Smržovka

Podhorské město pod jižními svahy Jizerských hor leží na rozvodí Baltského a Severního moře v povodí Smržovského potoka, podle nějž se táhne mnoho kilometrů a ještě zasahuje postranními samotami (tzv. kouty) do jednotlivých horských údolí.  Město se nachází v České Republice v Libereckém kraji a je součástí Euroregionu NISA rozkládajícího se na přilehlých územích Spolkové republiky Německo a Polska, zároveň je Město Smržovka součástí dalších mikroregionů a to mikroregionu Tanvaldsko, mikroregionu Jizerské hory a mikroregionu Pramen Nisy.

Historie Města:
Osídlení bylo zaznamenáno již kolem roku 1528. První zmínka o Morgenstern je v roce 1568. České jméno Smržovka po houbě smrži si němečtí přistěhovalci vyložili jako Smržovku - čili řemdih, což je středověká zbraň podobná smrži a nazvali obec Morgenstern. V němčině znamená jak jitřenku, tak Smržovku. Ve všech historických podkladech je psáno jméno Morgenstern, později došlo k chybnému přepisu na Morchenstern. Podle druhé verze jméno Morgenstern (Jitřenka) dostala osada od prvních osídlenců - dřevorubců ze západních částí Krušnohor. S tímto jménem se můžeme setkat v oblasti Krušných hor i v současné době.
    Osídlený prostor patřil ke konci 16. století pod správu hraběte Smiřického. Dcera hraběte - Margareta - byla matkou hraběte Valdštějna (Wallenstein), majitele zámku v blízkém Frýdlantu. Za účast na spiknutí proti císaři Ferdinandu II. byly roku 1621 pozemky Albrechta Johanna Smiřického zkonfiskovány a přiděleny hraběti Albrechtu Wenzel Eusebius von Wallensteinovi. Hrabě Valdštejn se stal vévodou Frýdlantu, Mecklenburska, Sagan, hrabství Schwerin, Rostoku a Stangardu. Majitel 49 panství byl pánem celých severních Čech včetně panství Morgenstern. Roku 1628 přenechal Valdštejn hraběti Nikolausovi DesFours-Walderodovi za výjimečně věrné vojenské služby ve 30-ti leté válce postupně svoje panství Navarov, Rohozec, Semily a roku 1635 také panství Morgenstern. V této době má obec 46 domů s 276 obyvateli. Podle první pozemkové knihy z roku 1647 k Morgensternu patřily vesnice Jiřetín, Albrechtice, Josefův Důl, Tanvald, Nová Ves, Lučany, Maxov a Janov. Za vlády Valdštejna se stával Morgenstern střediskem lnářského a plátenického průmyslu a již v 16. století se stala obec kolébkou sklářské výroby. Na Černostudničním hřebenu (tehdy Morgenstenberg) byla podle soudního dokumentu již roku 1568 sklářská huť. Obec zaznamenává rozmach v 17. a 18. století. Stává se střediskem textilního a sklářského průmyslu se silným stavebním ruchem a kulturním životem. Dne 2.7.1766 navštívil Morgenstern Josef II. V roce 1840 byl nalezen léčivý pramen Hartwigův pramen. 23. května 1905 byla Smržovka povýšena na město a v této době měla více než 7.000 obyvatel. Maximálního počtu obyvatelstva dosáhla v roce 1939 - 12.000. Poválečné období znamenalo po odsunu občanů německé národnosti značný pokles obyvatel. V roce 1945 byl založen ochotnický divadelní spolek Bratří Čapků. V té době mělo město tři obecné školy, jednu školu měšťanskou a Lidovou školu hospodářskou. Sloučením textilních a sklářských podniků po roce 1950 vznikly závody Seba, Jablonecké sklárny, Skleněné bižuterie a Lustrové sklo.

Současnost:
Smržovka je město patřící do zóny pobytové rekreace chráněné krajinné oblasti Jizerských hor a spadá do české části Euroregionu Nisa. Přirozenou hranici mezi českou, německou a polskou částí ERN tvoří Jizerské a Lužické hory. Převládajícím krajinným typem je pahorkatina a hornatina s více jak 50% lesních porostů. Velmi hustá síť značených turistických cest v Jizerských horách a jejich okolí umožňuje návštěvníkům poznat tyto nejsevernější české hory velmi důkladně. Horské cesty procházejí i státními přírodními rezervacemi, kromě rašelinišť se vzácným rostlinstvem jsou velmi cenná místa se zachovanými původními bukovými porosty či zbytky smrkového pralesa. Na katastru města se nachází turistické zajímavosti, po kterých návštěvníky provede vyhlídkový okruh.

Rozloha : 14,82 km2
Počet obyvatel : 3 431
Z toho mužů : 1 706
žen : 1 725
dětí do 15 let : 543
Průměrný věk : 39,59 let (M-38,34, Ž-40,82)
Počet budov : cca 1130
Km silnic a ulic : cca 34 km komunikací I.a II.pořadí
Délka po silnici I/14 : 6 km