Třeboň

Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada nebo snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem.

Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a do roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter , roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 městu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům.

Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly i město Třeboň a jeho nejbližší okolí. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.

Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století. Třeboň se jen pomalu zotavovala z válečných ran a zaostávala i hospodářsky. K oživení jinak poklidného života města došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem.

Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát.
Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká do města první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.

Rybníkářství na Třeboňsku
Když se řekne Třeboň, většina z nás si vybaví vánoční kapry z místních rybníků. Rybníkářství má v Třeboni dlouholetou tradici. O vznik rybníků v podobě souvislé soustavy se postaral už Štěpánek Netolický v 16. století. Jeho hlavní zásluhou je zřízení Zlaté stoky, která napájí vodou řadu rybníků. Z významných rybníků je autorem Opatovického, Jílovického, Domanínského, Horusického a Kaňova. Štěpánka Netolického lze zřejmě označit za nejvýznamnějšího rybníkáře v historii Třeboňska.

Jeho následníkem byl Mikuláš Ruthart z Malešova. Ten je mnohem méně známý, je ale autorem celé soustavy rybníků u Chlumu u Třeboně, včetně dobře známého Staňkovského, který je mimochodem na Třeboňsku vůbec nejhlubší a s největším objemem vody. Přímo u Třeboně je pak autorem rybníků Vdovec a Hrádeček.

Nejznámější postavou třeboňského rybníkářství je ale Jakub Krčín z Jelčan. Krčín nebyl  tak docela typickým rybníkářem, má velký podíl i na výstavbě Třeboně. V rybnících realizoval především dvě opravdu významná díla, která mu plným právem zajistila nesmrtelnost. Prvním byl rybník Svět (1573) postavený odvážně přímo nad Třeboní. Toto jeho dílo budí obdiv spíše až v současnosti, ve své době byl dost kritizován (také mu Krčín dal původně jméno Nevděk). Kritika ale byla z tehdejšího pohledu dost oprávněná a důvodem bylo zejména to, že rybník značně narušil obranu města.

Nejslavnějším dílem je ale Rožmberk. Jak jsem uvedl, lokalitu vymyslel již Štěpánek Netolický, teprve Krčín ale dal dílu definitivní podobu. Jeho genialita se projevila především výstavbou umělého toku Nové řeky, která odvádí před Rožmberkem část vody z Lužnice do Nežárky; nebýt jí, byla by výstavba Rožmberka asi nemožná, neboť by v případě povodní nestačila Lužnice odvádět vodu. Kromě toho se samozřejmě Krčín podílel na "drobnějších" úpravách jiných rybníků, například podstatně rozšířil a zpevnil zajímavý rybník Velká Holná.

Mnoho rybníků poškozeno za třicetileté války, ve dvacátém století zase přibývalo silnic a dalších projevů civilizace, nicméně v zásadě byly principy fungování rybničních soustav Třeboňska zachovány dodnes.

Město je hojně navštěvováno turisty. Sídlo zde má pivovar Regent, který se rokem založení 1379, řadí mezi nejstarší pivovary na světě. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj.

Centrum města je městskou památkovou rezervací. Krajina je chráněna jako Biosférická rezervace Unesco.

Mezi hlavní pamětihodnosti města patří: 

Radnice
Nejvýznamnějším objektem na náměstí je stará radnice.
Zámek
Neodmyslitelnou součástí Třeboně je honosný renesanční zámek, rozkládající se na jihozápadní straně historického centra města.
Pivovar
Při jižní straně centra města se nachází areál třeboňského pivovaru s honosnými budovami, pocházejícími většinou z  druhé poloviny 19. století.
Mariánský sloup
Vedle kašny stojí barokní Mariánský sloup, který je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera. Na náklady měšťanů  Jana a Alžběty Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jenž spočívá na masivním trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Některé prvky sousoší náleží ke klasicismu
Budějovická brána
Vstup do města střeží mohutné brány. Na západním okraji se prochází Budějovickou branou, vystavěnou v letech 1605 - 1611.
Hradecká brána
Východní stranu náměstí uzavírá Hradecká brána, jejíž jádro pochází z let 1525 - 1527.
Novohradská brána 
Komunikace procházející branou ven z města ústí při vnějším pásmu městského opevnění do druhé brány - Novohradské, vybudované v 1. polovině 16. století. V jezd brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, přístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí.
Svinenská brána 
Jižní stranu Žižkova náměstí uzavírá Svinenská brána s obloučkovými štíty a sgrafitovou výzdobou severního průčelí. Psaníčkovými sgrafity je pokryta i valená klenba průjezdu.
Schwarzenberská hrobka
Do podvědomí návštěvníků památek vstoupili Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu.
Bývalý augustiniánský kláštěr
Kostel sv. Jiljí s vysokou věží dominuje souboru budov někdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367.

Fotografie zveřejněny s laskavým svolením portálu www.apu.cz