Třebívlice

Obec Třebívlice leží v nejzápadnější části Litoměřicka. O slovanském osídlení svědčí nálezy z 9. stol. První písemná zmínka pochází z roku 1318. Tehdy byly Třebívlice rozděleny mezi více majitelů, měly dva dvorce a dvě tvrze. Majitelé se rychle střídali. Horní třebívlická tvrz patřila rodu Kaplířů. V tomto rodě se tvrz udržela až do roku 1560, kdy ji koupil Vojtěch Udrčský, ale již v roce 1590 se opět navrátila Kaplířům. V roce 1470 se majetkové poměry Třebívlic zjednodušily a Třebívlice byly rozděleny na dvě části - Horní a Dolní.Dolní Třebívlice získal Evaň z Údrče a jeho rod, který koupil v roce 1560 Horní tvrz a Třebívlice byly sjednoceny. V roce 1586 došlo opět k rozdělení a Horní Třebívlice se vrátily Kaplířům.

Po bitvě na Bílé hoře jim byly Třebívlice zkonfiskovány, krátce patřily Albrechtu z Valdštejna. Byla prokázána nevina Kaplířova rodu a vlády se ujala jedna z potomkyň rodu Anna Alžběta provdaná za Odolena Věžníka z Věžníku. Ten prodal Třebívlice v roce 1654 držiteli sousedního panství Libčeves, Kryštofu Ferdinandu Popelu z Lobkovic. V tomto rodě zůstalo panství až do roku 1812. Horní tvrz zanikla a nelze zjistit kde stála. Dolní Třebívlice patřily rodu Údrčských. Za jejich vlády byla tvrz přestavěná na renesanční zámek. Poslední rodu Údrčských Jiří se aktivně účastnil českého stavovského povstání v letech 1618-1620, byl udán hejtmanem císařského vojska Janem Ritzem z Lichtenfeldu, panství mu bylo zkonfiskováno a získal ho právě Jan Ritz. Ten panství prodal císařskému poštmistru Ferdinandu Pruckherovi z Grunburga, který přišel do Čech po bitvě na Bílé hoře. Jeho dcera Anna Jakobína se provdala za Oldřicha z Klebelsberku, jehož rod pocházel z Tyrol. Oldřich zahájil tradici vysokých úředníků a jeho rod držel Třebívlice až do roku 1857. Ve vládě se vystřídalo mnoho členů rodu, kteří dodržovali tradici vysokých úředníků. Jeden z nich, Vojtěch Václav, se stal nejvyšším maršálkem českého království. Za jeho vlády 1787-1815 byl zámek přestavěn na barokní. Vojtěch Václav se 2x oženil, jeho druhá žena byla Antonie Krakovská z Kolovrat.

Panství Třebívlice zdědil jejich syn František Josef a vládl v letech 1815-1857. Za jeho vlády byl opět zámek přestavěn ve stylu novoklasicistickém. I on pokračoval v úřednické vládě a stal se ministrem financí rakouské monarchie. Byl spřízněn s řadou českých šlechtických rodů, věrný císaři a přesvědčený katolík.Podílel se i na založení Národního muzea v Praze, kterému odkázal i svou knihovnu asi 10 000 svazků. Podařilo se mu sjednotit Třebívlice, když v roce 1812 koupil Horní Třebívlice od Lobkowiczů, na které zůstala památka erb na faře. Za jeho panování vznikla v Třebívlicích manufaktura-brusírna českých granátů.Stal se i nevlastním otcem Ulriky von Levetzow, která panství zdědila a dobře ho spravovala až do roku 1899, kdy zemřela. Panství po ní zdědil synovec Adalbert Rauch, který ho v roce 1901 prodal městu Most.

Text čerpán z webu Třebívlice
Fotografie zaslal Jan Barek