Slavče

Slavče vznikla někdy v průběhu 12. století, nejstarší písemná zmínka ja datována rokem 1186, kdy se jméno sudího Klávy ze Slavče objevuje na darovací listině, kterou český kníže Bedřich postoupil dvorec na pomezí Doudlebska klášteru ve Světví. První známky života se ale pravděpodobně objevily již v polovině šestého století, na což lze usuzovat podle pohanských mís, které se nacházejí v Douchově háji za Dobrkovem a v lesíku za Zalužím.

Do písemných historických pramenů vstupuje Slavče roku 1392, kdy zde sídlil Domin ze Slavče, příbuzný pánů z Doudleb. V rukou jeho rodu zůstávala Slavče až do první poloviny 15. století. Někdy kolem roku 1541 pak vesnice připadla k novohradskému panství, s nímž potom sdílela své majitele až do zániku vrchnostenského zřízení v roce 1848. Následně se stala samostatnou obcí náležející pod okres Trhové Sviny a dnes České Budějovice.

Obec leží nedaleko od Trhových Svinů, na severním úpatí Slepičích hor. České Budějovice jsou vzdáleny asi 25 km. Obecní úřad ve Slavči spravuje šest přilehlých osad, jsou to Lniště, Mohuřice, Keblany, Zaluží, Dobrkovská Lhotka a Dobrkov. Slavče i se svými osadami leží v malebné krajině, jejíž dominantou je hora Kohout, vysoká 869 m. Druhým nejvyšším vrcholem Slepičích hor je pak Vysoký kámen s nadmořskou výškou 865 m, místně nazývaný Slepice.

Okolí Slavče tvoří kopcovitá zalesněná krajina s téměř nedotčenou přírodou. Oblast láká jak k pěší turistice, tak k cyklistickým vyjížďkám, možnost krásného koupání nabízí malá přehradní nádrž v Dobrkovské Lhotce. Turistům se zde nabízí mnoho míst s vyhlídkou do okolní krajiny, lesy jsou v letním období také vyhlášeným rájem houbařů a sběračů borůvek. V obci Slavče a Dobrkovská Lhotka je stále udržována tradice masopustní koledy.

Kostel sv. Filipa a JakubaKostel sv. Filipa a Jakuba
Nejvýraznější dominantou Slavče je novogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z let 1903-1906, který byl postaven během 4 let a vysvěcen byl 17.6.1906, je vybaven soudobým vnitřním zařízením. Kaplička byla postavena v barokním slohu v 18. století.

Zaluží
V sousedním Zaluží stojí návesní kaple z doby po roce 1800.

Lniště
Jednou z nejhezčích kapliček je kaplička v osadě Lniště.

Dobrkovská Lhotka
Na návsi v Dobrkovské Lhotce najdeme půvabná boží muka z roku 1769.

Okolí
V lokalitě Štěpán, se nacházejí balvany se skalními mísami vzniklými erozní činností. Podobné balvany, s nimiž bývala spojována tajemná pohanská minulost kraje (tzv. "obětní mísy"), leží například v Douchově háji u Dobrkova. Na návsi v Dobrkovské Lhotce najdeme půvabná boží muka z roku 1769. Přímo nad Slavčí se vypínají Slepičí hory, jejichž nejvyšší horou je Kohout (870 m n. m.) a druhou nejvyšší Vysoký kámen, obecně zvaný Slepice (865 m n. m.). Na vrcholu Kohoutu stojí kámen s vytesaným latinským textem, jenž v překladu zní: Císařsko královská práce astronomicko-trigonometrická pro vyměřování stupňů ve střední Evropě, 1867. Tento kámen byl stanoven jako základní bod trigonometrické sítě. Nesprávný výklad nápisu pak způsobil, že lidé toto místo dříve mylně považovali za "střed Evropy". Na nedaleké skále je pamětní deska, připomínající převzetí Slepičích hor obcemi Trhové Sviny a Besednice po první pozemkové reformě 1. října 1932. Oba zmíněné vrcholy skýtají krásný rozhled do širokého okolí.

 Fotografie čerpány se souhlasem Miroslava Pikouse, selske.baroko@seznam.cz