brýlových čoček. V Klatovech se však vyrábí jen brýlové čočky - minerální a plastové).

Je zde také několik stavebních firem. Jednou z těch největších je Klatovská stavební společnost.

Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii