Týnec nad Labem

TÝNEC NAD LABEM - královské komorní město

Strategicky výhodná poloha na posledním výběžku Železných hor (240 m. n. m.), obklopeném řekou Labe, vedla k osídlení místa dnešního města již velmi dávno (viz stará osídlení, hesla Týnec nad Labem, Lžovice a Vinařice). Vlastní název "Týnec" je odvozený od starého slovanského slova "týn", které znamená plot nebo ohradu, případně od slovesa "týniti", které znamená roubit nebo stavět z dřevěných klád. První osadu, v prostoru dnešního školního hřiště, kostela a fary, lze datovat podle nálezů keramiky do 10. století, založili ji Slavníkovci, později ji ovládali Vršovci i Přemyslovci (připadla k hradu Oldříš knížete Oldřicha). Dle názvu se dá usuzovat, že již tato první osada měla dřevěné ohrazení. První písemná zmínka o vsi (villa) "Týnec nad vršky" je uvedena v Kosmově kronice a líčí setkání pražského knížete Vladislava se svým bratrem, olomouckým knížetem Otou Černým dne 1. května 1110. Kosmas se tohoto setkání osobně účastnil. Další zmínka je z roku 1167, kdy Vladislav II. (1140 - 1172) dává město klášteru v Litomyšli. V roce 1183 daroval Týnec kníže Bedřich klášteru johanitů a v roce 1185 ho osvobodil od poplatků. Na konci 13. století patřil Týnec Jaroslavovi z Choltic, který ho v roce 1306 spolu s druhým labským břehem (Vinařicemi) a dvěma labskými ostrovy prodal Hodkovi z Týnce. Tehdy se Týnec uvádí jako "civitas", tedy město s rychtářem. Ještě na začátku 14. století přešel Týnec do majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci, za jehož vlády bylo v roce 1339 postaveno na obou březích Labe několik mlýnů a krčma pro horníky a kupce, kteří putovali přes zdejší přívoz z východních Čech do Kutné Hory. Po zničení cisterciáckého kláštera husity v roce 1421 zřejmě připadl Týnec Divišovi Bořkovi z Miletínka, každopádně 21. září 1436 zapsal král Zikmund Týnec s přilehlými vesnicemi Vaňkovi z Miletínka, který ke svému obydlí přistavěl "hrad Tejnici". Král Vladislav II. postoupil dne 27. února 1502 město Vilémovi z Pernštejna, čímž začalo hospodářsky velmi významné pernštejnské období. Přes Labe byl postaven první dřevěný most (u kterého postavil dům pro celného, později zvaný "královská celna" - dnes č.p. 92), založen byl pivovar a v okolí města vzniklo několik rybníků. 21. března 1560 koupil panství arcikníže Maxmilián, pozdější český král, který Týnec povýšil na královské komorní město se znakem (v modrém poli most přes řeku a čtyřhranná věž s cimbuřím), právem jednoho týdenního trhu a dvou, od roku 1616 dokonce tří, trhů výročních. Dvorským dekretem z 11. listopadu 1750 byl při každém výročním trhu dovolen i trh na přízi a trh dobytčí, který Týnec proslavil v širokém okolí. V průběhu třicetileté války město sužovala cizí vojska, v roce 1634 ho vyplenili Sasové a v roce 1639 a 1643 Švédové. První škola vznikla v Týnci nad Labem v roce 1649. Za prusko - rakouské války sídlila od roku 1741 ve městě a jeho okolí pruská posádka (čítající až 80 000 vojáků), velitel pruského vojska, princ Karel Lotrinský bydlel v dnešním domě č.p. 86. V roce 1742 se u města odehrála jedna bitva, při níž byl zničen dřevěný pernštejnský most přes Labe. Na významu získal Týnec v roce 1770, kdy zde byla zřízena poštovní stanice pro přepřahání koní na poštovním spojení Hradec Králové - Čáslav. V roce 1785 vznikla v Týnci první manufaktura, která spřádala vlnu pro c. k. továrnu na vlněné zboží v Linci, zaměstnávající 40 lidí; manufaktura zanikla po roce 1850. Od roku 1790 se město nazývá německy Elbe Teinitz. V roce 1803 se do Týnce přistěhoval baron Michael Melas (nositel řádu Marie Terezie, c. k. generál jízdy a držitel c. k. 6 pluku dragounů, Napoleonův soupeř z bitvy u Marenga) se svou chotí Josefinou; oba jsou pochováni v hrobce u kostela. V roce 1837 byl poněmčený název města změněn na český název Labská Tejnice. V roce 1839 byla vybudována nová silnice z Týnce do Chlumce nad Cidlinou a 20. srpna 1845 byla zprovozněna zastávka na železniční trati Olomouc - Praha (trať projektoval Jan Perner, synovec týneckého mlynáře). V roce 1845 - 47 byl vystavěn nový dřevěný most, který město spojil s Vinařicemi a železniční zastávkou. Dne 25. září 1862 se v Týnci zastavil císař František Josef I. a setkal se zde s krajským hejtmanem z Kolína.
Trojúhelníkovitý půdorys města nasvědčuje přirozenému vývoji sídla, danému tvarem a polohou ostrožny a také směrem prastarých cest, které směřovaly k brodu, a scházely se v prostoru dnešního náměstí. Vedle školy je vyhlídka na Kunětickou horu, Železné hory, do Čáslavské kotliny a labské nížiny ke Kolínu.

Přístup: Město Týnec nad Labem leží 11 kilometrů severovýchodně od Kolína. Ve městě se dochovalo mnoho památek, viz seznam, heslo Týnec nad Labem. 

Městský úřad:
Masarykovo náměstí č.p. 1
281 26 Týnec nad Labem
okres Kolín, Středočeský kraj
Telefon: +420 321 781 100
email: info@tynecnadlabem.cz
Web: http://www.tynecnadlabem.cz

Text čerpán z webu www.cestyapamatky.cz