Kouřim

KOUŘIM - královské město

Město Kouřim je situováno na protáhlém návrší nad soutokem Kouřimky a Ždánického potoka, v nadmořské výšce 265 m. Meandry obou potoků v hlubokých a skalnatých údolích tvoří několik oddělených plošin, na kterých probíhalo osídlení již od neolitu. Dnes žije ve městě, které si zachovalo neobyčejný půvab a kouzelnou atmosféru starých časů, necelých 1800 obyvatel.
Na nejnižší plošině, která nebyla dříve trvale osídlena, založil před rokem 1250 (někdy po zničení hradu v roce 1223) nejspíše český král Václav I. nové královské město, které je písemně doloženo v roce 1261 a dáváno za vzor králem Přemyslem Otakarem II. i dalším královským městům. Před rokem 1334 zničil Kouřim požár, město ale bylo rychle obnoveno. V roce 1421 byl na Čáslavském sněmu zvolen zástupce husitské Kouřimi za jednoho z dvaceti zemských vladařů. Kouřimští zůstali věrní husitství i po bitvě u Lipan roku 1434 a králi Zikmundovi se podrobili až po roce 1436. Velkou pohromou byla pro město třicetiletá válka, která ukončila postavení Kouřimi jako jednoho z nejvýznamnějších měst Českého království, a velké požáry v roce 1670 a 1811. Kouřim byla od svého založení až do roku 1850 střediskem Kouřimského kraje (krajským městem).
Město bylo vystavěno na půdorysu půlkruhu vypjatého k východu, s rozlehlým náměstím uprostřed. Náměstí má rozlohu 16 250 m2 a je jedním z největších náměstí středověkých měst v České republice. Poprvé bylo náměstí vydlážděno v roce 1536 a do dnešní podoby byla většina domů upravena po velkém požáru města v roce 1811. Uprostřed jižní části náměstí stojí původní středověká radnice (dnes muzeum) a v jeho jižním koutě hlavní dominanty města - kostel sv. Štěpána a zvonice. Z náměstí vycházejí čtyři hlavní ulice k někdejším městským branám. Hlavní komunikace procházela městem po západní straně náměstí, ve směru Pražská - Malotická brána; souběžně s ní je v západní části města širší komunikace, tzv. "koňský trh", pravděpodobně zbytek půdorysu starší osady z doby před založením města. Na jeho konci stávalo cisterciácké proboštství. Na Kolínském předměstí byl na pravém břehu Kouřimky postaven špitál. Současně s výstavbou města bylo budováno i opevnění, na jehož stavbu osobně dohlížel král Přemysl Otakar II., a které bylo dáváno za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba opevnění pochází z přestavby po polovině 15. století.
Prstenec středověkých hradeb dodnes obepíná městské jádro o celkové délce 1250 metrů, oba hradební pásy od sebe odděluje 14 metrů široký parkán.
Vnitřní hradební zeď vznikla jako první, patrně hned na počátku budování města. Byla opatřena cimbuřím a zachovala se do výšky 6 - 7 metrů. Její hmota byla zpevněna pravoúhlými baštami, z nichž se do současné doby dochovala torza dvou. Uprostřed jednotlivých úseků vnitřního hradebního pásu byly do čtyř světových stran vystavěny vysoké hranolové městské brány: Pražská, Kolínská, Malotická a Olešecká a pod kostelem fortna, později zvaná Dřevařská nebo Katova. Pouze Pražská (severní) brána** unikla snahám o oživení města po velkém požáru na začátku 19. století, kdy radnice rozhodla postupně uvolnit sevření města. Tehdy byly tři ze čtyř městských bran zbourány (Kolínská v roce 1841, Malotická v roce 1876 a Olešská v roce 1840). Ačkoliv byla Pražská brána snížena o jedno patro, řadí se mezi naše nejlépe dochované raně gotické městské brány. Tato hranolová, dnes dvoupatrová, stavba byla postavena v 70. letech 13. století. Dodnes se v přízemí otevírá dvěma raně gotickými hrotitými portály s valeným klenutým průjezdem, který uzavírala vrata a mříž posunovaná vertikálně v tesaných drážkách po stranách severního portálu. Do pater se původně vcházelo pouze z ochozů přilehlé hradby, dnešní vnější schodiště až po odbourání hradeb v 19. století. Brána byla opravena v letech 1993 a 1998.
Po husitských válkách byly všechny brány zesíleny postavením tzv. předbraní, z nichž se dochoval pouze zbytek půlválcové věže bývalé Malotické brány v podzemí kovárny p. Svobody čp. 136 (kovárna je vestavěna do bývalého předbrání, v roce 1868 rozšířena o dnešní obytný dům; tvar hradby silné 1,5 metru je zachován až z úrovně sklepa, při opravách domu byla objevena a zachována střílna) - viz foto a nákres dole.
Vnější hradební zeď původně zpevňovalo 18 půlválcových věží, z nichž dodnes stojí 16, z toho tři protáhlé. Tyto mohutné bašty (rondely) byly původně opatřeny obranným hrázděným polopatrem, jejich funkci podporovaly také čtyři pravoúhlé bašty, které se všechny dochovaly. Vnější hradební zeď byla tenčí a nižší než v Kolíně.
Částečně se na západní a severozápadní straně města (v městském parku) zachoval i příkop s valem, který chránil vnější pás hradeb. Hloubka příkopu je téměř stejná jako v době, kdy opevnění plnilo svou funkci.
V současnosti probíhá soustavná kontrola, zajišťování a udržovací práce celého hradebního systému, tedy zdí, věží, bašt a jiných staveb, které jsou součástí opevnění. Při opravách (přezdívání) je používán původní materiál, a pokud to není možné, je použit materiál nový, který vykazuje stejné mechanické, technické i estetické vlastnosti jako materiál původní.

Pro svou neobvyklou kompaktnost, unikátní míru zachování a kulturně - historický význam byly kouřimské městské hradby, jako jediná stavba svého druhu v ČR, prohlášeny nařízením vlády ČR ze dne 16. 8. 1995 za Národní kulturní památku. 

Přístup: město Kouřim leží 25 kilometrů jihozápadně od Kolína. Ve městě se dochovalo mnoho dalších památek, viz seznam, heslo Kouřim.

Informační centrum:
Mírové nám. 145. 281 61 KOUŘIM
Ič: 235482
e-mail: ic.kourim@atlas.cz 
Web: http://www.kourim-radnice.cz 


Text i fotografie čerpány z webu www.cestyapamatky.cz