Opočno

Opočno (dříve také Opočen, Opočno pod Orlickými horami). Místo bylo osídleno již na konci doby bronzové, avšak první písemná zmínka o Opočně (jméno je odvozeno od slova opuka, která se v místě těžila) pochází z roku 1068 z Kosmově Kronice české.

Prvními doloženými majiteli Opočna byli páni z Dobrušky, později psaní též z Opočna, kteří místo získali kolem roku 1350 a na srázu nad Zlatým potokem vybudovali opevněný gotický hrad.

Od pol. 16. stol. upravovala nebo stavěla česká šlechta svá sídla v duchu renesance. Mnohé šlechtice k tomu podnítila cesta českých pánů do Itálie r. 1551 u příležitosti volby Maxmiliána II. českým králem. Od té doby se datuje příliv italských stavitelů a řemeslníků na pozvání českých feudálů do českých zemí.
Vilém Trčka z Lípy byl jedním z nich. Použil stavebního místa nad údolím Zlatého potoka, kde stál původně gotický strážní hrad budovaný od 11. stol. Slavníkovci, Drslavici, pány z Opočna a dalšími (poškozený husitským obléháním v letech 1421 — 1425), a dal vystavět na zbytcích starého hradu zámek s rysy severoitalské renesance (1560 —1569). Neznámý stavitel využil polohy starého hradu, která zároveň sloužila jako opevnění. Na zámeckou stavbu navázalo údolí Zlatého potoka parkovou úpravou přecházející do obory. Při stavbě se stavitel snažil utvořit pravidelný půdorys s jednoduchou symetrií zámecké stavby. Jednoduchost stavby a vnějších průčelí kontrastuje s vnitřním řešením stavby. Obdélníkové nádvoří obklopují ze tří stran arkádové ochozy ve třech patrech; v prvních dvou patrech jsou zaklenuty obloukem, v posledním jsou zakončeny přímým překladem - architrávem. Čtvrtá volná strana nádvoří otevírá pohled do údolí a okolní krajiny. Slohovou čistotu stavby podtrhuje jednotnost kamenného ostění u dveří a oken. Z vnější strany oživila jednolitou hmotu zámku pozdně renesanční barevná fasáda. Bývalé předpolí hradu bylo zastavěno hospodářskými budovami: konírnami a pivovarem. Současně s přestavbou zámku probíhala i přestavba kaple. Její místo zaujal kostel s jedinečnou vnitřní architektonickou kompozicí. Od r. 1602, ve druhé etapě přestavby, vznikaly stavby v blízkém okolí zámku: letohrádek a míčovna, které spojila se zámkem krytá chodba.
Nákladné stavební podnikání šlechty svědčí o její majetkové síle a vysoké kulturní úrovni. Trčkové z Lípy získail peníze na stavbu zámku z rozsáhlého hospodářského podnikání, majetkovými machinacemi a neustálým zvyšováním roboty, zejména za vlády Marie Magdalény. Když se k hospodářskému útlaku přidal po r. 1620 ještě i útlak náboženský, Opočensko a s ním celé orlické podhůří vřelo nepokoji. Vláda Trčků z Lípy skončila r. 1634 vraždou Adama Erdmana v Chebu spolu s Albrechtem z Valdštejna.
Opočenské zboží obdrželi italští Colloredové. Situace poddaných se nezměnila, opět propukaly nepokoje (1680 a 1775). Colloredové zvětšili svůj majetek spojením s rodem Mansfeldů. Rudolf Colloredo-Mansfeld učinil zámek v r. 1813, v době vzniku protinapoleonské koalice, střediskem evropské politiky. Stavební barokní úpravy Colloredů za vedení G. B. Alliprandiho poznamenaly především interiér zámku. Z té doby pochází štuková výzdoba stropů v západním z severním křídle. Bohatá štuková výzdoba salónu je novější (1910), provedli ji francouzští řemeslníci.
Colloredo-Mansfeldové nezůstali nic dlužni módním zálibám šlechty 19. a poč. 20. stol. Charakteristická je např. sběratelská činnost. Colloredo-Mansfeldové shromáždili na svých sídlech vzácná umělecká díla. Malířská díla, nejdříve uložená v Dőblingu u Vídně, dnes pečlivě restaurovaná a instalovaná ve dvou sálech zámecké obrazárny, zastupují italskou tvorbu 16. až 18. stol. v dílech L. Bassana, A. del Sarta, Franceska Solimeny, Martena de Vos, Giacoma del Po. Zajímavou a hodnotnou podívanou poskytne prohlídka národopisných sbírek z Afriky a Ameriky. Počátkem 20. stol. bylo v módě podnikat lovecká safari do Súdánu v Africe a do severní Ameriky. Odtud si majitelé panství vedle četných loveckých trofejí přivezli nebo nakoupili cenné národopisné předměty: trofeje z mandistických válek z konce 19. stol. v Súdánu, idoly vyřezávané z mastku ze západní Afriky, plastiky vytvořené kmenem Bakota, taneční maska kmene Dan aj. zaplňují první část haly. Druhou část vyplňují předměty dokumentující umění amerických Indiánů, např. obleky vyšívané štípanými ostny, typické pro prérijní kmeny Siúxů a Komančů, vyřezávané totemové sloupy pocházející od tichomořských Nutků a Sališů a předměty vyrobené kmeny s tzv. pueblanskou kulturou, proslulými tkalci, košíkáři a tvůrci keramiky. Prohlídku zámku uzavírá sbírka starých loveckých zbraní, sbírka pušek - od luntovek k puškám s kolovými a křesadlovými zámky, až po pušky předovky a zadovky z 19. stol. Uměleckou dovednost zbrojířů různých zemí dokládají bambitky a prachovnice ze 16. až 18. stol. Jsou zde vystaveny i zbraně husitské, zbraně z dob selských bouří, rovněž zbraně a zbroje orientální.

Každý rok první srpnový víkend se v Opočně koná pouť zvaná porcinkule, původně františkánská, respektive kapucínská výroční pouť. (Název porcinkule je odvozen od místa zvaného Porziuncule nedaleko italského Assisi, kde se nachází kaple Panny Marie Andělské, spojená se zakladatelem františkánské řehole Františkem z Assisi. Řád kapucínů přišel do Opočna v roce 1677. Ve východních Čechách se porcinkule slaví také v Hostinném.

Významní rodáci města:
František Kupka, malíř
František Zdeněk Skuherský, hudební skladatel
Rudolf Skuherský, matematik
Luboš Sluka, hudební skladatel
Josef Vorel, hudební skladatel
Jaroslav Plašil, fotbalista
Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky 
 
Opočno je nástupním místem k výletům do okolí, za mnoha kulturními a přírodními lokalitami. Nejblíže je Dobruška (Jiráskův F.L. Věk), zámky Skalka (Jiráskovo Temno), Ratibořice (Babička Boženy Němcové), dále Nové město nad Metují, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Častolovice, Litomyšl. Hrady Potštejn a Frymburk. V dosahu 20ti až 30ti kilometrů jsou pevnosti Dobrošov a Hanička z druhé světové války a vojenská pevnost Josefov. Nelze zapomenout ani ZOO ve Dvoře Královém nad Labem a Třebechovický Betlém.

Městský úřad Opočno:
Kupkovo nám. 247
517 73, Opočno
IČ: 00 27 51 91
Telefon: +420 494 668 331, +420 494 668 332
Fax:       +420 494 668 101,  +420 494 668 338 
Email: info@mu.opocno.cz 
Web: http://www.opocno.cz