Temelín

První dochovaná zmínka o obci je z roku 1381 ji jmenuje Temjelin. Název byl ještě v tomtéž století komolen v Tomelin a Temlin nebo zpřesňován přívlastkem Německý (Theutonicalis) nebo Velký. Tento poslední název (Velký Temelín) byl jeho úředním pojmenováním až do 25. 1. 1915. Ve 14. stol. byl rozdělen v drobné statky. Nejdéle od r. 1409 příslušel jeho díl k Vlhavům (v bývalém soudním okrese Hluboká nad Vltavou). Toho roku totiž bratři Mikuláš a Jan Hrůzové z Vlhlav převedli na kmecí dvory v Německém Temelíně platy ve prospěch kaplanství při kostele ve Strýčicích (osada obce Záboří v bývalém soudním okrese Č. Budějovice). Důchod byl až do té doby zajištěn na jiných třech vesnicích.

Hrůzové pocházeli v tvrze Dubice (obec Branišov v bývalém soudním okrese Č. Budějovice) a drželi ji s Vlhlavami. Kolem pol. 15 stol. prodal Mikulášův syn Beneš Dubici s Temelínem Janu Koňatovi z Olešnice (v bývalém soudním okrese Trhové Sviny). Poněvadž však tento v r. 1455 získal i Vlhlavy, vrátil se k nim i Temelín. U nich zůstal i za jejich dalších držitelů, vladyků z Chlumu, kteří je r. 1482 prodali Petru Kořenskému z Terešova. Ten rovněž sídlil ve Vlhlavech, a to patrně i po r. 1491, v němž přikoupil újezdecké zboží, neboť se zdá, že hrad Újezdec (obec Albrechtice nad Vltavou) již nebyl v této době obyvatelný. Po jeho smrti (asi r. 1512), za jeho synů Václava a Jiříka, byl Temelín zpracován z Vlhlav. Když však tito bratři kolem r. 1520 získali Sedlec (u Zbudova) a před r. 1526 se ovšem rozdělily, obdržel Temelín se Sedlcem Jiřík, který je již r. 1526 psal seděním na Sedlci. Po jeho smrti se r. 1540 jeho 3 synové rozdělili o pozůstalost, Temelín s Neznašovem dostal Jindřich. Ten se za nějaký čas začal psát "seděním na Neznášově", neboť si zde vystavěl tvrz. U něho zůstal Temelín až do r. 1849.

                              jaderná elektrárna Temelín

V tomto roce se osamostatnil a ve správě obce se vystřídali starostové, z nichž poslední byl od r. 1940 Karel Kohout. V r. 1943 byla ustanovena správní komise, předsedou byl volen Boček František, dalšími členy byly František Sládek, Jan Petřík, František Vejvoda. Tato komise trvala až do r. 1945, kdy byl v obci ustanoven místní národní výbor.

V r. 1840 měla obec 74 domů a 583 obyvatel, v r. 1921 105 domů a 559 obyvatel. Farou i školou patřil do Křtěnova. V r. 1883 tu byla založena škola.

V jihovýchodním sousedství Temelína (asi 2 km od něj) se na místě, kde stávala vesnice Temelínec, nachází rozsáhlý areál Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Chladící věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 50 km, pára nad nimi až ze vzdálenosti 70 km.


                                letecký pohled na obec

Fotografie čerpány se souhlasem Miroslava Pikouse, selske.baroko@seznam.cz