Ratboř

První důvěryhodná zpráva o Ratboři pochází z roku 1354, kdy ves patřila kutnohorskému měšťanovi Mikuláši Velkušovi. Když v roce 1389 připadla Ratboř jako odúmrť králi Václavovi IV., poprvé se vzpomíná i tvrz. Z této gotické stavby je v dnešním zámku zachována část zdiva v severovýchodním nároží a místnost sklenutá gotickou žebrovou klenbou na střední pilíř. V roce 1402 byla ves i tvrz vypálena vojskem krále Zikmunda při jeho tažení na Kutnou Horu. Po roce 1469 Ratboř připadla králi Jiřímu z Poděbrad, který ji daroval hejtmanovi kolínského zámku Janu Hrabaňovi z Přerubenic. Jeho potomci pak sídlili na tvrzi až do konce 15. století, poté se vystřídala řada majitelů. V roce 1606 zdědila Ratboř Kateřina Voděradská z Hrušova, provdaná za Ondřeje Horňateckého z Dobročovic, jejíž rodina nadále v Ratboři sídlí. Roku 1634 byla tvrz vypleněna saským vojskem a znovu v roce 1639 Švédy. Zpustlou ves kupuje v roce 1642 Jindřich Kraft z Lammersdorfu, který nechal tvrz opět upravit k obývání. V roce 1711 zakoupil ratibořské panství Karel Jáchym Breda a připojil ho k panství Červené Pečky.
Karel Jáchym Breda dal v roce 1723 přestavět původní tvrz na barokní zámek, přičemž starou stavbu pojal do novostavby. Jednopatrový zámek měl obdélný půdorys a krytý byl šindelovou valbovou střechou; tato stavba tvoří dnešní jižní křídlo. V roce 1734 si zdejší zámek zvolila za své hlavní sídlo Marie Karolína Khevenhüllerová, ale již její syn prodal panství v roce 1793 Maxmiliánovi Thurn - Taxisovi. V průběhu 19. Století se pak vystřídala řada majitelů, až v roce 1890koupil ratibořský velkostatek se zámkem kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík.
Jeho synové Bernard, Oto a Ervín přistoupili v letech 1912 - 1915 k zásadní přestavbě ratibořského zámku podle plánů významného pražského architekta Jana Kotěry. K původní barokní budově nechali přistavět nové střední křídlo vybíhající k jihu, k jehož východní straně byla připojena rozsáhlá prosklená veranda. Výrazně se také změnily interiéry zámku, kde vznikla např. reprezentativní hala se schodištěm. Kotěra také citlivě zakomponoval všechny staré prvky původního zámku do své stavby. V majetku rodiny Mandelíkových zůstal zámek do roku 1945, kdy přešel do rukou státu. Do roku 1966 v něm bylo umístěno zemědělské učiliště, poté byl zámek zrestaurován a upraven na sídlo obecního úřadu. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen opět rodině Mandelíkových. 
Zámek je dnes jednopatrová budova o půdorysu ve tvaru písmene T, krytá valbovou střechou. Hlavní vstupní průčelí je obráceno k jihu a vstupní portál, před nímž je prostor vymezený sloupy nesoucími balkón, je umístěn v mělkém středním tříosém rizalitu, nad nímž se zvedá štít. Fasáda průčelí je členěna pilastry a frontony, na ostatních stranách jsou hladké fasády. S výjimkou gotické místnosti v severovýchodním nároží jsou všechny místnosti upraveny moderně. Jan Kotěra zde svou přestavbou vytvořil architektonicky zcela ojedinělé dílo, spojující v sobě ducha starého zemanského sídla a moderní představy o bydlení na počátku 20. století. Přestavba ratbořského zámku patří k nejvýznamnějším kotěrovým počinům na českém venkově.
V  sousedství starého zámku byla v letech 1910 - 13 postavena podle plánů Jana Kotěry jednopatrová moderní vila na zakázku rodiny Mandelíkových, majitelů ratibořského velkostatku. Pro tuto stavbu strohých architektonických tvarů se vžil název Nový zámek. Původním záměrem Jana Kotěry bylo vybudovat stavbu v lehce post-empírových formách, později ale projekt přepracoval ve stylu nového schematického klasicizmu na kterém se projevují prvky kubizmu. Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa, který vytvořil sochy** Génia ducha a Génia hmoty v hlavním průčelí.
V letech 1947 - 1996 byla v novém zámku škola, poté byl zámek navrácen potomkům rodiny Mandelíkových. V letech 2000 - 2002 byl nový zámek opraven a přestavěn na hotel "Chateau Kotěra", jeho původní prostory byly citlivě zrestaurovány a vybaveny dobovým mobiliářem nebo jeho napodobeninami. Zámek je dnes obdélnou jednopatrovou stavbou s dvěma vysunutými bočními rizality, trojúhelníkovitým štítem a kupolí nad středovou částí. Pokud bychom opravdu tuto stavbu mohli považovat za zámek (jedná se již opravdu spíše o vilu), byl by to poslední zámek postavený v České republice.
Za zmínku stojí i původně gotický kostel, poprvé doložený jako farní v roce 1354, značně zpustnul v období třicetileté války, kdy byla ves opakovaně vydrancována vojáky. Mezi roky 1672 - 1710 byl proto z iniciativy Ludmily Františky z Lobkovic opraven a rozšířen. Další rozšíření lodi a přístavba nové věže pochází z pozdně barokní úpravy, provedené kolem roku 1770 zřejmě stavitelem Františkem Jedličkou z Kolína. V roce 1809 byl doplněn sanktusník a v roce 1897 byl kostel znovu celý upravován a v roce 1898 doplněn o hodinový stroj na věži. V roce 1992 byla provedena celková historická obnova kostela včetně znovuzprovoznění věžních hodin.
Jednolodní obdélný kostel s pětiboce zakončeným presbytářem a věží s cibulovou bání v západním průčelí. Stěny lodě jsou členěny čtyřmi symetricky umístěnými okny s půlkruhovými záklenky, presbytář třemi nestejně vysokými okny. Kolem celého obvodu lodi probíhá jednoduše profilovaná římsa.
Presbytář, který je sklenut valenou klenbou s výsečemi, a plochostropá loď, jsou vyzdobeny štuky (oblé pásky vrcholící stylizovanou lilií a štukový rámec kruhového tvaru) z pozdně barokní přestavby kolem roku 1770. Loď s presbytářem spojuje půlkruhový vítězný oblouk. Ve východní stěně presbytáře se dochovalo zazděné gotické okno a gotický sedlový portálek do sakristie z doby kolem roku 1500.
Zařízení je většinou z konce 19. století, pouze obrazy na hlavním oltáři pocházejí z doby kolem roku 1800, pravděpodobně namalovány V. Kramolínem. Křížová cesta pochází z roku 1804. Ve veži visí dva zvony, jeden z roku 1500 a druhý z roku 1713.

Obecní úřad:
Komenského 8
28141 Ratboř
Ič: 00235695
Telefon: +420 321 790 227 
E-mail: ouratbor@c-box.cz 
Web: http://www.mikroregionpodchlumem.cz
 

Text i fotografie čerpány z webu www.cestyapamatky.cz