Pouhých dvacet pět kilometrů od pražského letiště v Ruzyni leží město Slaný. Silnice vede do města, jemuž byl na počátku čtrnáctého věku udělen titul "královské".
Historie
První zmínky o něm lze vystopovat v listinách krále Přemysla Otakara II. již kolem roku 1262 a 1271, kdy zde stála tržní osada. Své jméno město získalo pravděpodobně podle slaného pramene, který vytékal na úpatí nedalekého kopce - Slánské hory. Její výška 330 m n. m. sice není nijak ohromující, nicméně i přesto je dominantou krajiny. Na přelomu 13. a 14. století bylo město povýšeno na "královské" Václavem II. Hned poté se stalo sídlem krajské správy. V dobách husitských Slaný spolu s Žatcem a Louny vytvořily samostatný městský svaz. Slaný tak získal pozici důležitého hospodářského centra, kterým vedla obchodní cesta z Prahy až do Saska.
Památky
Chloubou Slaného je spousta architektonických a kulturních památek. Renesanční fasády měšťanských domů tvoří spolu s bývalou budovou radnice kulisu Masarykova náměstí. Nepřehlédnutelná je budova bývalé piaristické koleje s kaplí Zasnoubení Panny Marie. Zde od roku 1939 sídlí Vlastivědné muzeum. Bylo založeno v roce před 120 lety v roce 1885. Zasloužil se o to osvícený učitel Václav Štech. Převažují sbírky archeologické, historické a národopisné. Součástí muzejních sbírek je muzejní knihovna, kterou tvoří několik souborů. Především stará muzejní knihovna budovaná od svého založení a doplněná o část piaristické knihovny a knihovny františkánské. V rámci Kruhu přátel hudby se konají koncerty v přilehlé kolejní kapli. Kaple je zasvěcená Zasnoubení P. Marie. Dochovaný umělecký barokní klenot - oltářní obraz „Sen sv. Josefa je od italského malíře C. I. Carloniho z roku 1727. Kromě stálých expozic a příležitostných tematických a výtvarných výstav se muzeum zaměřuje na přednáškovou činnost. Od roku 1893 každoročně vydává ročenku Slánský obzor.
Slánské muzeum zpřístupnilo v roce 1967 Velvarskou bránu. Pochází z druhé poloviny 15. století, což potvrzují i zbytky plastické výzdoby. Je poslední bránou, která byla součástí někdejšího slánského opevnění.
Návštěvníka Slaného ohromí impozantní budova gotického děkanského kostela sv. Gotharda, který stojí na místě původně románské baziliky. Za pozornost návštěvníků stojí původní renesanční křtitelnice z roku 1511. Dochován je i původní pozdně gotický dřevěný krov a v západním portálu pozdně gotické dveře z počátku 16. století.
Charakteristickou siluetu Slaného tvoří střechy kláštera a kostela Nejsvětější Trojice s vestavěnou Loretánskou kaplí. Původně patřil františkánům, dnes zde sídlí řád Bosých karmelitánů (od roku 1993). Klášter byl založen roku 1655 a stal se tak první známkou obnovy kraje po třicetileté válce.
Další významnou architektonickou památkou je slánská synagoga z roku 1865. Podoba hradu nebo pevnosti synagogy není náhodná. Byla takzvanou "duchovní pevností" židovské víry a připomínkou židovské obce, jejíž existence je ve Slaném datována už od středověku. Jako v mnoha dalších městech, i slánská židovská obec se z doby holocaustu již nevzpamatovala.
O výstavbě města v 19. století vypovídá bývalá Nádražní, dnes Wilsonova ulice. Po obou jejích stranách stojí honosné budovy z konce tohoto století. Za prohlídku stojí monumentální novorenesanční budova Okresního domu, dům Julia Wiehla s sgrafitovou výzdobou Antonína Wiehla a zrekonstruované městské divadlo.
První zprávy o ochotnickém divadle ve Slaném pocházejí z roku 1845. V roce 1879 vystoupili slánští ochotníci na veřejnost s návrhem na postavení vlastní divadelní budovy. Dne 24. června 1882 byl slavnostně položen základní kámen nové budovy, která byla již 30. prosince 1883, 42 dní po Národním divadle, slavnostně otevřena.První hrou bylo představení Kolárova historického dramatu „Primátor“.
Současnost
Současný Slaný je město moderní a připravené nabídnout svým návštěvníkům mnoho atraktivních možností. Mezi nimi má svoje místo i Víceúčelová sportovní hala s Aquaparkem. Pobyt ve sportovním areálu se může stát výborným doplňkem společenských a kulturních akcí, které se pořádají v Městském centru GRAND. K těm významným bezesporu patří Slánské jazzové dny, tradiční plesy a koncerty různých hudebních žánrů.
Pro ty, kdo dávají přednost pohybu na čerstvém povětří a milují krásy přírody, se nabízí vycházka po značené naučné stezce na Slánskou horu. Její odhalená skalnatá část jasně hovoří o sopečném původu. Charakteristické sloupce čedičové horniny vytvářejí bizarní vzor přerušovaný mnohými puklinovými jeskyněmi. Na jižním a západním svahu hory jsou dva, tajemstvím opředené, kameny. Za zmínku stojí tři kříže na vrcholu hory, jež zde původně nechal v letech 1662 – 64 vztyčit hrabě Bernard Ignác z Martinic. Ten také nechal roku 1665 postavit kopii kaple Božího hrobu, která je jednou z nejstarších staveb v Čechách.
Slaný je dále znám jako rodiště celé řady významných osobností, namátkou jmenujme zakladatele české archeologie Karla Josefa Bienera z Bieneberka, malíře Josefa Navrátila, politika Františka Friče, historika umění Václava Viléma Štecha či herečku Olgu Scheinpflugovou.
Po roce 1990 se rozvíjí i průmysl ve městě, na kterém se podstatně podílejí i zahraniční investoři (F.X. Miller, Grafobal, Mitsubishi Electric Corporation, UMOE, TOI TOI).
Jak je vidět, město Slaný je dnes vskutku hodno zájmu. Je hmatatelným důkazem toho, že není nezajímavých lokalit. Stačí jen trocha pozornosti a v místech, která dlouho zůstávala ve stínu, objevíme nepřeberné množství atraktivních možností a důvodů k návštěvě.
Informace zprostředkoval: Jakub Hložek (jahlo@post.cz)
