Lázně Libverda

Obec Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňské místo na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží v Jizerských horách, asi 1 km severně od Hejnic, 13 km východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. Ve vsi je mateřská a speciální škola.

Původní německé jméno Liebverde má patrně význam „líbezný ostrůvek uprostřed bažin“. Existují však i jiné výklady původu jména.

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou ve 14. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. Později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá tažení.

Samotné lázně začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikaly první léčebná zařízení a kdy byl také roku 1785 podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Ke konci 18. století byl vybudován lázeňský park,kde byl roku 1798 odhalen pomníček zakladatelům lázní i sedlákům, kteří postoupili pro zřízení lázní své pozemky. Na začátku 19. století nechal Kristián Filip pro sebe zbudovat promenádu a empírový zámeček, v němž v letních měsících pobýval, pavilón nad Mariánským pramenem, klasicistní budovu dnešního ředitelství lázní. Díky jeho podpoře vznikla v roce 1819 v obci samostatná škola. Jeho pokračovatelem byl syn Kristián Kryštof.

V roce 1836 byl Libverdě udělen Statut léčivých lázní. Dvoukřídlá kolonáda byla vybudována v roce 1847. V témže roce byla také postavena silnice, která spojila lázně s Raspenavou a Frýdlantem. Nový lázeňský dům (dnes Ostrava) byl otevřen v roce 1868. Od této doby se vývoj a modernizace lázní zastavily a to byl možná i důvod pomalého úpadku Libverdy. Poklesla návštěvnost lázní, protože bohatí lidé dávali přednost Teplicím a západočeským lázním. Počet návštěvníků na konci 19. století byl pouze cca 300 za rok.

Na začátku 20. století se lázně opět začaly snažit, aby se staly pro hosty lákavou nabídkou. Byl postaven tenisový kurt, hrací kout pro děti, byl zprovozněn rybník na koupání. Obec v tu dobu měla okolo 800 obyvatel a byla schopna poskytnout hostům kvalitní ubytování v penzionech a hotelích, které se stále renovovaly. O zábavu se v lázních starala lázeňská kapela, hrající od roku 1783. Libverda byla známa také svou expedicí léčivé vody „libverdská kyselka“, které se např. v roce 1910 prodalo 200.000 lahví.

V roce 1899 byl v obci otevřen stálý poštovní úřad. V roce 1900 byla otevřena železnice z Raspenavy do Bílého Potoka, což značně zlepšilo dostupnost lázní. V roce 1906 byl schválen nový název pro Libverdu: Lázně Libverda. Ve válečných létech 1915 – 1918 byl v obci zřízen špitál pro raněné s 200 lůžky. Celkem zde bylo ošetřeno 1948 lidí. Po vzniku České republiky se první obecní volby konaly 15. června 1919. V roce 1921 při sčítání lidu měla obec 711 obyvatel, z toho 693 Němců a 18 Čechů. Průmysl v Libverdě zastupovala porcelánka, která vyráběla pestrý sortiment zboží. Libverda byla také zemědělskou obcí.

Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fedorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840–43 v lázních pobýval také Josef Jungmann a později mimo jiné Franz Kafka, Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Zajímavosti:

Obří sud je známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda v Jizerských horách. Budova ve tvaru sudu je 11 m vysoká a 14 m dlouhá. Obří sud postavilo roku 1931 dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři. Vzorem jim byla podobná restaurace na Javorníku nad Libercem, ta však vyhořela 20. září 1974 a Obří sud je tak dnes jedinou stavbou svého druhu v Česku.
 
Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783 – 1808)
Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
Obec je jedním z výchozích bodů cesty na Smrk
Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
Přírodní památka Klečoviště na Smrku
Přírodní park Peklo

 Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii