Zlatá Koruna

Zlatá Koruna (původně Svatá koruna, lat. Sancta Corona) je obec ležící na řece Vltavě severně od Českého Krumlova. K 1. září 2005 měla 694 obyvatel. Obec je z turistického hlediska vysoce atraktivní, neboť se v ní nachází významný bývalý středověký klášter Zlatá Koruna, který také obci dal jméno. Historická část obce tvořila ještě koncem 18. století nedílnou součást klášterního areálu. 

Až do poloviny 13. století zde nebylo žádné osídlení. Teprve v roce 1263 tu král Přemysl Otakar II. založil klášter řádu cisterciáků, jejichž předpisům toto stanoviště plně vyhovovalo: bylo totiž v údolí blízko řeky, stranou hlavních cest, pod horou Kletí, z jejíchž svahů mniši svedli do kláštera potok a nazvali ho Jordánek. Na uvedené geografické charakteristice se v průběhu věků nic podstatného nezměnilo.

Při vstupu do předklášteří byla již ve 14. století postavena vedle hlavní brány kaple sv. Markéty. Vedle kaple byl v době barokní hřbitov, zrušený spolu s kaplí a klášterem roku 1785. Nový hřbitov, založený roku 1787 nad kaplí, na sebe dosud upozorňuje mohutnou opěrnou zdí.

U brány stávala vrátnice, a  od brány vedla směrem do vnitřní klauzury komunikace, tvořící páteř sídla. Po jejích stranách se nacházely zahrady, chmelnice a jiné užitkové plochy, ke kterým v 18. století patřilo například bělidlo založené posledním opatem Bylanským. (Dnes je na stejném místě sokolovna, restaurace a hřiště.) Kromě zahrad zde bylo několik domků poddaných kláštera a hospodářských budov (například kovárna, špýchar, šenkovna, domek zahradníka, domek učitele Antonína Borového čp. 9, sladovna – ta byla koncem 18. stol. v tzv. hospicu čp. 5, mlýn, pila atd.). 

Obec se v rámci předklášteří začala rozvíjet až po ukončení řeholního života císařem Josefem II. roku 1785, kdy Jan Adolf ze Schwarzenberka koupil (roku 1787) celý klášterní areál. To se však netýkalo domků jednotlivých obyvatel, které jim stačil těsně před zrušením kláštera darovat opat Bylanský. Nový majitel pronajímal bývalé klášterní stavby různým továrníkům a dosud řídká zástavba předklášteří se začala zaplňovat domky dělníků těchto manufaktur a jinými objekty.

Ani poněkud krkolomné osudy po josefinských reformách, které sem umožnily vpád necitlivého továrního provozu, nesmazaly starobylý ráz Zlaté Koruny. Výrazným architektonickým těžištěm obce jsou stále vnitřní budovy kláštera a dominantami bývalého předklášteří i nadále zůstává středověký kostel sv. Markéty, budova tzv. hospicu, špýchar a v partii svažující se k Vltavě je nepřehlédnutelnou stavbou mlýn.

Odlehlost místa a stísněnost prostoru uchovaly původní urbanismus a mnoho památek kláštera, kde působí velmi rušivě každý novodobý zásah, který nectí charakter staré zástavby. Výjimečnost drobného sídla si obyvatelé obce většinou uvědomovali i v posledním půlstoletí, o čemž vypovídají i vcelku šetrné územní plány. Ve zdech Zlaté Koruny tak stále rezonuje doba rozkvětu za posledního opata Bylanského, kterou zachycuje veduta vystavená na prohlídkové trase místního kláštera a ještě názorněji unikátní model Zlaté Koruny v bývalé faře, který pro návštěvníky obce vytvořila rodina Mgr. Jindřicha Špinara.
 

Obecní Úřad:  (Přidružené části: Plešovice, Rájov )
Adresa: Zlatá Koruna čp. 41.
381 01, Český Krumlov 
IČ: 00246212
Telefon: +420 380 743 119
Fax:       +420 380 743 223
E-mail: ou@zlatakoruna.cz
Web: http://www.zlatakoruna.cz
 

 Fotografie zveřejněny s laskavým svolením portálu www.apu.cz