Ryžoviště

Ryžoviště (německy Braunseifen) s největší pravděpodobností založili olomoučtí biskupové : svědčí o tom původní jméno obce – Braunseifen, čili Brunovo rýžoviště podle olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku – jednak skutečnost, že v listině z roku 1220, kdy je Braunseifen poprvé vzpomínán, je uváděn jako biskupské léno držené Markvartem, Vokem a Pavlem, předchůdci pánů ze Sovince.
Tito po vybudování hradu Sovince postupně zcizovali biskupské majetky v okolí ; tak se zřejmě v 15 století stal Braunseifen součástí sovinského panství, v jehož rámci zůstalo až do zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století. Ryžoviště poté příslušelo k okresu Šterberk, od roku 1868 k okresu Rýmařov a po poslední územní reorganizaci v roce 1960 k okresu Bruntál. Ryžoviště získalo řadu privilégií a v 16. století právo konat dva jarmarky ročně. V roce 1600 bylo Ryžoviště povýšeno na město. Za třicetileté války Ryžoviště válečnými událostmi velmi utrpělo. V roce 1637 vyhořelo, roku 1643 je vyplenili Švédové. Po válce se pozvolna město zotavovalo. Kolem roku 1780 zde vznikly železárny. V 19. století se Ryžoviště stalo významným střediskem textilní výroby. V roce 1881 byla založena továrna na lněné a bavlněné zboží, roku 1886 továrna na hedvábné zboží. Později vznikly další podniky – další továrna na hedvábí, továrna na podkovy, cihelna a lom.

V Ryžovišti byla spořitelna, nemocnice, klášter sester Řádu německých rytířů, obecní škola i živnostenská pokračovací škola. V obci je několik památných objektů : především farní kostel sv. Jana Křtitele, původně renesační z roku 1576, upravovaný 1604, barokně přestavěný 1758, socha Immaculaty z roku 1773 a tzv. Lafayettův dům, kde měl být zadržen francouzský generál při útěku po prohraném boji v Rusku.

V obci se narodil spisovatel Josef Schmid-Braunfels ( 1871 – 1911).
Obec leží v nadmořské výšce 600 m a je z ní nádherný pohled na pohoří Hrubého Jeseníku a na horu Praděd.

Zpracoval : Karel Hrabčík