Kutná Hora

Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji a významná historická památková rezervace, zapsaná na Seznamu Unesco.

Historie
Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbra a stříbrných rud. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém slavníkovském hradišti Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách. Sedlecký klášter založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížete Vladislava II.. Klášter byl osazen mnichy z Waldsassen v Horní Falci, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl - proti běžné řádové praxi - založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, i řada vesnic v okolí.

Blízká města Čáslav i Kolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír s Otou Braniborským. Počátkem vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se sem stěhovaly za bohatstvím. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím Vrchlice hornická osada, latinsky Mons Cutna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.

 Od 1300 do Husitských válek

Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon (Ius regale montanorum), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje Vlašský dvůr, začaly roku 1300 razit Pražské groše. V letech 1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia.

Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel sv. Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město dostalo hradbu se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola.

Protože městské kostely stále podléhaly sedleckému klášteru, vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ chrámu sv. Barbory na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě. Roku 1413 horníci přepadli Malín a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.

Od 1419 do 1621

Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. 1420 podporovalo město císaře Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka zničil sedlecký klášter, podrobilo se Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založil požár, který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Žižka a nově osídlili táborští, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.

Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 zde byl zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko proti Matyáši Korvínovi, jehož 1469 u Vilémova zajal. Na zemském sněmu 1471 zde byl zvolen králem proti Korvínovi Vladislav II. Jagellonský, který pak Kutnou Horu velmi podporoval. V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zde Martin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanou Bibli kutnohorskou. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili kněze podobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze.

Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické paměti Mikuláše Dačického (1555-1610). Kutnohorský primátor Jan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.

Od 1622 do současnosti

Roku 1623 byli vypovězeni nekatoličtí duchovní, morovou epidemií 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskoval část statků a věnoval jezuitům, kteří zde roku 1626 založili latinskou školu a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou kolej. V té pak vyučoval například Bohuslav Balbín, Jiří Plachý, historik města Jan Kořínek a další. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a v Kutné Hoře působila řada vynikajících umělců (Kilián Ignác Dienzenhofer, František Maxmilian Kaňka, Petr Brandl, který zde 1735 zemřel a je zde v kostele Matky Boží Na Náměti pochován). V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry.

Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850-1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby ne příliš citlivým způsobem obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884-1893 dostavěn J. Mockerem.

Zajímavost města: HŘBITOVNÍ KAPLE S KOSTNICÍ

Dnešní podoba hřbitovní kaple, která byla postavena na konci 14. století, je výsledkem barokních úprav provedených J. Santinim na počátku 19. století. Autorem unikátní výzdoby z lidských kosterních pozůstatků byl pravděpodobně řezbář František Rint. Unikátní je dominantní masivní lustr zdobený lidskými kostmi, stejně jako kříž, kalichy, monstrance nebo erb rodu Schwarzenbergů. Odhady hovoří o tom, že výzdoba v sedlecké kostnici je tvořena ostatky až 40 000 lidí. Toto dílo vzniklo jako připomínka pomíjivosti lidského života a existence smrti.

Otevírací doba:
Kostnice je otevřena denně:
Listopad - Březen 09:00 - 12:00 hod., 13:00 - 16:00 hod.
Duben - Září 08:00 - 18:00 hod.
Říjen 09:00 - 12:00 hod., 13:00 - 17:00 hod.
Zavřeno je pouze 24.12.

Vstupné:
dospělí: 50,- Kč
děti, studenti: 30,- Kč
Vstupné s fotografováním: + 30,- Kč
Vstupné s videem: + 60,- Kč

k o n t a k t y :
telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 728 125 488
e-mail: info@kostnice.cz
www.kostnice.cz


Kutná Hora dnes

Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova, který dnes vaří pivo Dačický. V 19. století vznikla v sedleckém klášteře tabáková továrna, dnes výrobní závod společnosti Phillip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. Pokusy o těžbu různých rud, které začaly za 2. světové války, skončily roku 1991 a staré šachty jsou dnes vyhledávaná turistická atrakce.

V Kutné Hoře je Ortenovo gymnázium a řada dalších středních škol a VOŠ. Ve městě se konají různé festivaly, například Ortenova Kutná Hora, Královské stříbření a kytarová soutěž. Je zde městské muzeum na Hrádku a České muzeum stříbra s historickým dolem. V bývalé jezuitské koleji se od roku 1998 buduje Centrum umění Kutná Hora, součást Českého muzea výtvarných umění. Je zde i akvapark a nejdelší bobová dráha v ČR.

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii