Loštice

Loštice (německy Loschitz) jsou město ležící na řece Třebůvce v nejjižnější části okresu Šumperk.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1078.

V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní keramické loštické poháry s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche.

K městu patří osady Žádlovice a Vlčice. Lošticemi protéká řeka Třebůvka, která jihozápadně od města teče hlubokým převážně zalesněným údolím s velkým kamenolomem a papírnou ve Vlčicích.

Mezi nejvýznamnější památky patří dominanta Loštic, jíž je farní chrám sv. Prokopa s raně středověkým jádrem z poloviny 13. století a roku 1992 znovuotevřený Památník Adolfa Kašpara.

Na náměstí zaujme několik měšťanských domů a kašna knížete Svatopluka výtvarně sladěná s trojičním sloupem. Na někdejší židovskou komunitu upomíná jedna z mála dochovaných moravských synagog a židovský hřbitov.

Vlčice

leží 1,5 km jihozápadně od Loštic při řece Třebůvce. Je zde papírna založená v roce 1819 a vodní elektrárna, která byla uvedená do provozu v roce 1909. Na lesnatém kopci nad papírnou je přírodní památka Rodlen, chránící bohatý výskyt mravence množivého. Lepší přístup k tomuto místu je z osady Lechovice.

Žádlovice

se nacházejí 1,5 km západně od Loštic u potoka Podhrádku, který protéká přes zdejší rybníky. Památkově chráněnými objekty jsou barokní kaple a zámek s areálem parku, dvěma zahradními domky a fontánou se sochou Diany. Žádlovice jsou jako první ze všech obcí celého Zábřežska připomínány v dochovaných listinných materiálech. První písemná zpráva o jejich existenci je již z r. 1078, kdy byla jejich část darována nově založenému klášteru benediktýnů na Hradisku v Olomouci. Do pozdního středověku pak náležely olomouckým biskupům, od 16. století přešly do rukou světské šlechty, o jejímž působení svědčí i přestavby místního zámku.