Škvorec

Škvorec se poprvé písemně připomíná k roku 1279. Zakladatelem a stavebníkem škvoreckého hradu ("castrum") byl kolem roku 1278 významný dvorský a zemský úředník Domaslav, stolník královny Kunhuty (1262), královský číšník (1263 - 1279) a nejvyšší královský komorník (1267 - 1278). Z této stavební etapy hradu se v areálu dnešního zámku dochovala pouze hluboká hradní studna. Další majitelé Škvorce nejsou známi až do 14. století, kdy ho získali Olbramovicové. Jednalo se vesměs o vysoce postavené šlechtice, zastávající nejrůznější funkce na královském dvoře. Po roce 1385 vlastnil Škvorec Olbram ze Škvorce, královský kancléř a od roku 1396 arcibiskup pražský. Díky společenským úspěchům škvoreckých Olbramoviců přestal starý hrad vyhovovat a proto doznal kolem roku 1400 značnou změnu. Byl vybudován nový palác s kaplí, protáhlá věž nad vstupní bránou a padací most přes vodní příkop. V roce 1422 přechází Škvorec sňatkem na Jana Ohnišťka z Ohnišťan, který však byl po roce 1426 odsouzen k trestu smrti za vraždu. Hrad i celý majetek se vrací do rukou Olbramoviců, ale v roce 1426 ho Olbram ze Škvorce prodal královskému prokurátoru, bývalému purkrabímu Pražského hradu a Vyšehradu, Čeňkovi z Klinštejna. Za jeho syna, Jana Škvoreckého z Klinštejna, byl Škvorec v roce 1497 povýšen na městys. Další majitel, Jindřich Škvorecký z Klinštejna, padl v roce 1532 v Uhrách a Škvorec přechází na jeho strýce, Zikmunda Smiřického ze Smiřic. Ten nechal v roce 1545 přestavět starý hrad na reprezentativní renesanční zámek. Při konfiskaci smiřického majetku v roce 1621 připadl Škvorec Albrechtu z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, a tím došlo k připojení Škvoreckého panství ke Kosteleckému. Dne 26. listopadu 1639 zámek i městys vydrancovali a zapálili Švédové. Ačkoliv byl palác provizorně opraven, v roce 1654 se zámek uvádí jako pustý. Drobné opravy proběhly v roce 1710 pod vedením stavitele Kristiána Minediho, větší opravy provedla kolem roku 1727 kněžna Marie Terezie Savojská, rozená Lichtenštejnová (1694 - 1772), která obývala severní část zámku v letech 1727 a 1729. Škvorecký zámek byl obyvatelný ještě v roce 1794, zcela zpustl po roce 1852, kdy připadl Uhřiněvsi. V letech 1860 - 1884 byl z velké části rozebrán, takže na místě raně gotického paláce mohla být v roce 1890 postavena škola. Do dnešní podoby byl zámek upraven při poslední obnově v roce 1964. V roce 1994 koupil zámek soukromý majitel, který ovšem nezačal se slíbenou rekonstrukcí, takže v roce 2004 došlo ke zborcení střechy, krovů a podlah v patrech.
Ze starého zámku se dodnes dochovala pouze zbarokizovaná jihovýchodní část s hranolovou věží a gotickou vstupní branou, původní vodní příkop s barokním kamenným mostem (nahradil most padací) a hradní studna na nádvoří. Je to bezpochyby velká škoda, že tak významná památka pouze bezútěšně chátrá. 
 K zámku se váže pověst, prý se tu zjevuje Bílá paní, přízrak lidumilné kněžny a majitelky zdejšího panství v 18. století Marie Terezie Savojské, lidově přezdívané Cafojka.
Dne. 10.3. 2006 podle § 3 odst. 3) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a v souladu s § 29 odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb., byla obec  Škvorec povýšena na město.

Úřad městyse Škvorec:
Masarykovo nám. 122,
250 83 Škvorec
Telefon :+420  224 283 840
e-mail: obecniurad@obecskvorec.cz
Web: http://www.obecskvorec.cz

Text i fotografie čerpány z webu www.cestyapamatky.cz