Kolín

Středočeský kraj, okres Kolín

KOLÍN - královské město

Město je situováno na skalnatém návrší na levém břehu Labe, na nejvyšším místě starého města (221 m. n. m.) stojí chrám sv. Bartoloměje. Na severu a východě se návrší příkře svažuje k Labi (dolní strana náměstí je v nadmořské výšce 210 m. n. m.). Město se v nejranějších dobách vzpomíná jako Colonia (1261), Nova Colonia (1295), Colonia supra Albea (1310), Colne in Beheim (1312), opět Colonia (1402) a nakonec Nový Kolín nad Labem (od roku 1421). Původ názvu města není dosud spolehlivě vysvětlen; část badatelů ho odvozuje od Kolína nad Rýnem (z oblasti, odkud pocházeli kolonisté) ale název může mít i slovanský původ (např. část středověkého Berlína se také jmenovala Kolín, oba názvy mají slovanský původ). V roce 2006 měl Kolín 32 000 obyvatel.
Kolín leží v prastaré kulturní oblasti úrodné nížiny středního Polabí v místech křižovatky obchodních cest. Na katastru města i v jeho bezprostřední blízkosti je doloženo osídlení již od starší doby kamenné. V ranném středověku (9. - 11. stol.) existovalo na pravém břehu Labe slavníkovské hradiště Hánín. Na návrší proti Hánínu se od 11. stol. rozkládala osada Hroby, později pohlcena rozrůstajícím se Kutnohorským předměstím (k roku 1227 se vzpomíná Konrád z Hrobů). V jejím sousedství existovala osada Čakovice, zničená při Zikmundově vpádu do Čech v zimně 1402 - 1403. Z 12. stol. je doloženo osídlení chrámového návrší, semknuté okolo kostela (z této zaniklé stavby pocházejí zbytky kamenné dlažby a románský náhrobek zazděný do jižní lodě chrámu sv. Bartoloměje). Výzkum na území Kolína dnes již jednoznačně vyvrátil kdysi často uváděnou domněnku, že město bylo založeno "na zeleném drnu".

Nejstarší písemná zpráva o Kolíně se nalézá na listině vydané Přemyslem Otakarem II. dne 8. září 1261, kde se však píše již o městě hotovém, řídícím se magdeburským právem. Jelikož v této době bylo město i opevněno, k jeho založení muselo dojít těsně po roce 1250. Zástavba staršího sídliště nebránila nijak tomu, aby noví kolonisté, převážně povolaní králem z dolního Porýní, nezačali s velkorysou výstavbou města o rozloze 6,5 ha. Jeho pravidelná, šachovnicová uliční síť s velkým obdélníkovým náměstím o rozloze 0,9 ha je považována za nejstarší doklad pravoúhlé koncepce v Čechách. Nejstarší, částečně poškozená městská pečeť, pochází z roku 1277.

Strategicky významná poloha Kolína, ležícího ve vzdálenosti dvou dnů cesty od Prahy a v těsné blízkosti ekonomicky nejvýznamnějšího města království - Kutné Hory, předznamenávala jeho roli v politických dějinách Čech. V říjnu 1278 pobývala ve městě královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II., když cestovala do sedleckého kláštera na jednání s Rudolfem I. Habsburským, ohledně vydání těla mrtvého krále. Následně ke Kolínu přitáhl Ota Braniborský, který si na Rudolfovi vynutil pětiletou správu království. Častým hostem býval v Kolíně král Václav II., který se zde zastavoval při svých cestách do Sedlce. V roce 1285 udělil Václav II. Kolínu privilegium, v němž ho spolu s ostatními královskými městy bere v ochranu proti zvůli šlechty. Listina z roku 1289 dokládá horní podnikání kolínských měšťanů a tak od roku 1297, kdy král udělil městu horní právo, přešlo pod právo jihlavské, které v Kolíně platilo až do roku 1560. V roce 1292 pobýval král Václav II. v Kolíně spolu s biskupem Tobiášem z Bechyně a zde se rozhodl o založení Zbraslavského kláštera. V říjnu 1304 a v září 1307 obléhal Kolín opakovaně král Albrecht II. Rakouský, město hrdinně bránili Jindřich z Lipé, Jan z Vartenberka a Jaroslav ze Žerotína. Na podzim roku 1310 přitáhl ke Kolínu Jan Lucemburský s úmyslem nechat se v chrámu sv. Bartoloměje korunovat na českého krále. Měšťané však odmítli otevřít brány a tak budoucí král po šesti dnech odtáhl ku Praze, kterou dobyl a nechal se korunovat tam. Přesto obdrželi ještě téhož roku kolínští od nového krále právo konat čtrnáctidenní výroční trh. Od 70. let 14. století je ve městě doložena silná židovská komunita, zabývající se převážně obchodem. V letech 1402 - 03 se město ubránilo před loupeživými Uhry a roku 1421 se dobrovolně přidalo k husitům. Když v roce 1427 Kolín získal Zikmund, dobyl ho Prokop Holý a dosadil do něj hejtmana Jana Čapka ze Sán a později Bedřicha ze Strážnice, který na místě zničeného kláštera vystavěl první hrad. V roce 1466 udělil král Jiří z Poděbrad městu právo vybírat ungelt (clo) v branách. Z roku 1541 se dochoval tzv. "Kolínský kancionál (graduál)"**, rukopis česky psaného utrakvistického kancionálu, který sloužil potřebám literátského bratrstva při chrámu sv. Bartoloměje. Kancionál je významnou hudební památkou, obsahující 353 českých husitských písní. V roce 1797 město velmi poničil požár.

O městské správě existují záznamy od poslední třetiny 13. století a známe i jména rychtářů; první doložený rychtář byl v roce 1270 Jindřich. V té době také již existovala jakási městská kancelář, neboť jsou doloženi její úředníci Gerhard notárius coloniensis a Mikuláš skriptor. V roce 1327 založil král Jan Lucemburský zřízení rychty, kterou stvrdil v roce 1371 i císař Karel IV.
Městské opevnění v Kolíně bylo budováno podle přímých instrukcí zakladatele, krále Přemysla Otakara II., který na jeho stavbu osobně dohlížel, stejně jako v sousední Kouřimi. Kolínské opevnění se stalo vzorem i pro některá další města (Čáslav, Vysoké Mýto, Jaroměř). Na východě, jihu a západě bylo město obehnáno dvojitou hradbou ve tvaru oblouku, zatím co ze severu bylo chráněno pouze jednoduchou hradební zdí s cimbuřím, postavenou na skalnatém srázu nad Labem. Vnitřní zeď opatřená cimbuřím byla vysoká 11 metrů a zpevněna byla 12 válcovými baštami. Vnější parkánová zeď, oddělená od hlavní hradby 8 - 11 metrů širokým parkánem, byla do dnešní podoby přestavěna koncem 15. a počátkem 16. stol. Byla opatřena střílnami (dochovány zazděné ve zdi za průjezdem U Wimmerů v Kouřimské ulici) a baštami (jedna se dochovala u Hankovcovy pekárny v ulici Na Valech, druhá v budově staré školy a nárpžní bašta tvoří podnož barokní kostnice u sv. Bartoloměje). Před parkánem byl vyhlouben vodní příkop a před ním navršen vysoký val. Hradby byly do čtyř světových stran prolomeny velmi důsledně vystavěnými a vyzdobenými bránami. Jejich vchody byly opatřeny kamennými lomenými oblouky a chráněny zdvíhací železnou mříží. Později byly brány doplněny těžkými kovanými vraty. Klášterská brána v severozápadní části města souvisela s klášterem dominikánů a její jméno se poprvé písemně vzpomíná v radní knize v roce 1343 jako "Porta fratrum". Díky tomu, že byla po vybudování hradu v roce 1434 Klášterská brána včleněna do hmoty hradního paláce, dochovala se jako jediná z městských bran dodnes; to potvrdil i stavebně historický průzkum v roce 2003. Z důvodu vyřazení Klášterské brány z komunikačního systémuv Jagelonském období, vznikla jižněji Nová (Pražská) brána, navazující na Pražskou ulici, vedoucí z jihozápadního rohu náměstí. Pražská brána byla zbořena v roce 1829. Třípatrová Kouřimská (Poslova) brána se vzpomíná jako "Porta Gurimensis" a stála v Kouřimské ulici v místech dnešního domu čp. 113; brána byla zbořena v roce 1843. Brána Horská (někdy též Kutnohorská) stála v místech šenkovního domu U Bílého anděla (čp. 54) a zbořena byla v roce 1843. Brána Labská (někdy též Vratislavská) stála na konci Rubešovy ulice, v místech hotelu Savoy a zbořena byla v souvislosti se stavbou železnice v roce 1842. Od této brány vedl prudký sjezd k dřevěnému mostu přes řeku. Vedle těchto hlavních bran byly v hradební zdi i branky (fortny), jedna z nich byla v roce 1982 objevena za chrámem sv. Bartoloměje. Zajímavostí bezesporu je i předsunuté opevnění na zálabské straně města nad bývalou vsí Brankovice, které chránilo přístup k mostu přes Labe (viz Práchovna).

Většina měšťanských domů má základy ve 3. čtvrtině 13. stol., nejvýznamnější je dům čp. 27 z roku 1250 až 2. pol. 14. stol. V roce 1975 byla v Husově ulici odkryta za domem čp. 15 studna z 2. pol. 13. století, v těsném sousedství severní hradební zdi.
Současně s vnitřním městem se rozvíjela i jeho předměstí, na západě Pražské, na jihu Kouřimské a na výhodě Horské (Kutnohorské), kde byl z výtěžků dolního podnikání postaven koncem 13. stol. (1292) kostel Všech svatých (viz). Na druhém břehu řeky vzniklo roku 1410 předměstí Zálabské, vzniklé sloučením obcí Brankovice a Mnichovice.
Jelikož se historické jádro města velmi dobře zachovalo i přes nevhodné zásahy v 19. a 20. století, byl Kolín vyhlášen za městskou památkovou rezervaci.

V Kolíně se dochoval jedinečný soubor historických památek od 13. - 20. století.

Městský úřad:
Karlovo náměstí 78
28012 Kolín I
telefon: +420 321 748 111
+420 321 744 111
e-mail: podatelna@mukolin.cz
Web: http://www.mukolin.cz