Pelhřimov

Branou Vysočiny bývá často nazýváno město Pelhřimov (lidově "Pejr", něm. Pilgrams) ležící na rozhraní jižních Čech a Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 494 m. n. m. Již v polovině 13. stol. vznikla osada Starý Pelhřimov, podle pověsti založená pražským biskupem Pelhřimem. Ta byla později vypálena a v jejím sousedství založeno město Pelhřimov, roku 1596 povýšené na královské. Slibný vývoj podporovaný těžbou stříbra na blízkém Křemešníku přerušila třicetiletá válka. Po ní sice došlo k obnově města, ale velký požár v 18. století mu zasadil další těžkou ránu, a město již nikdy nedosáhlo většího významu. Díky tomu se však zachovalo jen málo narušené historické jádro i s částmi hradeb a městskými branami, které je od roku 1969 městskou památkovou rezervací. Pelhřimov byl a dodnes je především střediskem zemědělské oblasti, orientované hlavně na bramborářství. Přesto se však od poloviny 19. století, kdy město začalo opouštět hradby, pomalu rozvíjela i průmyslová výroba, dnes zastoupená hlavně průmyslem kartáčnickým, pletařským a strojírenským (výroba zemědělských strojů). V 60. až 80. letech vznikají, tak jako v jiných městech, nové čtvrti a panelová sídliště a počet obyvatel postupně roste až na dnešních cca 17 000. Až do roku 2002 bylo město, sídlem okresu a součástí jihočeského kraje, dnes již patří do kraje Vysočina. V posledních letech je známé také každoročně konaným festivalem rekordů a kuriozit.

Historie města

Původní osada z 12. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova.Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.

Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, pernikářství, pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských arcibiskupů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.
Dolní část náměstí s ulicí vedoucí k Jihlavské bráně

V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.

V roce 1550 se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.
Pelhřimovský zámek původně patřící rodině Říčanských

Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických manufaktur. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy - úseku Tábor - Horní Cerekev v roce 1883. Od roku 1850 je Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Ve 2. polovině 19. století dochází také k zakládání různých spolků ( 1862 - pěvecký spolek Záboj, 1865 TJ Sokol , 1874 - Čtenářská beseda).

20. století přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale naštěstí Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce 1903 byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova nemocnice, která slouží dodnes. Po druhé světové válce dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal průmyslových závodů, které byly po roce 1948 znárodněny.

V roce 1960 se Pelhřimov stal centrem moderního okresu, který zahrnoval i okolí Pacova a Humpolce. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let 1960 - 1990 z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Pelhřimov se v nedávné minulosti proslavil natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra Oty Hofmanna Návštěvníci z roku 1983.

Památky ve městě

Zámek pánů z Říčan

Původně gotická věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v r. 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849 - 1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od r. 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Děkanský kostel svatého Bartoloměje

Gotická dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková sgrafita. Uvnitř zaujme hlavní raně barokní oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu Františka Bílka.
Barokní kostel sv. Víta na pražské výpadovce

Kostel svatého Víta

Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za husitských válek zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a alegorie Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně.

Kostel svatého Kříže (Kalvárie)

Původní kaple byla založena r. 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina Božího hrobu v Jeruzalémě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Vystavěn byl v neogotickém slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883 - 1886.

Kaple Panny Marie Sedmibolestné

Barokní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem - na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. Původně zde byl městský hřbitov.

Dolní (Jihlavská) brána

Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit.

 Horní (Rynárecká) brána

Vystavěna ve stejném období jako brána Jihlavská - v 16. stol. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. stol. na ní byly nainstalovány hodiny.

Kašna se sochou sv. Jakuba

Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba - patrona poutníků.
Socha sv.Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela

Městské divadlo

Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním sloho stavitel Stanislav Rokos.

Šrejnarovský dům

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno turistické infocentrum a expozice okresního muzea.

Fárův dům

Původně barokní stavba byla v roce 1914 přestavěna v kubistickém slohu.

Drechselova vila

Kubistická vila z let 1912 - 1913 pojmenovaná po jejím 1. majiteli - tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechslerovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt Pavel Janák.
Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta branou procházející

Významní rodáci

* Josef Dobiáš - historik, člen ČSAV, profesor UK v Praze
* Marie Hovorková - herečka
* Vojtěch Benedikt Juhn - malíř
* Emanuel Julian Kodet - sochař
* Vratislav Kříž - operní pěvěc, sólista opery Národního divadla v Praze
* Lubomír Lipský - herec
* Oldřich Lipský - filmový režisér a scénarista
* Jiří Lír - herec
* Mikuláš z Pelhřimova - teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
* Zdeňka Mollendová - operní pěvkyně
* Josef Rejsek - malíř
* Svatava Šlajchrtová - básnířka
* Olga Valeská - spisovatelka

Současnost

Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení nezaměstnanosti, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.

V posledních letech byla ve městě věnovaná zvýšená pozornost turistickému ruchu - vznikl festival rekordů a kuriozit, který se pro Pelhřimov stal typickým. S tím souvisí i hojně navštěvované Muzeum rekordů a kuriozit se zajímavou expozicí , a např. také tzv. "Nábřeží rekordů a kuriozit" - upravená nábřežní stezka podél potoka Bělé s informačními panely věnujícími se různým zajímavým rekordům.

Dalším muzeem je Muzeum Lipských, věnující se slavné herecké rodině. Nejstarším muzeem je dnešní Muzeum Vysočiny Pelhřimov s expozicí pelhřimovského okresu.

Zdroj dat:  http://cs.wikipedia.org a www.spvd.cz