Vodňany

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť na přelomu 12. a 13. století. V roce 1336 se o něm v privilegiích, které udělil Jan Lucemburský, píše jako o královském městě, později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci na jihočesku. O dvacet let později ho dobyl Jan Žižka a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. st. se začali zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. V letech 1722, 1757 a 1782 došlo ve Vodňanech k požárům, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek.

Na počátku třicetileté války jsou Vodňany vypleněny, připraveny o majetek a v roce 1623 zastaveny donu Baltazaru de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům. Vyplacením zástavy město 21. srpna 1710 opět získává svobodu. Jeho kronika v tomto století zaznamenává i velké požáry, kterým v letech 1722, 1757 a 1782 podlehlo mnoho domů. Obětí stavebních úprav 1. pol. 19. stol. se stávají městské brány, ale opevnění s vodním příkopem, parkány s čtvercovými baštami z 1. pol. 15. stol. je dochováno dodnes. V severozápadním rohu náměstí stojí nejvýznamnější památka Vodňan, děkanský kostel Narození Panny Marie, o němž písemné zprávy hovoří od roku 1317. Současnou podobu vytvořila důsledná regotizace z let 1894 - 1897. V době těchto úprav byly interiéry a renesanční štíty na západním průčelí vyzdobeny podle návrhů Mikoláše Alše.

Při procházce po náměstí nás zaujme především bývalá lékárna, dům čp.1 s renesanční atikou, v němž žil spisovatel a novinář František Herites. Naší pozornosti jistě neujde krásná budova spořitelny, postavená počátkem 20.století, upravené domy nebo kašna se sochařskou výzdobou z roku 1928 (socha svobody).

V blízkosti špitálního kostela sv. Jana Křtitele, jižně od starého města, je pietně upraven starý hřbitov (dnes park) s hroby významných obyvatel města. Po jeho prohlídce bychom si měli všimnout blízkého pomníku Jana Žižky, který byl u silnice na České Budějovice instalován v roce 1928, a potom zamířit na kamenný mostek přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Stará Rybářská ulice nás dovede zpět na náměstí do budovy městského úřadu s galerií, v níž je pamětní síň Julia Zeyera a Františka Heritese, kartony Mikoláše Alše a velká sbírka obrazů českým malířů tohoto století. V blízké bývalé synagoze je umístěno muzeum s expozicí dějin města.

Staletá rybníkářská tradice zdaleka nepatří minulosti. Na zkušenosti a znalosti vodňanských rybářů navazuje Střední rybářská škola ve Vodňanech, založená v roce 1920. Budova, v níž nyní budoucí technici a odborníci studují, byla postavena severně od města u křižovatky silnic na Strakonice, Budějovice a Písek v letech 1923 - 1924. Město stále přitahovalo rybářské odborníky, a proto byl v roce 1953 zahájen provoz Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického. Jeho soustava parcelových pokusných rybníčků patří k největším v Evropě a pozornosti si zaslouží také odborné výsledky obou institucí, které pracují v České republice jako jediné ve svém oboru.

Již několik let se v polovině května setkávají ve městě rybářští odborníci z celého světa, aby se zúčastnili tradičních Vodňanských rybářských dnů. Semináře a odborné diskuse jsou doplňovány výstavami, rybářskými trhy nebo tématickými filmovými přehlídkami.

Někdejšímu královskému městu Vodňany dala jménu voda obklopující je ze všech stran a pro své kouzlo jsou ve středověkých latinských textech uváděny jako Aquilea Bohemorum - České Benátky. V naší době očekávají Vodňany všechny, kteří sem přijedou za krásou vodních hladin, za klidem pod staletými duby nebo s touhou poznat lidi, kteří neopakovatelnou atmosféru Vodňan dotvářejí.

Ve Vodňanech se narodil známý humanista Mistr Jan Campanus Vodňanský. Pocházeli odsud také spisovatelé František Herites a Natanael Vodňanský z Uračova. Ve městě žili a působili Julius Zeyer a Josef Kajetán Tyl.

Fotografie zveřejněny s laskavým svolením portálu www.apu.cz