Vitice

Vitice jsou doloženy poprvé v registrech papežských desátků k roku 1352 a ve středověku byly rozděleny na dvě části.
Jednu jejich část vlastnil Mikeš z Lipan, po jeho smrti jeho syn Čeněk z Lipan, podle knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy (Šimek T. a kol., Praha, nakladatelství Svoboda, 1989), sídlící na místní tvrzi. Čeněk se roku 1360 připomíná jako maršálek královny Anny Svídnické a v roce 1380 jako královský purkrabí na hradě Lichnici. Dalším majitelem této části Vitic (a tvrze?) byli Mikuláš z Lipan (zemřel roku 1388), po něm Mikeš (Mikuláš) Vrbík z Tismic, jemuž náleželo patronátní právo k místnímu kostelu. Mikeš se v letech 1396 - 1399 připomíná jako stoupenec krále Václava IV. Po dalším majiteli Martinovi z Lipan zdědili větší část vesnice jeho synové, kteří ji prodali v roce 1480 Slavatovi z Chlumu a ten ji připojil k černokosteleckému panství.
Druhá část Vitic patřila Mírkům ze Solopysk jako součást Synče.  V roce 1623 připojil kníže Karel z Lichtenštejna ke Kostelci nad Černými lesy i tuto část vsi, která byla součástí zkonfiskovaného majetku Mírků ze Solopysk.
Existence tvrze ve Viticích je otázkou, neboť vrchnost (páni z Lipan i Mírkové ze Solopysk) měli své tvrze v Lipanech a Synči, na kterých sídlili. Tvrz se přesto v některé literatuře popisuje proto, že se severně od vsi, na strmém ostrohu obtékaném ze tří stran Bylanským potokem, dochovaly relikty valů a příkopů, které v roce 1891 popsal J. L. Píč. Na tomto místě nebyl proveden archeologický průzkum, který by lokalitu přesně datoval, může se tedy jednat i o zbytek slovanského nebo pravěkého hradiště.
Původně raně gotický (pozdně románský) kostel z počátku 13. století (?) je písemně doložený až k roku 1373. Zcela byl přestavěný kolem roku 1380 rodem pánů z Lipan (Čeňkem z Lipan ?). Nová stavba měla původně dvoulodní síňovou dispozici, ve středočeské oblasti poměrně vzácnou, s polygonálním kněžištěm a jižní boční kaplí sv. Kateřiny, přistavěné v roce 1388 Mikešem (Mikulášem) Vrbíkem z Tismic. Hypoteticky lze předpokládat, že dvojlodí bylo původně sklenuto třemi páry klenebních polí, vázaných na dvojici volných sloupů, a kaple sv. Kateřiny dvojicí krátkých polí křížové žebrové klenby. Po těžkém poškození v době třicetileté války (kolem roku 1640) byl kostel za vlády knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna v 60. letech 17. století raně barokně opraven, přičemž byla v roce 1654 odstraněna klenba dvojlodí, včetně příslušných podpěr i všech architektonických detailů, a nahrazena raně barokním kazetovým malovaným stropem od černokosteleckého truhláře Jiříka Matese. Po roce 1687 byla k západnímu průčelí kostela přistavěna zcela nová štíhlá hranolová věž, v jejímž zdivu byla druhotně použita řada románských i gotických architektonických prvků z původní svatyně. Vědci se proto dlouho mylně domnívali, že věž je pozůstatkem původního románského kostela (objevuje se v každé starší literatuře), ale jedná se o barokní novostavbu, postavenou záměrně ve starém stylu, zřejmě aby se lépe hodila ke zbytku kostela (do té doby kostel žádnou věž neměl, pouze sanktusovou vížku na hřebeni střechy). V roce 1757 kostel vydrancovalo pruské vojsko, při jeho opravě v roce 1773 byla zbořena gotická kaple sv. Kateřiny a přistavěna barokní sakristie. Poslední úpravy kostela probíhaly v letech 1853 - 1860 (zakryt raně barokní strop rákosovým podhledem, postavena předsíň), v roce 1904 (nahrazeno barokní zastřešení dnešní historizující střechou) a v roce 1933 (odstraněny gotické krovy presbytáře a lodi). 
Kostel sv. Šimobna a Judy je jednou z nejcenějších památek gotického stavitelství ve středních Čechách, která koresponduje se soudobou pražskou architekturou ovlivněnou tvorbou dvorských hutí lucemburského období.
Obec dnes žije společenským a kulturním životem – akce jako plesy, posvícení, dětský den nebo Mikuláše zde zajišťují hasiči, dětský den a Mikuláše financuje Obecní úřad. 

Obecní úřad (Obec sdružuje i další obce Hřiby,Chotýš,Močedník,Lipany a Dobré Pole) :
Vitice 95
281 06, Vitice 
Telefon: +420 321 674 681
email: obecni-urad-vitice@quick.cz
Web: http://www.vitice.cz

Text i fotografie čerpány z webu www.cestyapamatky.cz