Znojmo

Znojmo (německy Znaim) je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Zaujímá rozlohu 65,93 km² a čítá 35 177 obyvatel. Je to tedy druhé největší město Jihomoravského kraje. Od roku 1960 náleží do Jihomoravského kraje v němž je městem okresním. Předtím od roku 1949 mělo obdobné postavení v rámci tehdejšího Brněnského kraje. Před zrušením zemského zřízení to bylo až do 31. prosince 1948 centrum politického okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky to bylo do roku 1928 také město statutární.

Historie města

Historie města do Třicetileté války

Prostor města byl osídlen již v době prehistorické.V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které chránilo brod přes řeku Dyji, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Hradiště, ležící asi 900 m severovýchodně od brodu na výšině nad levým břehem řeky, vystřídal v přemyslovské době před rokem 1100 hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Břetislav I.

V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, v roce 1190 založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce a roku 1226 se, na základě královského privilegia Přemysla I. Otakara, stává Znojmo městem královským. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hypolita společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. Anežky České, sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou.

V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. klášter minoritů (1226–1239), později zde vznikl i klášter klarisek (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli 26. 8. 1278 byl ve společné klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben český král Přemysl II. Otakar (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do chrámu sv. Víta v Praze. V konfesijních sporech v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské.

Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.

Historie města po Třicetileté válce

V období třicetileté války obléhali Znojmo Švédové, kteří si vynutili velké výpalné. Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 koná zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu, rekatolizaci a germanizaci.

V období třicetiletých válek v první polovině března roku 1645 obsadila město švédská vojska pod velením generála Lennart Torstensona (1603-1651).

Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u Vídně roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek 171?–1721 (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili pivovar. Od roku 1784 byl hrad využíván jako kasárna a špitál a od roku 1921 slouží Jihomoravskému muzeu. Z původního hradu se zachovala pouze na druhém nádvoří románská rotunda sv. Kateřiny a do roku 1892 zde stála i takzvaná Loupežnická věž. Další rozvoj města Znojma nastal až v 19. století s vybudováním císařských silnic do Brna, Prahy a Vídně a v souvislosti s nalezením ložisek kaolínu (keramický průmysl.

Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a cílovým místem milovníků přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.

Památky ve městě a okolí

* Staré město s křivolakými uličkami, založené na pozdně románském půdorysu na počátku 13. století, oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami je chráněno jako městská památková rezervace.
* Radniční věž, postavená v letech 1445–1448 Mikulášem ze Sedlešovic, je symbolem města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku. Věž je 79,5 m vysoká a její vyhlídkový ochoz je celoročně přístupný.
* Znojemské podzemí z 13.–17. století vzniklo propojením několikapatrových bývalých sklepů měšťanských domů. Podzemí je zpřístupněno a je svojí délkou 30 km nejdelší v ČR.
* V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renezančních i barokních měšťanských domů.
* Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím potoka Gránice byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek – dnes expozice Jihomoravského muzea.
* V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Rotunda je chráněna jako národní kulturní památka.

Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple.

* Gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338 se zachovanou gotickou výzdobou
* Kaple svatého Václava neboli Svatováclavská kaple na Mikulášském náměstí je dvoupatrová, postavená po roce 1521 s horním prostorem zaklenutým krouženou vladislavskou klenbou, jedinou na Moravě.
* Kostel Nalezení sv. Kříže (také uváděný jako kostel Povýšení sv. Kříže – při dominikánském klášteru, založen asi r. 1230 Přemyslem Otakarem I. (1150-1230). Původně gotický halový chrám, přestavěn v baroku v letech 1653-1677. Poslední přestavba byla v 18. století barokní. Výrazně se uplatňuje v panoramatu města.
* Jezuitský kostel sv. Michala na Jezuitském náměstí s pozdně gotickým kněžištěm a se štukovou síťovou klenbou a raně barokní lodí z doby po roce 1642 se zachovanou barokní výzdobou.
* Kostel sv. Alžběty ve Vídeňské ulici, původně gotický, rozšířený barokně po roce 1650. U kostela se nachází sousoší Kalvárie z poloviny 18. století.
* Z původního kláštera minoritů a klarisek založeného v polovině 13. století se zachovala křížová klenba a ambit v dnešní budově Jihomoravského muzea. V klášteře byl v letech 1279 – 1297 pohřben po bitvě na Moravském poli král Přemysl Otakar II.* Bývalý premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí panny Marie a sv. Václava byl založen jako kanonie premonstrátů v roce 1190, za husitských válek byl zničen. Právě zde v 16. století zavedli řeholníci na klášterních zahradách pěstování tzv. znojemských okurek. Po roce 1748 byl klášter budován znovu jako velkorysá barokní stavba. Stavba nebyla z důvodu zrušení kláštera během reforem císaře Josefa II. dokončena. Klášter poté sloužil jako tabáková továrna a později byl přeměněn na kasárna.
* Sealsfieldův kámen

 Sport ve městě

Město Znojmo má vedle mnoha malých klubů a sportovních spolků dva velké sportovní kluby, sice fotbalové 1.SC Znojmo a hokejový klub HC Znojemští Orli. Populárními sporty ve Znojmě se za poslední roky stal korfbal a florbal, oba sporty jsou zde na extraligové úrovni.

Kultura ve městě

V roce 2005 vznikl Hudebni festival Znojmo, který se od té doby rozrůstá a prodlužuje. Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu. (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi) V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, Znojmo Jazz Fest.

Místní části

* Derflice
* Kasárna
* Konice
* Mramotice
* Načeratice
* Oblekovice
* Popice
* Přímětice
* Znojmo

Informace o tomto článku
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License
* Originální článek na Wikipedii