Zliv

Původ názvu obce není zcela vyjasněn. Podle Ant. Profouse vznikl název přisvojovací příponou z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa "zlíti se", které mělo význam "svářeti se, hněvati se". Odlišný výklad podal archivář Frant. Teplý - "usedlíci uměle vedeným potokem slili vodu z močálu". Grafická podoba jména se během staletí několikrát změnila: roku 1409 ve Zlivě, 1471 ves Zlivi, 1562 Zlyw, 1601 Zliw, 1720 Sliby, 1789 Zliw, Zliwie, 1848 Zliv.

Zliv bývala blatská ves, ale pak se stala městem. Hlavně díky továrně na šamotové zboží a díky železniční trati se rozrostla a z původní zástavby nezbylo prakticky nic. Další rozvoj způsobila blízká elektrárna v Mydlovarech a hlavně úpravna uranové rudy MAPE. Jediná stará stavba ve Zlivi je můstek přes Soudný potok se sochou Jana Nepomuckého, který dnes slouží jen pro pěší, a pak ještě poslední statek dole na návsi, který nestačil spadnout. Zliv mívala velkou náves, směrem k jihu částečně otevřenou k rybníku Bezdrevu. Dnes vede v těchto místech železniční trať. Na dnes obrovské návsi (po demolicích) je kaple, kulturní dům s hotelem (prázdným) a celý prostor je rozpačitý. Chtělo by to obnovit původní činnost, pěstování mrkve.

Zliv je ale krásným východiskem do spousty dalších vesnic, jako jsou Pašice, Mydlovary, Pištín, Munice, Zálužice,...A díky vlakovému spojení je i dobrým cílem pěší cesty po Blatech.

Stará Zliv a všechny okolní vesnice na Blatech jsou zdokumentovány v kresbách malíře Aloise Terše (1910-1986?). Jsou dnes asi v majetku Jihočeského muzea a občas se objeví na výstavách. V sedmdesátých letech byla jedna taková výstava i politickým průšvihem, protože malíř na kresbách důsledně uváděl i jména původních majitelů statků.

Ve Zlivi také několikrát pobýval Karel Klostermann, román Mlhy na Blatech a některé povídky pocházejí odtud.

Fotografie a část textu nám zaslal Miroslav Pikous, selske.baroko@seznam.cz