Sulice

První zmínka o Sulicích pochází z roku 1282. Za husitských válek se objevují zmínky o Petrovi a Janu Košíkových ze Sulic, z nichž Jan vlastnil roku 1434 Lipany u Říčan. Od 50. let 15. století vlastní obec spolu s částí Nechánic a Čestlic Heřman ze Sulic rod Slepotických ze Sulic.
Roku 1576 kupuje ves Sulice Čeněk Mičan z Klinštejna a připojuje je ke statku Kamenice. Z doby po třicetileté válce pochází seznam majitelů poddanských gruntů v Sulicích, tzv. berní rula (1654). Po roce 1696 se Sulice dostaly k panství Dobřejovickému, po zrušení poddanství a při novém uspořádání státu v r. 1849 a dalším v r. 1854 patřily do okresu Jílovského. 1884 bylo zřízeno c.k. okresní hejtmanství na Král. Vinohradech, do jehož politického okresu Sulice patřily.

Z roku 1898 pochází tento popis obce Sulice: ves jihovýchodně od Jirčan, nedaleko císařské silnice do Vídně, vysoko na rozhraní žuly a břidlice položená, ze severu jehličnatým lesem ovívaná; má 30 domů, 235 obyvatel (v r. 1891 229), 120 mužů a 115 žen. Obyvatelstvo živí se polním hospodářstvím; mnozí pracují při arcibiskupských dvorech. V Sulicích bývala tvrz, po níž jsou dosud stopy, jest zde dvůr a revír arcibiskupství pražského. V obci jsou tři rybníky, z nichž vytéká potůček ke Psárům. Asi 10 minut od vsi, u lesa jest myslivna "Na Brdech", od níž jest viděti šedé věže a báně pražské.

Sulice se skládají celkem ze 4 menších celků: Sulice, Hlubočinka, Nechánice a Želivec.

Informace o obci nám zaslal Ing. Miroslav Šejna